Velice frekventovaným slovním spojením se v těchto dnech ve sdělovacích prostředcích stala „depolitizace státní správy“, s níž se argumentuje v souvislosti s projednáváním služebního zákona. „Ve středečních Událostech, komentářích ČT24 tvrdila první místopředsedkyně ANO paní Jourová, že vzorem pro depolitizaci státní správy jsou pravidla fungování samosprávy, kde jsou na rozhodující úřednická místa vybíráni uchazeči podle odbornosti, což mají na starosti tajemníci úřadů,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
„To paní Jourová tvrdila v přímém přenosu bez mrknutí oka a nebyla panem moderátorem přerušena, ačkoli to je nesmysl velký jako dům. Každý, kdo někdy viděl zblízka městský či krajský úřad, dobře ví, proč je to nesmysl. Protože když proběhnou krajské nebo místní volby, tak tam přijde vítězná reprezentace, starosta nebo hejtman, politický náměstek, političtí ředitelé nebo šéfové odborů, a to všechno má za sebou politické zadání. Tajemník rozhoduje maximálně o obsazení místa uklízečky,“ podotýká v nadsázce Petr Žantovský.
Při řečech o konkurzech se zapomíná na pracovní smlouvy
To, že ji moderátor Martin Veselovský neopravil, přičítá tomu, že to buď neví, nebo mu to nepřišlo zajímavé či důležité. „Nebo dochází k takovému ryzímu českému propagandismu, že jsme se všichni mlčky dohodli, že se bude depolitizovat státní správa, že se bude depolitizovat skrze ten služební zákon, který vyžaduje Evropská unie, a dál už nepřemýšlíme, jestli všechny věty, které kolem toho zaznívají, jsou pravda, nebo nejsou. Těch nesmyslů či věcí plynoucích z neznalosti věci padá v téhle diskusi mnohem víc,“ upozorňuje mediální odborník.
Psali jsme:
Řadí mezi ně i další vyjádření Věry Jourové, že všichni vedoucí úředníci budou muset své místo obhájit v konkurzech. „To je hezká věc, sice lehce anarchistická, ale budiž. Ale uvažoval někdo o tom, že existuje cosi jako zákoník práce, že ti lidé mají na svá místa cosi jako manažerské či jiné pracovní smlouvy? A že by bylo nutné se s nimi vypořádat po právu a podle zákoníku práce?“ ptá se Petr Žantovský a poukazuje na náklady, které by to přineslo jenom při vyplácení odstupného ve výši několika měsíčních platů.
Slibovaný aspekt služebního zákona je jen Potěmkinovou vesnicí
„Nic z toho zatím nezaznělo. Ani v té televizní relaci, ani nikde jinde. Ale stále se hovoří, že všichni úředníci se budou zúčastňovat konkurzu. No nebudou. Protože to zakáže sám pan Babiš, protože jako ministr financí správně usoudí, že na to nemá. Takže celý tenhle slibovaný aspekt služebního zákona je jenom chiméra a Potěmkinova vesnice. Opět se o tom v médiích nedočtete a já tuto chybu připisuji novinářům, kteří tyhle věci nedomýšlejí. Ale měli by je domýšlet, protože jsou pro kontext docela důležité,“ míní mediální odborník.
Pozastavuje se dále nad tím, že teď nastoupí nějaká koaliční formace, jež na různých úrovních státní správy povyhází lidi, kteří tam jsou z minulých časů, nasadí si tam svoje lidi a bude tomu říkat depolitizace. „Bude říkat, že to jsou konečně ti správní odborníci. Výsledkem celé té depolitizace bude to, že ta státní správa bude politizovaná, ale jen v jedné barvě, v barvě dnešní vládní koalice. A tomu já neříkám depolitizace, ale zabetonování trafik navždy,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Nemělo by jít o trafiky pro úředníky, ale o zamezení korupce
Přitom nejde jen o trafiky pro jednotlivé úředníky, ale i o to, že stávající političtí prominenti přes úředníky dosáhnou dovnitř úřadů a budou tam moci realizovat zájmy své nebo svého okolí. „Vůbec to nezabrání jevu, o kterém by se v této souvislosti mělo mluvit nejvíce, a to je korupce. Ta přece není dána tím, jestli je úředník nominován politicky nebo jinak, jestli má blíž k sociální demokracii nebo TOP 09 či jiné straně. Korupce vzniká tam, kde dochází k nějakému mocenskému rozhodování o veřejných statcích,“ zdůrazňuje mediální odborník.
JUDr. Pavel Blažek, Ph.D.
Základním rysem korupce je nedostatečná zodpovědnost, protože úředníci nemají žádný bezprostřední vlastnický vztah k tomu, o čem rozhodují. „Dokud jejich rozhodování nebude motivováno k hospodárnosti, tak nic nezmění ani žádný služební zákon. A je úplně jedno, jaká politická reprezentace sedí na jednotlivých úřadech a jaké politické kruhy nominovaly toho konkrétního úředníka, který je podroben velkému pokušení nechat se zkorumpovat. Proč se tyhle jednoduché teze nedočtete v žádných českých novinách ani neuvidíte v televizi?“ diví se Petr Žantovský.
Zločinci, kteří infiltrují do řídících struktur ODS své pohůnky
Také pro druhé téma našel inspiraci v České televizi, konkrétně v pondělním Hyde parku, kde byl hostem čerstvě zvolený první místopředseda ODS Jan Zahradil. „Vedla se tam dlouhé minuty trvající rozprava na téma ´kdo byl kým přiveden´. Pan Klepetko neustále dotíral na pana Zahradila, že pan Fiala byl přiveden panem Blažkem z jihomoravského regionu, že někdo jiný nebo možná i nový předseda ODS pan Fiala byl spatřen, jak na kongresu mluví s Ivanem Langerem,“ líčí mediální odborník.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
Hodně podobné otázky podle něj směřovaly k tomu, že ODS je strana prorostlá mafiánskou strukturou. „A také k tomu, že Langer, Blažek a já nevím kdo další jsou zločinci, kteří infiltrují do řídících struktur strany nějaké své pohůnky. Z toho pak plyne jakási konspirační teorie, kdo s kým mluví a kdo koho kam vede, tak to je nutně stigma. Na to pan Zahradil odpověděl, že to je nesmysl,“ říká Petr Žantovský s tím, že se samozřejmě dějí věci toho typu, že se vlivný politik snaží umístit do různých funkcí sobě blízké lidi.
Klanová vazba pomohla straně přežít Sarajevský atentát
To je běžná věc, která se děje v každé politické straně. A je úplně jedno, jestli je napravo nebo nalevo, ve vládě nebo v opozici. „To je princip fungování sociální struktury, že vytváří vnitřní klanové vazby, a to ´klanové´ neberme nijak pejorativně, to je prostě charakteristika, to není nadávka. Ty sociální vazby jsou pak něco, na čem stojí pevnost celé té struktury, která když je pak ohrožena, tak má sílu se bránit. I tyto klanové vazby mohou mít za určitých okolností kladný výsledek,“ myslí si mediální odborník.
Za příklad uvádí „Sarajevský atentát“, kdy právě existence těchto vnitřních vazeb kolem Václava Klause stranu zachránila. „Strana jako taková se semkla a dokázala svoje vnitřní vazby využít jako pevný základ v té ohrožující situaci. Principiálně to tedy není špatně. Principiálně je špatně, když do strany jsou uváděni funkcionáři, kteří jsou kontrolováni čistě podnikatelskými kruhy, to je jiná věc. Ale o tom ta debata v Hyde parku nebyla. Tam bylo principiálně postaveno jako špatně, že někdo někde s někým mluví,“ poznamenává Petr Žantovský.
Konspirační teorie vyvolávají dojem, že politik je nepřítel člověka
I kvůli zmíněnému pořadu České televize má dojem, že mnozí čeští novináři jsou postiženi chorobou, která se týká konspirační teorie. „Už téměř dvacet let, nejprve za pomoci bývalého prezidenta Havla a posléze jiných prominentů, vytváříme sebeohrožující pocit, že politik je nepřítel člověka. A tak nutně získáváme dojem, že cokoli se týká politiků, je špinavé, špatné a zločinné a my se musíme dopředu bránit proti jejich působení. No a tomu dodávají živnou půdu tyhle konspirační teorie,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
Považoval by tak za správné, kdyby novinář přestal dělat dějiny ať už aktivním vystupováním ve prospěch či neprospěch někoho, nebo tím, že vnuká veřejnosti negativní postoje vůči politice. „Politika je profese jako každá jiná a není to zločinecký pakt. Jiná věc je, že se v ní někdo jako zločinec chová. To je ale třeba od sebe velice dobře rozlišovat a ne do toho vtahovat jakoukoli kolektivní vinu. To bych měl novinářům za zlé, že staví tu dichotomii ´oni a my´. My dobří a oni politici špatní. Tak to není. Tam i tam jsou dobří i špatní,“ odmítá mediální odborník černobílý pohled na lidi v politice a mimo ni.
Šéf ANO se nemíní dělit o žádné rozhodovací kompetence
Závěrem se zamýšlí nad tím, jaké vzkazy veřejnosti vysílá předseda hnutí ANO Andrej Babiš v souvislosti se sporem o ministerské náměstky. „Pokud mě paměť neklame, tak to jsme za celé polistopadové období ještě nezažili, že by se takovým způsobem vedl koaliční spor ještě předtím, než se ustavila vláda. To, že tady vznikl vnitrokoaliční spor o obsazení náměstků na jednotlivých ministerstvech, je zcela nové. To nové do toho vnáší pan Babiš,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Andrej Babiš tak potvrzuje to, co říkal před volbami, že na ministerstvu chce vládnout jako ve firmě. „Nemíní se vůbec s nikým dělit o žádné rozhodovací kompetence. Ani ve straně, ani ve vládě, ani na ministerstvu a dává to najevo naprosto brutálně a nesmlouvavě. Já jsem velmi zvědav, zda mu sociální demokracie ustoupí, jako dosud ve všem, a nechá finance bez politických náměstků, tedy bez svého vhledu do problematiky ministerstva. Vždyť ti političtí náměstci jsou od toho, aby zajišťovali vhled té koaliční strany a vzájemnou vnitřní kontrolu,“ vysvětluje mediální odborník.
Babišův postup je popřením všech demokratických principů
Pokud strany vyjmou politického náměstka i jen z jednoho ministerstva, ať už z financí či z jiného, vznikne nesymetrie, která zavdá příčinu dalších problémů. „Jeden vzkaz pana Babiše: ´Nejsem politik, jsem šéf firmy a hodlám si to jako firmu řídit.´ Z toho plyne druhý vzkaz: ´Nejsem demokrat, protože nechci žádné náměstky, které mi chce někdo dosadit, byť je to partner, bez něhož bych v té vládě neseděl. Já si rozhoduji zcela autonomně a svrchovaně.´ To rozhodně není žádná demokracie, to je monarchie nebo oligarchie, je jedno, jak to nazveme. Je to popření všech demokratických principů,“ míní Petr Žantovský.
Za další zajímavý vzkaz považuje, že to Andrej Babiš pronesl v médiích, konkrétně v Interview Daniely Drtinové v České televizi. „To je také nová věc, že si lídři koaličních stran vyřizují poměrně zásadní spory přes média. To tu ještě nebylo, aby jeden lídr přišel do televize a vzkazoval druhému lídrovi něco ještě předtím, než vláda vznikla. To se stávalo za Nečase, kdy se ODS a TOP 09 hádaly s Radkem Johnem a Věcmi veřejnými naprosto brutálně přes média. Ale tady se nám to děje před očima ještě dřív, než vláda vznikla,“ poukazuje mediální odborník.
Politici si už budou své názory vzkazovat jen přes televizi
Bere to jako vzkaz, že žijeme v nějakém už úplně mediálním období, kdy už lidé spolu nemusí ani mluvit. „Stačí, když si jeden sedne před kameru a tomu druhému to vzkáže. A ten druhý mu zase přes jinou kameru vzkáže odpověď tak, jak to učinil pan Sobotka. Nevím, co z toho vzejde dobrého, ale vůbec se mi to nelíbí. Vláda, která vzniká na takto radikálních nesouladech, nemůže vydržet moc dlouho. Poločas rozpadu je tam vnesen ještě dřív, než vláda vznikne. A to je šílené. Proto nejsem optimista v pohledu na to, co nás čeká v nejbližších měsících,“ uzavírá své ohlédnutí za uplynulým týdnem v médiích Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
