Když nyní sleduje vývoj české politiky, nelituje toho, že nemůže být jednou z aktivních figur?
„Můj pobyt ve Velké Británii skončil a v současné době se věnuji práci v České republice. Zkušenost z Londýna mi ale dává pocit jistoty, že můj pohled na svět není daleký těch hodnot, které uznávají slušní a vzdělaní lidé na celém světě, jak na západ, tak na východ od našich hranic. A určitě nejsem obdivovatel ať už přepychu a materialismu, který se bohužel stal modlou většiny obyvatel tzv. západního světa, tak ani jakýchkoli jednoduchých populistických řešení, tak často propagovaných třetím světem, které však mají řadu podporovatelů i v naší demokratické střední Evropě,“ řekl nyní, po čase, opět ParlamentnímListům.cz bývalý senátor Petrov.
Podle něj je ale česká politická scéna jen obrazem toho, co se děje ve světě.
„Myslím, že svět prožívá krizi parlamentní demokracie, nic lepšího však zatím nikdo nevymyslel. My do toho přidáváme ještě něco navíc, nazval bych to švejkovstvím a pak nevíme, jestli se máme smát nebo brečet,“ konstatoval dál Igor Petrov.
Londýnští i pražští taxikáři v hospodách nadávají. Jenomže...
A uvedl příklad z pražské i londýnské hospody. „Parta pražských taxikářů nadává na všechno a přesně vědí, jak by to mělo být. Najde-li se ale mezi nimi taxikář, který to myslí vážně a poctivě, udělají všechno proto, aby ho zlikvidovali. Parta londýnských taxikářů nadává na všechno, ale najde-li se mezi nimi někdo, kdo to myslí vážně, je slušný a poctivý a umí něco navíc, zaslouží si jejich obdiv. Politika trpí nyní absolutním nedostatkem schopných, ale zároveň slušných lidí. V současné době je lepší starat se o sebe a okruh svých přátel, rodinu a známé, než konat věci veřejné. To platí obecně, lze však na komunální úrovni v malých obcích, bez tlaků velkých politických stran, udělat totéž. Až tito lidé přijdou ‚nahoru‘, bude líp. Do té doby budou nahoře neschopní poslušní kývalové nebo schopní, ale bohužel schopní všeho,“ varuje exsenátor s tím, že však stále výjimky potvrzují pravidlo. „Potkal jsem v Senátu i v Poslanecké sněmovně pár úžasných lidí. Byli ale vždy v neuvěřitelné menšině,“ poznamenal k tomu Petrov.
Psali jsme:
I když žil většinu času nyní Igor Petrov v zahraničí, určitě je na místě se ho zeptat, zda se domnívá, že Česko bude čekat po blížících se předčasných volbách nějaká zásadní změna? A to třeba z pohledu pravice či levice... Pokud ano, v kterém směru - pokud by to uměl specifikovat?
Volba menšího zla je také volba
„Dělení na pravici a levici je zjednodušeně přežitek. I nejpravicovější parlamentní strana v Čechách je víc nalevo než levicová strana ve Velké Británii. Potkal jsem v našem Parlamentu spíš lidi, kteří drží nebo nedrží slovo, kteří mají nebo nemají názor, kteří se dají nebo nedají ‚ohnout‘. Není koho volit, ale znovu musím zopakovat, že bychom měli podporovat ty slušné, úspěšné, poctivé, s vlastním názorem. Volba menšího zla je také volba. Nic jiného nezbývá, a to jsem životní optimista,“ řekl ParlamentnímListům.cz Igor Petrov.
Přiznal pak, že vzhledem k vývoji politické situace v Česku v posledních letech, je rád, že u toho není. „Je mi dobře. Mám klid v duši,“ uzavřel.
A jakže to vůbec bylo v tom roce 2010 s jeho odchodem do Anglie?
Nechtěl prý usilovat o žádnou politickou trafiku
„Víte, já jsem se často v době mé politické kariéry setkával s bývalými kamarády ze studií. A ti mně vždycky říkali: Doufáme, že až z politiky odejdeš, že nebudeš žít jen z našich daní. A já jsem si dal osobní závazek, že opravdu nebudu, že nebudu usilovat ani o žádnou politickou trafiku,“ zavzpomínal tehdy pro ParlamentníListy.cz Igor Petrov. Přiznal i, že po šesti letech v Senátu měl prý neuvěřitelnou touhu od toho všeho, co s sebou politika přináší, vypadnout. A tuto touhu mohl naplnit právě v okamžiku, kdy bylo jasné, že už v Senátu pro něj křeslo není.
Psali jsme:
„Toužil jsem už dlouho po tom, abych mohl řídit autobus, v minulosti jsem to již krátký čas dělal. Teď jsem najednou věděl, že mám svůj sen na dosah ruky. A tak jsem se vydal do Velké Británie," řekl Petrov.
Exsenátor s batůžkem na zádech
V Británii žil přitom sám, jeho přítelkyně, která měla za sebou desetiletý pobyt v zahraničí, s ním totiž do ciziny nechtěla. I přesto si to exsenátor Petrov užíval. Dokonce se dal i na studia.
„Chodím tu do školy s batůžkem na zádech a je to po letech opět obrovská lehkost bytí. Na to, abych mohl v Londýně usednout za volant autobusu, jsem musel prokázat, že umím velmi dobře odbornou angličtinu, se všemi odbornými výrazy, které řidiči autobusu tady musí znát a rozumět jim. A tak jsem se učil,“ popsal svůj pobyt v Anglii bývalý český senátor, zvolený v roce 2004 s podporou SNK-ED.
Spolužáci tomu, že býval senátorem, věřit nechtěli a smáli se
Součástí vzdělávání, které musel Petrov absolvovat, byly i různé znalostní testy. „Musím přiznat, že jsem anglicky uměl jen velmi málo a velmi špatně, takže jsem byl zpočátku považován spíše za outsidera. Až když pak přišla jiná forma znalostních testů, které se daly vyplnit i s minimálními znalostmi angličtiny a já odpověděl na 95 procent správně, začali si mě spolužáci i vyučující všímat. Když přišla řeč na to, že jsem byl v České republice šest let senátorem, všichni se tím bavili a měli z toho legraci," prozradil Petrov ParlamentnímListům.cz.
S úsměvem pak dodal, že pro něj mohlo být do jisté míry legrací také to, že si jako český senátor vydělával měsíčně tolik jako londýnský řidič autobusu. Plat řidiče tam je totiž 2500 liber.
Neúcta k davu – ryze česká záležitost?
Podle Petrova, který měl možnost v Británii sledovat rozdíly mezi českou a britskou politikou, dokáží britští politici hájit myšlenku, která je v zájmu společnosti, a jsou odproštěni od obhajoby zájmů nějakých konkrétních jednotlivců.
„Politika, to je obraz společnosti. Nám v Česku chybí kultura ve vzájemných vztazích. Panuje tu navíc absolutní neúcta jak pravice, tak levice, k davu. A to není dobře,“ shrnul Igor Petrov.
Psali jsme:
Kdo je Igor Petrov?
Bývalý senátor, exstarosta Třince (SNK-ED). Absolvent Katedry dopravy a spojů VŠE v Praze. V letech 1982-1994 byl zaměstnán v podniku ČSAD Frýdek - Místek a ČSAD Český Těšín. Vykonával postupně různé pracovní zařazení a funkce, působení u společnosti končil ve funkci generálního ředitele.
V roce 1994 byl zvolen do zastupitelstva města Třinec. Mezi roky 1994-1996 byl městským radním, v období let 1996-2006 vykonával funkci starosty Třince. V letech 2000-2004 byl členem zastupitelstva Ostravského (dnes Moravskoslezského) kraje a zasedal rovněž v radě kraje. V roce 2004 byl zvolen senátorem, post opustil v roce 2010. V Senátu byl mimo jiné místopředsedou výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, působil také v senátním Klubu otevřené demokracie.
V roce 2008 neúspěšně kandidoval do zastupitelstsva Moravskoslezského kraje jako lídr kandidátky hnutí Osobnosti kraje.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
