Nenažranost na úřadu ODS byla obrovská. Vyhozený senátor Michálek vzpomíná

6. 3. 2013 20:17

Bývalý šéf Státního fondu životního prostředí a současný senátor Libor Michálek upozornil před dvěma lety na údajnou korupci, což vedlo k demisi tehdejšího ministra životního prostředí za ODS Pavla Drobila. Podle Michálka se atmosféra kolem upozorňování na korupci pomalu mění, ale nepovažuje to za zásluhu vlády

Nenažranost na úřadu ODS byla obrovská. Vyhozený senátor Michálek vzpomíná
Foto: Hans Štembera
Popisek: Libor Michálek vyhrál v Praze 2 senátní volby. Byl společným kandidátem Pirátů, zelených a lidovců

„Spíš je to díky tomu, že už politici nemají policii a justici tak pevně v rukou,“ řekl senátor v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Co říkáte tomu, že Obvodní soud už podruhé zprostil obžaloby z nepřímého úplatkářství exporadce bývalého ministra životního prostředí Martina Knetiga? Podle obžaloby nabídl při schůzce členovi představenstva Komerční banky, aby sponzoroval ODS za to, když zajistí uložení peněz Státního fondu životního prostředí do této banky.

Je zjevné, že soudkyně obvodního soudu příliš nehodlá věci prošetřovat v celém kontextu. Ano, neexistuje přímý důkaz v podobě nahrávky, kde by Knetig říkal bankéři, že žádá o sponzorský dar 20 milionů korun za to, když bude do banky uloženo pět miliard korun. Ale z nepřímých důkazů se dá dovodit, že to žádost o neoprávněnou výhodu byla. Byť formulována jako dotaz, zda poskytují sponzorování. Ten dotaz byl totiž položen hned, kdy Knetig popsal, jak ukládání finančních prostředků může ovlivnit. Předpokládám, že Městský soud se tím bude zabývat v širším kontextu.

Tento případ se týkal jednání Knetiga s představitelem Komerční banky. Ale tlaku jste byl vystaven i vy, dokonce ze strany bývalého ministra Drobila. Policisté se zabývali i tím, jestli vás Drobil nepodplácel, ale případ pak odložili. Udělal byste něco jinak, aby důkazy byly tak průkazné, aby se případní viníci nevyhnuli trestu?

Já jsem tehdy asi do pěti dnů, kdy jsem se o tom dozvěděl, kontaktoval Úřad vlády a žádal jsem, aby do případu byla zapojena BIS. Jenže nikdo nic neučinil. Kdyby se zapojila BIS, možná by se podařilo zmapovat další schůzky Knetiga s bankéři. Jak jsem vyrozuměl z jeho dalších rozhovorů se mnou, v podobném stylu jednání pokračoval i vůči jiným bankám. Když se prokazuje nepřímé úplatkářství, tak na straně veřejného činitele je povinnost dokázat, že ho nějaká osoba ovlivňovala, aby provedl nějakou transakci. A to je podle mého názoru na těch nahrávkách, které jsem předložil, dokumentováno více než dobře. Tam by se asi víc dokázat nedalo. Podobně i v případě Drobila je z celého kontextu nahrávky patrné, že mé setrvání ve funkci či přestup na ministerstvo životního prostředí podmiňoval zničením nahrávek. Variantu předání nahrávek policii považoval za ukončení „diplomatických styků“ s Knetigem a spojoval s ní to, že ve funkci skončím. A svému slovu dostál….

 

Neobáváte se, že vaše zkušenost, kdy jste přišel o post šéfa Státního fondu, ale těm, na které jste poukázal, se nic nestalo, může odradit další oznamovatele korupce? Co byste svým případným následovníkům poradil?

Kdyby člověk posuzoval případ z hlediska ztracených a získaných postů, nemohl bych jej považovat za prohru oznamovatele a vítězství těch, jejichž jednání bylo vyšetřováno. Jsem nyní senátorem, zatímco bývalý volební manažer ODS už dnes není ani ve funkci místopředsedy strany. Z hlediska ekonomického byla díky kauze Knetig úspora na výdajích na právní, poradenské a jiné „pseudoslužby“ téměř 250 milionů korun. Co se týká návodu, jak v podobných případech postupovat, mám za to, že u sofistikovaných gaunerů je každý případ hodně individuální. Co je asi společným znakem, že tito lidé pokyny k transakcím nedají písemně, takže vždycky půjde hlavně o zajištění důkazů o proběhlých schůzkách. Otázkou zůstává, v jaké fázi jednání informovat policii, neboť samotná indicie nemusí k podání trestního oznámení stačit. Snad se situace u policie se od roku 2010 už zlepšila z hlediska utajení podnětů oznamovatelů. Tehdy to ale bohužel probíhalo tak, že druhý den poté, co byl člověk oznámit věc na policii, už o obsahu spisu tehdejší policejní prezident Oldřich Martinů informoval premiéra.

Myslíte si, že dnes už mají oznamovatelé korupce snazší pozici? Budou už lépe chráněni, aby nepřišli o místo jako tehdy vy?

Když je třeba ochránit zaměstnance, který je uvnitř úřadu, před vedoucími zaměstnanci, úřadu, pozice oznamovatelů je stejná jako v roce 2010. To znamená, že pokud je oznamovatel současně ve vedení odborové organizace, je částečně chráněn před vyhazovem, nikoliv však před snížením platu. V mém případě, kdy jsem byl vedoucím úřadu, ale bylo hodně specifik na to, aby se z nich dal vyvodit obecný návod, jak postupovat do budoucna. Určitě by prospělo, pokud by ředitelé státních fondů a podniků nemohli být odvoláni bez udání důvodu, ale pouze při porušení zákonných povinností. A také by pomohla větší kontrola nad tím, jak je nakládáno s podněty k zapojení BIS.

Myslíte, že by premiér Petr Nečas už dnes postupoval jinak než ve vašem případě?

Myslím, že by si rozhodně dal větší pozor na písemné upozornění, jaké dostal. Tím ovšem neříkám, že ho považuji za osobu, která má eminentní zájem na potírání korupce. Že by byl osobou, která chce účinně s korupcí bojovat, zatím neprokázal. Dokazuje to moje zkušenost z roku 2010, kdy hned poté, co jsem se obrátil na premiéra se žádostí o pomoc BIS, mi volal člověk, který měl být předmětem sledování BIS.

Předpokládal jste hned od začátku, že ohrožujete svoji kariéru, když poukážete na podezřelé jednání lidí kolem ministra životního prostředí?

To, že hrozí riziko mého odvolání, jsem v pokročilejší fázi případu tušil. Ale na začátku jsem si myslel, že lidé, kteří mne k nezákonným transakcím nutili, budou korigovat své jednání. Nebo mohli jednat tak „vychytrale“ aniž bych to věděl. Kdyby zvolili tuto taktiku, kdyby netlačili, abych já něco podepsal, ale podepisoval by dokumenty tehdejší náměstek, některé věci by se ke mně vůbec nedostaly. Ale jejich nesoudnost, nechci-li použít slovo nenažranost, byla tak silná, že chtěli peníze pumpovat na všech možných frontách, nejen u příjemců dotací, ale i na úrovni Státního fondu životního prostředí. A to vyústilo v konflikt.

Vy jste byl ředitel státní instituce. Jakou šanci mohou mít řadoví zaměstnanci, když přijdou s podobným oznámením?

Podle mé zkušenosti z kontaktů s mnoha vyšetřovateli, státními zástupci i soudci jsou na všech úrovních lidé, kteří opravdu mají zájem věci prošetřovat, ale i jiní, kteří tak aktivní nejsou, nebo dělají nějaké protikroky. V mém případě vyšetřovatel odvedl velmi kvalitní práci. Domnívám se, že kdyby za ním přišel řadový zaměstnanec, postupoval by stejně. Na druhé straně, když nějaký státní zástupce nebo soudce chce věc „zamést“, také na něj neplatí, jestli jde o bývalého ředitele nebo současného senátora. Šance na prokázání korupce jsou spíš závislé na tom, jací konkrétní lidé v hierarchii orgánů činných v trestním řízení věc posuzují, než na tom, kdo je oznamovatel. Ani soudkyně nezastaví trestní řízení proto, že by nebyla důvěryhodná moje výpověď, ona si najde důvody procesnějšího charakteru.

Premiér a současná vláda se holedbají tím, že některé kauzy se daří odkrýt díky protikorupčním opatřením vlády. Myslíte si, že je zásluha vlády, když se některé případy začínají vyšetřovat?

Myslím, že zásluha vlády to není. Spíš je to možná zásluha bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho, který zrušil hlášení, díky nimž mohli politici dostat echo, že se nějaká skupina osob sleduje. Když se narušily tyto toky informací, policii se podařilo alespoň v některých směrech něčeho dosáhnout. Ukázalo se to třeba i v případu lékaře Jaroslava Bartáka, proti kterému se odvážily svědčit jeho asistentky. Když ho policie zadržela, snažil se volat tehdejšímu náměstkovi státního zástupce Liboru Grygárkovi. Nepomohl sobě, ale naopak uškodil Grygárkovi a nepřímo také tehdejšímu vrchnímu státnímu zástupci Vlastimilu Rampulovi. Domnívám se, že osoby, které měly dříve pocit, že mají všechno pod kontrolou, jak říkala kdysi poslankyně Kristýna Kočí „my máme policii, vy máte justici“, už to takhle pevně v rukou nemají.

Proč si to myslíte?

Pro ovládání je důležitá atmosféra strachu a zde vnímám změnu. V roce 2010 jsem na Státním fondu životního prostředí viděl, jak se lidé se mnou bojí mluvit na chodbě, aby příští měsíc nebyli bez odměn. Dnes ten strach už tak silný není. Za ty dva roky už bylo více lidí, kteří se ozvali na různých frontách. Myslím, že posun nastává, ale je to podobné, jako když se začnou uklízet šuplíky. Dokud jsou zavřené, může to vypadat, že je pořádek, ale jakmile se s úklidem začne a šuplíky se vysypou na podlahu, člověk nabyde dojmu, že té špíny je víc než před dvěma, třemi lety. Ale já beru za pozitivní signál, že se uklízet začalo. I když to vypadá, že je větší nepořádek než předtím, nesmíme se nechat odradit.

Jak hodnotíte „protikorupční“ snahy vicepremiérky Karolíny Peake?

Ukážu to na připravované předloze zákona o ochraně whistleblowerů, která je jen plácnutím do vody. Nepřináší žádnou přidanou hodnotu proti stavu, který je dosažitelný dnes. Když se dnes chce někdo ochránit a najde v zaměstnání dvě spřízněné duše, mohou založit odborovou organizaci, mohou se stát členy vedení a v podstatě je nikdo nemůže vyhodit díky ochraně, která je daná zákoníkem práce. Aby whistlebloveři nemuseli využívat tohoto institutu odborové organizace, měli by mít minimálně možnost získat statut chráněného oznamovatele, například tím, že mu neziskovky, které tady působí, vydají osvědčení. A ať se potom zaměstnavatel domáhá před soudem zrušení tohoto statutu, kdyby ho chtěl vyhodit. To bych nazval obráceným důkazním břemenem. Ale tady nazývají obráceným důkazním břemenem to, že zaměstnance vyhodí z práce, on se u soudu bude domáhat zrušení výpovědi a zaměstnavatel bude muset dokázat, že ho nevyhodil kvůli oznámení. Ale zaměstnavatel pak může vždycky tvrdit, že to bylo z organizačních důvodů. Proto novelu vnímám jako pseudokrok, který má vytvořit dojem, že se tady něco v legislativní oblasti posouvá dopředu. Ale tohle zrovna za posun kupředu nepovažuju.

Budete se v Senátu zabývat ochranou oznamovatelů?

Určitě ano. Je ovšem otázka, jestli se v rámci senátu podaří získat dostatečnou podporu, aby novela zákoníku práce v této oblasti prošla. To teď nejsem schopen posoudit. Nejdříve se ty věci mají projednávat v klubu pro obnovu demokracie, to bude někdy za 14 dní, pak je to na diskusi se zástupci dalších klubů.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová
Diskuse obsahuje 217 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Známý pražský advokát a bývalý lidovec kandiduje do Senátu za ODS. Už se prý očistila a půjde nahoru

20:17 Známý pražský advokát a bývalý lidovec kandiduje do Senátu za ODS. Už se prý očistila a půjde nahoru

ROZHOVOR Známý advokát Oldřich Choděra kandiduje ve volbách do Senátu v obvodu č. 22 – Praha 10 za O…