Bolševické a dětinské. Advokát Sokol seká na kusy plány na kontrolu zbohatlých a jiné akce proti korupci

20. 11. 2013 12:39

Celý záměr protikorupčních opatření je naivní, nebude to fungovat, říká k návrhům iniciativy Rekonstrukce státu známý advokát Tomáš Sokol ParlamentnímListům.cz. „Občanští aktivisté chtějí, aby nějaké zákony proti korupci byly přijaty. Ale až budou schváleny, nebudou fungovat, protože si to představují velmi infantilně,“ dodává skepticky.

 Bolševické a dětinské. Advokát Sokol seká na kusy plány na kontrolu zbohatlých a jiné akce proti korupci
Foto: Zbyněk Pecák
Popisek: Advokát Tomáš Sokol odchází od soudu

Naopak protikorupční aktivistka a advokátka Hana Marvanová považuje přijetí protikorupčních zákonů za naprosto nezbytné k tomu, aby se zabránilo rozkrádání veřejného majetku, které vede k frustraci veřejnosti.

I když mají oba právníci mnoho společného, oba byli v minulosti politiky, Tomáš Sokol seděl na počátku 90. let v křesle ministra vnitra, Hana Marvanová byla mnoho let poslankyní, oba byli dokonce šéfy politických stran, Sokol předsedou strany Svobodní demokraté – Liberální strana národně sociální, Marvanová předsedkyní Unie svobody, v názoru na zavádění protikorupčních opatření se diametrálně liší.

Fotogalerie: - Protirežimní pochod

V Praze proběhla protirežimní demonstrace Dělnické...
V Praze proběhla protirežimní demonstrace Dělnické...
V Praze proběhla protirežimní demonstrace Dělnické...
V Praze proběhla protirežimní demonstrace Dělnické...
V Praze proběhla protirežimní demonstrace Dělnické...
Předseda DSSS Tomáš Vandas

Majetková přiznání

Majetková přiznání už dostávají v dohodách ČSSD a ANO o programu případné vládní koalice konkrétní podobu. Podle Hany Marvanové by měla být povinná pro všechny, kteří vystupují za stát, tedy nejen pro politiky a jim blízké osoby, ale i úředníci, soudci a státní zástupci by měli doložit, jak nabyli majetek, který mají. Úřady by měly mít podle ní pravomoc žádat i po soukromých osobách majetkové přiznání, pokud je jejich majetek v zásadním nepoměru s jejich příjmy za posledních deset let. „Majetek, u kterého by nebyl schopen vlastník doložit, jak jej získal, by měl podléhat dodatečné vysoké dani. Aspoň by z toho měl stát nějaký příjem,“ vysvětlila Hana Marvanová ParlamentnímListům.cz. svou představu zákona.

„To je systém, který k ničemu nepovede, ani v té umírněné podobě, kterou navrhuje sociální demokracie,“ namítá Tomáš Sokol. Je přesvědčen, že zákon o majetkových přiznáních, který prosazuje i prezident Miloš Zeman, nepřinese očekávané ovoce.

Rozšiřování pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu

Rozšiřování pravomocí NKÚ i na samosprávu a polostátní firmy je podle Hany Marvanové důležité, ale ruku v ruce by s tím mělo jít vyvozování odpovědnosti. Kritizuje, že dnes na kontrolní závěry NKÚ nikdo nedbá, nedostatky nikdo neřeší. „Nejvyšší kontrolní úřad upozornil na nevýhodné hospodaření v resortu dopravy, na uzavírání předražených smluv, ale nic se nestalo,“ uvedla jako příklad právnička.

Fotogalerie: - Nečas u výslechu

Expremiér Petr Nečas dorazil ve čtvrtek ráno k výs...
Nečas odpovídal na dotazy novinářů
Samotný výslech trval jen krátce. Nečas odmítl vyp...
Podle Nečase jde o politický proces. Zpravodajci, ...
Nečas také uvedl, že je připraven spolupracovat s ...
Expremiér odmítl vypovídat i kvůli tomu, že mezi o...

Podle advokáta Sokola je to „bolševický nápad“. „Po roce 1990 se naopak považovalo za obrovský pokrok, že obce budou hospodařit samostatně a samy si budou majetek hlídat. Nechápu, proč by měl někdo centrálně, stejně jako za komunistů, kontrolovat, jak obce hospodaří,“ namítá. Jestli si obec neumí svůj majetek ohlídat, může o něj přijít. „Ale myslím, si, že mnoho obcí bude vnímat jako obrovský zásah do jejich kompetencí, když jim někdo přijde kontrolovat, jak s majetkem hospodaří,“ konstatoval Tomáš Sokol, že jde „o krok zpátky“.

Zákon o zákazu anonymních akcií

Jak je důležité zpřísnit zákon o zákazu anonymních akcií, dokázala podle advokátky Marvanové i Rusnokova vláda, když koupila dům na Letné od anonymní firmy za 300 milionů korun. Navíc firma rok před tím získala objekt za polovinu této ceny. „Vytváří to podezření, že za anonymní firmou může stát někdo spojený s vládou, je tu riziko z praní špinavých peněz, je to obrovský prostor pro korupci,“ konstatuje advokátka. Na tom je podle ní vidět, že zákon týkající se anonymních akcií nefunguje. Proto prosazuje návrh, který by zakazoval státu, ale i krajům a obcím, obchodovat s anonymními firmami. „Firma, která by chtěla uzavírat smlouvy s veřejnou sférou, musí doložit vlastnictví až ke koncovým subdodavatelům, aby v celém řetězci žádný anonymní vlastník nebyl,“ žádá Marvanová.

„Všichni se radovali, že je zákaz anonymních akcií, což vůbec nic neznamená, protože anonymita je v podstatě prolomena způsobem, který stejně neumožňuje, aby někdo kontroloval, kdo je akcionářem, protože majitele eviduje společnost a ta to nikomu sdělovat nebude, nebo mohou být akcie drženy nějakou zahraniční společností, kde žádný zákaz anonymních akcií není, takže je to plácnutí do vody,“ shoduje se Tomáš Sokol s Marvanovou v tom, že současná podoba zákona je neúčinná.

Politika bez tajných sponzorů

K politice bez tajných sponzorů nepřispěly podle Hany Marvanové ani transparentní účty. Ostatně i David Rath zveřejnil jeden ze způsobů, jak je možné zveřejňování sponzorských darů obejít, když sponzor nedá peníze přímo straně, ale zaplatí reklamní agentuře, která pak poskytne billboardy partaji levněji. Tento sponzoring se pak na transparentním účtu strany neobjeví. „Transparentní účty nestačí, měly by být zásadně omezeny výdaje na kampaň, alespoň ty nejnákladnější formy kampaně jako billboardy nebo celostránkové inzerce, které stojí desítky milionů a činí strany závislými na nelegálních penězích, by měly být zakázány,“ vysvětlila aktivistka Veřejnosti proti korupci, ať politici raději přesvědčují občany na mítincích a v osobní kampani.  A pokud jde o vyčíslení výdajů, mělo by se podle ní vycházet z ceníkových cen, ne z cen, které získá strana, protože tam jsou i skryté výhody.

I k tomuto opatření se kritici staví skepticky, protože ani zákonné omezení nákladů na prezidentskou kampaň nevymazalo podezření z utajeného sponzoringu.

Zveřejňování obchodních smluv na internetu

I na účinnost zveřejňování obchodních smluv na internetu mají oba právníci odlišný názor. „Myslím, že už dnes je devadesát procent smluv někde dostupných, v podstatě jakoukoli smlouvu si už lze vyžádat. Jiná věc je, že to stejně nikdo není schopen kontrolovat, nikdo tomu nerozumí, takže ten systém není funkční,“ je přesvědčen Tomáš Sokol. A stát to někdy staví do nevýhodné role, protože dodavatelé nebudou chtít uzavírat smlouvy na některé komponenty nebo zboží, kde by chtěly, aby některé prvky byly utajené. „Ale nemyslím, že zveřejňování smluv je nějaká tragédie, ať jsou klidně přístupné, ale nic to nepřinese, dneska jsou rozpočty obcí a měst přístupné a zatím jsem neslyšel, že by tam někdo něco objevil. Nikdo na to nakonec nekouká,“ podotkl známý advokát.

Hana Marvanová považuje za důležité, aby byly na internetu zveřejněny smlouvy včetně všech dodatků. „Měly by to být autentické smlouvy, ne vyselektované údaje, a mělo by jít i o smlouvy, které byly sice uzavřeny v minulosti, ale stále platí, jsou v běhu, třeba u nájmů,“ požaduje. Jinak by prý z toho spousta transakcí vypadla, přestože by u nich plnění probíhalo ještě třeba deset let. Ale právnička upozorňuje na další riziko. „Kdyby se uvažovalo o tom, že smlouva bude zrušena, když nebude zveřejněna v registru, hrozilo by, že pokud úředník zaviní, že smlouva nebude zveřejněna a bude kvůli tomu zrušena, firma bude vymáhat náhradu ušlého zisku a nákladů po státu. Úředník odpovídá za škodu jen 4,5násobkem svého platu, ale stát by třeba musel platit miliony,“ vysvětlila, že výsledkem zákona nemá být vymáhání škody po státu, ale to, že stát bude vynucovat po svém aparátu, aby smlouvy zveřejnil. „Ne, aby si na sebe vyrobil sankci, kterou zaplatí daňoví poplatníci,“ říká advokátka. Pokládá registr za velmi důležitý, ale musí se zajistit, aby zákon fungoval a nebyl kontraproduktivní.

Konec trafik ve státních firmách

Rekonstrukce státu chce prosadit konec trafik ve státních firmách. I když Hana Marvanová považuje za správnou tezi, aby správní a dozorčí rady byly obsazovány odborně a nesloužily jako pašalíky pro věrné stranické soudruhy, současně připouští, že neví, jak by se to mělo zajistit zákonem.

Podle Sokola je především problém v tom, že místo v dozorčí radě nebo představenstvu státní či polostátní firmy není žádná trafika, ale práce. Argumentuje tím, že i spousta soukromých firem vezme ráda do svého představenstva bývalého poslance, který má politickou zkušenost. „To je běžné na celém světě, tak nevím, co na tom chtějí zakazovat. Maximálně ztíží nábor lidí do představenstev státních firem, nic dobrého tím nezískají, exposlanec půjde dělat někam jinam,“ poznamenal Sokol. A upozorňuje, že by to bylo i diskriminační, ne-li protiústavní. „Je to podivná forma diskriminace, která nic nevyřeší. Vychází to z naivní představy, že jde o trafiku, ale je to práce jako kterákoli jiná, tak nevím, proč by ji nemohl vykonávat poslanec,“ nechápe advokát.

Odpolitizování státní správy

Prostředkem k odpolitizování státní správy má být zákon o státní službě, k jehož přijetí jsme se zavázali už při vstupu do Evropské unie. Pokud nebude v dohledné době schválen, hrozí Česku citelné sankce z Bruselu. „Jsem příznivcem toho, aby po nějakých úpravách nabyl účinnosti zákon, který byl schválen v roce 2002,“ říká Hana Marvanová, která byla tehdy nominována za Čtyřkoalici do komise, která se návrhem zákona zabývala. Myslí, že zákon z hlediska základních principů by odpovídal i dnes, stačilo by ho jen aktualizovat.

Podle Tomáše Sokola „odpolitizování státní správy“ jsou zázračná slova, která nemají žádný obsah. „Státní správa vždycky do nějaké míry zpolitizovaná bude. Stačí se podívat na Spojené státy. Když odchází prezident, odchází s ním polovina Bílého domu, protože s novým prezidentem přicházejí lidé, kteří jsou s ním spojeni,“ poukazuje na příklad ze zámoří.

Připouští, že „cosi“ by vyřešilo nabytí účinnosti zákona o státní službě, ale ne tak dramaticky, protože vždy nějaké tlaky na úředníky budou. „To bylo i za první republiky, že se prosazovali do funkcí lidé, kteří byli politicky spojeni se stranou, která zrovna vládne. Já myslím, když to někoho baví nechat se někam na chvíli instalovat a pak se nechat vyhodit, tak spánembohem. Nemyslím, že by mohla existovat nějaká systémová opatření, která by tomu mohla zabránit. Zase je to naivní představa,“ shrnul své výhrady.

Nezávislé vyšetřování korupce

Podle Hany Marvanové je zásadní, aby politici nevyvíjeli tlaky na zametání korupčních a hospodářských trestních činů pod koberec. „Musí být systémové záruky, aby ovlivňování bylo omezeno, ale současně musí být kladen důraz i na větší zodpovědnost státních zástupců. Musí pracovat důsledněji a odpovědněji,“ poukazuje advokátka na běžné případy, které se netýkají korupce, kdy se lidé nedovolají u státních zástupců spravedlnosti. Kritizuje, že i když se zlepšila práce nejvyššího a vrchních státních zastupitelství, zejména střední článek státního zastupitelství – okresy a kraje – nefungují lépe než dřív. „Byla bych ráda, kdyby nový zákon o státním zastupitelství byl nástrojem i ke zlepšení práce na nižších stupních, aby orgány činné v trestním řízení vystupovaly rychle, profesionálně, odpovědně a ne alibisticky, protože občany nezajímá jen vyšetřování korupce, občané chtějí, aby tady fungovala spravedlnost,“ vysvětlila právnička.

Nezávislé vyšetřování korupce? „To je floskule laiků, kteří o tom nic nevědí. Ze zákona státní zastupitelství, respektive vyšetřování, nemá být ovlivněné ničím jiným než zákonnými povinnostmi,“ prohlásil advokát Sokol, ale připustil, že se do vyšetřování může promítnout něco jiného, co je dáno lidskými vazbami, lidskými ambicemi, snahou být zajímavý, zalíbit se. „Je to dáno tím, že někdo poslechne, aby se něco stíhalo nebo naopak zahrálo do autu, to bude existovat za všech okolností. A představa, že se tomu dá nějak institucionálně čelit, že se vytvoří nějaký orgán, který bude naprosto nezávislý, je nesmysl,“ tvrdí advokát.

Když je někdo stíhaný za věci, za které by stíhán být neměl, dozorující státní zástupce se vymluví, že to nemůže nijak ovlivnit, protože si státní zástupci dělají, co chtějí. Když se pak začne volat po větší kontrole, dojde podle Sokola k jedné z cyklických změn, zase se prý vymyslí nějaký vnitřní mechanismus, který ve své podstatě bude fungovat stejně jako ten starý. „Občanští aktivisté si myslí, že to něco přinese, pak zjistí, že to nic nepřineslo. V demokracii se běžně mění různé úřední reorganizace, schéma úřadu, podřízenosti, vymýšlejí se nové systémy. To je věc, která se dostavuje pravidelně stejně jako jaro, léto, podzim, zima. Tím se vůbec nevzrušuju,“ prohlásil Tomáš Sokol.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Marksová rozjela předvolební kampaň v Liberci. Pomeranči lákala k podpisu petice, která je adresovaná vládě

18:25 Marksová rozjela předvolební kampaň v Liberci. Pomeranči lákala k podpisu petice, která je adresovaná vládě

REPORTÁŽ Rozdáváním pomerančů i volebních novin, kde vyhlašují válku levné práci, začala sociální de…