Ústavní právníci o žalobě na Klause: Jde jen o politiku. A možná míří i na Zemana

Senátorům vadí Klausova novoroční amnestie tak mohutně, že ho chtějí postavit před Ústavní soud. Ten má, podle nich, pak rozhodnout o tom, zda se prezident dopustil velezrady, či nikoliv. Mezi hlavní propagátory ústavní žaloby na Václava Klause pak patří, kromě protikorupčního aktivisty a zakladatele Nadačního fondu proti korupci Karla Janečka, ještě senátor a místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier.

Podle Dienstbiera se návrh žaloby, kromě Klausovy novoroční amnestie, má týkat také tzv. eurovalu, který prezident neratifikoval, byť to je jeho povinnost, neboť s ním vyslovily souhlas obě parlamentní komory. Další bod zahrnuje nejmenování soudcem Petra Langera, kdy prezident nerespektoval rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, a nenavrhování kandidátů na ústavní soudce. Klause chtějí senátoři žalovat i kvůli dodatkovému protokolu k evropské sociální chartě.

Senátoři již sesbírali celkem 28 podpisů pod návrh žaloby a dnes v poledne jej předali předsedovi Senátu Milanu Štěchovi (ČSSD). Ten pak svolal jednání organizačního výboru. Výbor následně doporučil senátorům, aby žalobu na Klause schválili. Plénum Senátu se kvůli tomu sejde v pondělí.

Právník Zdeněk Koudelka, kterého prezident Václav Klaus bezúspěšně navrhoval na ústavního soudce, si ale myslí, že je to vše spíše politický boj.

„Já proto nemůžu vyloučit, že tady se bojuje i o Miloše Zemana a nikoliv jenom o Václava Klause. Neboť pokud někdo chce oslabit roli prezidenta republiky, tak oslabuje roli i těm budoucím prezidentům, což mne překvapuje právě u pana Jiřího Dienstbiera. Ten totiž také kandidoval na úřad prezidenta republiky a teď jeho vyjádření vnímám v tom kontextu, jakoby si myslel, že tento úřad nemá být nijak významný - že prezident má jenom podepisovat to, co se mu předloží, a že má být jenom jakýmsi kladečem věnců a automatem na podpisy,“ řekl ParlamentnímListům.cz Koudelka.

Jen nešťastné? To je velmi slabé slovo...

„Říci, že jde o nešťastný akt těch 28 senátorů, tak to je ještě velmi slabé slovo. Já to vnímám tak, že chce-li někdo odebrat prezidentu republiky pravomoci, tak musí pro to získat podporu Parlamentu a přijmout pro to ústavní zákon. To je pak ona legitimní cesta, jak oslabit, a případně dokonce zrušit, úřad prezidenta. Obcházet to ale tímto institutem, tedy žalobou pro velezradu, tak to vnímám jako protiprávní postup. Právní postup je změna ústavy,“ vysvětlil dále.

Podle něj zákon velezradu pojmenovává následovně: Jde tady buď o jednání proti územní celistvosti státu, jeho svrchovanosti a proti demokratickému řádu. „Jenže všechny ty argumenty, které jsem slyšel pro podporu ústavní žaloby - uváděly se tam totiž konkrétní příklady - tak ani jeden z nich jako důvod velezrady nevidím,“ konstatoval Koudelka.

„Tady Senát musí vystupovat stejně zodpovědně, jako když státní zastupitelství podává obžalobu v trestním řízení. To, že se někomu něco nelíbí, ještě ale neznamená, že to je protiústavní. Žaloba za velezradu může být jenom za neústavní nebo protiústavní činnost, a to ještě v těch třech bodech. Tady to ale splněno nebylo,“ dodal Koudelka.

Testovat to takovou žalobou je zneužívání

Názor právního experta Radovana Suchánka z Katedry ústavního práva Právnické fakulty UK je pak velmi podobný.

„To vše je úplný nesmysl,“ zavrtěl hlavou Suchánek nad aktivitou senátorů. Podle něj je smyslem řízení o velezradě pohnat prezidenta republiky k odpovědnosti za ústavní delikt, který má konkrétně definovanou ústavní podstatu.

"Velezrady se může dopustit jen prezident republiky, a to pouze naplněním této skutkové podstaty. Testovat rozsah pravomocí prezidenta republiky ale prostřednictvím řízení o velezradě, to je troufalost nebo zneužívání tohoto ústavního institutu, který nemá ve spořádaném demokratickém státě co dělat,“ zdůraznil Suchánek pro ParlamentníListy.cz.

Senátor Jiří Dienstbier totiž podání žaloby zdůvodňuje následovně: „Nejde nám ani o to, jestli Ústavní soud udělí Václavu Klausovi nějaký trest, jde nám o to, aby autoritativně vyložil konkrétní situace a řekl, kde jsou meze pravomoci prezidenta, a aby bylo do budoucna jasno, co ústavní instituce mohou, a předešlo se ústavnímu sporu.“

Podle Suchánka je to ale nesmysl. „Buďto ti navrhovatelé jsou přesvědčeni o tom, že prezident naplnil skutkovou podstatu velezrady, a pak oprávněně podávají ten návrh, ale pokud o tom plně přesvědčeni nejsou, tak nemají co testovat Ústavní soud, aby jim něco vykládal, kde jsou hranice pravomocí prezidenta,“ zavrtěl hlavou právník.

Vždyť je na to již judikatura!

To, co Klausovi senátoři vyčítají, jsou dle jeho mínění jasné případy, kde se ale již teorie dávno vyjádřila k tomu, kde hranice pravomocí prezidenta jsou. „Vyslovila se k tomu i soudní judikatura. Takže ještě testovat a potvrzovat si určité výklady ústavy, tak to je nepatřičné,“ uvedl.

Jak ale podle něj bude případně řízení u ÚS probíhat? „Pokud budou u této žaloby splněny formální náležitosti a schválí to ještě Senát nadpoloviční většinou, tak Ústavní soud zahájí řízení. Soudce zpravodaj poté pošle návrh prezidentovi republiky jako účastníku řízení, aby se k tomu vyjádřil - prezident si pak může zvolit svého obhájce a zajišťují se k tomu procesní úkony, či osoby, které mohou podat nějaká svědectví. Čili to řízení běží podle zákona o Ústavním soudu,“ osvětlil průběh.

Nemohl by znovu kandidovat

Pokud by Ústavní soud nakonec vyřknul, že se Klaus velezrady dopustil, tak prý v takovém případě bude jediným trestem pro něj ztráta prezidentského úřadu a způsobilost jej znovu nabýt.

„Za nic jiného nemůže být prezident tady odsouzen, když by nález padl v tomto řízení. Ztratil by prostě způsobilost prezidentského postu znovu nabýt. Takže by v budoucnu nemohl být znovu zvolen prezidentem,“ vysvětlil.

Když ale Ústavní soud žalobu zamítne, tak se prý nestane vůbec nic: řízení tím skončí a nikdo ze senátorů nemůže být ani popotahován. „Nikoho ze senátorů pak nemůže nikdo hnát k žádné právní odpovědnosti. Je to jejich právo takový návrh podat. Mohou být za to jen tedy na pomyslném politickém pranýři,“ řekl.

„Já tady hodnotím vše tak, že jde o nějaký politický akt, který souvisí s koncem volebního období Klause, a že má zhodnotit jeho prohřešky, neboť těch se Klaus skutečně mohl dopustit. Třeba v případě neratifikací mezinárodních smluv. Tady pak můžeme hovořit o nějaké protiústavní činnosti. V případě amnestie ale ne, neboť po kontrasignaci premiéra se tady odpovědnost přenáší na vládu. Takže tady nemůžeme o prezidentově odpovědnosti v širším měřítku vůbec uvažovat. Možná bychom si pak tady mohli klást otázku, jestli nemá být předseda vlády stíhán apod. v těchto souvislostech."

Odpovědnost za jiná porušení ústavy budou až od 8. března

Suchánek nakonec vyjmenoval jeden důležitý argument, který ale navrhovatelé neberou v potaz – totiž že ústavodárce v poslední změně ústavy, která zavedla přímou volbu prezidenta, do ústavy zakotvil v souvislosti se zodpovědností prezidenta, kromě velezrady, i jeho odpovědnost za jiná hrubá porušení ústavy, či jiné součásti ústavního pořádku.

„To ale dnes ještě neplatí. To nabude účinnosti až 8. března tohoto roku a bude se to vztahovat až na příštího prezidenta,“ doplnil Suchánek, který také v ústavně – právních záležitostech radí ČSSD. "Se mnou ale tento případ nikdo nekonzultoval," uzavřel.