„Dnešní doba je velice turbulentní a pro tento stát je bezpečnost na prvním místě,“ uvedl na začátku akce. „Řada sluníčkářů, kteří sem zvou nelegální migranty, ekonomické migranty a běžence, se pozastavuje nad tím, že česká veřejnost má obavy vzhledem k té vlně, která směřuje do Evropy. Říkají: ‚Proč se lidé bojí, když se to České republiky netýká?‘ Pravda je, že se nám tato vlna úspěšně vyhýbá, a věřím, že se bude vyhýbat i dále. Na druhou stranu se nedivím veřejnosti, že má přirozené obavy.“ 

Kdo nám chodí po Evropě? 

„Naše vláda zvolila v rámci EU takový postup, že tlačila na evropské struktury včetně států, kterých se to týká, což jsou ty hraniční, aby bránily naše hranice a aby zajistily naplňování migračních zákonů v této evropské struktuře,“ uvedl dále Dolejš. „Bohužel narážíme na určitou naivitu určitých evropských politiků. Čas nám dává za pravdu. Při míře invaze z těch zemí, odkud migranti přicházejí, je veliký problém prolustrovat lidi, kteří k nám směřují. Jsou bez identity a v těch zemích, kde probíhají boje nebo jsou destabilizované, nemáte partnery, kteří by vám o těch lidech něco relevantního sdělili. Ocitáme se v situaci, kdy skutečně nevíme, kdo vlastně tvoří strukturu toho milionu uprchlíků a nelegálních migrantů, kteří do Evropy připutovali během minulého roku. Ale ten trend pokračuje dál a je zcela logické, že pokud má Evropa pud sebezáchovy, tak by měla tomu čelit. To jsou ta restriktivní opatření – ochrana hranic. Ale je to také otázka boje s převaděči, protože to jsou nelegální struktury, které si z migrace udělaly velký byznys a čerpají z toho peníze. Tady si myslím, že selhávají vlády, ať řecká, či italská, ale i evropské struktury, které by měly být vůči těmto mafiánským uskupením daleko razantnější; tam by se měl udělat hlavní úder.“ 

Arabské jaro a diktátoři 

„Další je situace na Středním a Blízkém východu a v severní Africe. Jsem dlouhodobým zastáncem naší účasti v západoevropských strukturách – jak v Unii, tak v NATO – a byla by chyba je opustit. Politika Západu ale není bezchybná a to se týká jak vojenských, tak zpravodajských informací, podpory takzvaného demokratizačního arabského jara, kdy Západ vehementně podporoval změny a pády diktátorských režimů. Ono je to chvályhodné. Na druhé straně problém spočívá v tom, že ty režimy padly a v zemích vznikl chaos a posílil extremistické a islamistické skupiny. Od toho se odvíjí jak vznik Islámského státu, tak dalších bojůvek. Problém je i v Libyi, jejíž část má pod kontrolou Islámský stát. Tam by bylo zapotřebí udělat patřičný úder, protože přes tuto část Libye může probíhat transfer migrantů ze severní Afriky. Druhá věc je, že Evropa a USA by měly spolu více kooperovat a podnikat společné akce a měly by přehodnotit politiku, protože to vyvolávání chaosu je příčinou toho, co my v tuto chvíli zažíváme. Je tu i otázka spolupráce s Ruskem a ekonomicky silnými arabskými zeměmi.“