Zatímco uvnitř koaličních partnerů vládl v úterý kvůli církevním restitucím lítý boj, uvnitř samotných církví, jak se zdá, panoval klid. Rozhodnuto, jak případně s majetkem naloží, už zdá se, je.
„V současné době zatím jen analyzujeme to, co by nám na základě návrhu zákona mohlo být vráceno. Intenzivně se proto však diskutuje o formách správy, které by na straně jedné zabezpečily odpovědné nakládání s majetkem, a na straně druhé by měly charakter dlouhodobého hospodaření. Obojí totiž vždy byly církvi vlastní,“ odpověděla poněkud diplomaticky obecně na dotaz ParlamentníchListů.cz Monika Vývodová, mluvčí České biskupské konference.
Pražský biskup Církve československé husitské David Tonzar, předseda interní komise pro jednání o částečném majetkovém narovnání mezi státem a CČSH a člen expertní komise Ekumenické rady církví v ČR, byl poněkud konkrétnější. Přesto začal ze široka, tak, aby si i nevěřící mohl udělat lépe svůj vlastní obrázek faktů.
Sledujeme téma Miliardy pro cíkve
„Církev československá husitská (CČSH) se zrodila před 92 lety 8. 1. 1920. Jedním z hlavních důvodů jejího vzniku byla náboženská a mravní obnova společnosti. Veškeré pozemky, stavby sborů a kostelů, domovů pro seniory, dětských domovů, sociálních ústavů ad. byly získány z příspěvků více než 1 milionu členů Církve československé (husitské), tehdejších občanů Československa, kteří za bezmála 20 let svobodného státu vybudovali místa pro rozvoj duchovního života člověka. Církev československá husitská se tak jako druhá největší nekatolická církev v České republice s obtížemi připravuje aktivně na případné navrácení části majetku a případné finanční odškodnění za majetek zabavený církvi v letech 1948 - 1989. Hospodářská situace po případné "odluce" CČSH od státu bude totiž velmi složitá. Mladí duchovní pracují již dnes za krajně podprůměrný plat - nastupující duchovní po absolvování Univerzity Karlovy pobírá přibližně 12 tisíc korun hrubého. Dojde-li k ukončení financování podle zákona, který je opět na programu těchto dnů. Bude muset církev najít dostatek jiných finančních prostředků, aby z navrácené částky vygenerovala dostatek finančních prostředků na budoucí platy duchovních. Ústřední rada CČSH v ČR proto zřídila komisi ze zástupců všech pěti českých a moravských diecézí, která připravuje plán pro budoucí hospodářský život církve a jejích členů,“ sdělil pro ParlamentníListy.cz biskup David Tonzar.
Psali jsme:
Na stejný dotaz směrem k Ekumenické radě církví, přišlo vysvětlení, jakým způsobem by mělo narovnání mezi státem a církvemi či náboženskými společnostmi podle navrhovaného zákona proběhnout. Odpověď s tím, co bude dál následovat, má Ekumenická rada zveřejněnou na svých stránkách.
Psali jsme:
Paušální náhrady za 83 miliard korun
Za původní majetek církví a náboženských společností (jejich právnických osob), který pozbyly v rozhodném období, a který se nevydává, stát umožní, aby každá dotčená církev a náboženská společnost obdržela od státu část z celkové paušální finanční náhrady v celkové výši 83 miliard korun. Výše finanční náhrady byla určena po provedení kvalifikovaného odhadu současné hodnoty majetku, který církve a náboženské společnosti držely k 25. únoru 1948.
Návštěvník stránek zde najde dále i vysvětlení toho, že celková hodnota majetku byla stanovena na 134 miliard korun. Od této částky byla odečtena hodnota majetku, který bude moci být vydán podle tohoto zákona. „Kvalifikovaný odhad vychází z dat dodaných Českým ústavem zeměměřickým a katastrálním, Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky a Ministerstvem zemědělství. Vzhledem k tomu, že se jedná o rozsáhlý soubor majetku rozloženého po celém území ČR, nebylo reálné přistoupit k ocenění standardním postupem, tedy postupným oceňováním jednotlivých nemovitostí. Odhad hodnoty majetku je proto proveden na základě podkladů určujících skutečnou, tržní hodnotu, předmětného majetku,“ uvádí Ekumenická rada církví.
Církve slibují: Je v našem zájmu hospodařit s majetkem dobře
Co je však podstatné, je zde k nepřehlédnutí slib, že církve budou dobře hospodařit, protože to je v jejich zájmu.
„Dobrý investor počítá do budoucnosti. Zavedené demokracie mají dokonce zákonné nástroje pro „charity“. Název ovšem chápou šířeji, než jsme zvyklí u nás. Narovnání vztahů státu a církví otevře nové rozměry financování a kontroly hospodaření neziskového sektoru. Církve se naučí investovat, protože konečně budou moci žít jinak, s výhledem. Jejich aktivity vzrostou nad rámec kultu, nad rámec školství a zdravotnictví. Narovnání přinese kvalitu a úroveň do prezentace a vystupování církví a náboženských společností. Prostředky se vynaloží na předfinancování evropských dotací, na formace sil a lidských zdrojů, na sociální projekty, vzdělávání mladé generace, účinnou prevenci nežádoucích jevů ve společnosti a další účely,“ zveřejnila Ekumenická rada (sdružuje u nás 17 církví) církví své záměry, jak s vráceným majetkem chce nakládat.
Již v minulosti však například sdělil v médiích Joel Ruml, synodní senior Českobratrské církve evangelické, to, že si církve budou muset najmout na vhodné nakládání s finančními prostředky a získaným majetkem experty. Proto, aby se už nyní dokázaly zajistit na léta, kdy se budou muset financovat zcela samy.
Nechceme si vytvářet politckou moc, ale vlastní zisk, říká synodní senior
„Do dvaceti let musí být církve schopny stát na vlastních nohou a využijí k tomu i peníze, které teď dostanou jako náhrady. Nejde o to, aby si vytvářely ekonomickou moc, ale zisk, který jim pomůže překonat to, co ztratí od státu. Je to ale opravdu historická chvíle. Církve čeká budoucnost, kterou u nás neznají. Po celou dobu tady byla mezi státem a církvemi ekonomická návaznost. Ani za první republiky nedošlo k odluce. Ta odluka od státu se nikdy pořádně neuskutečnila. Byla řada debat, nikdy se to nestalo zákonem,“ řekl tehdy Joel Ruml.
Psali jsme:
Samostatnou kapitolou zákona, který rozhýbal opět vládní koalici, jsou také zvyšující se nároky na platy duchovních.
„Naši duchovní mají mít podmínky odpovídající 21. století,“ říká vedoucí správy majetku Arcibiskupství pražského Karel Štícha. Věří proto, že zákon o církevních restitucích situaci změní. Zatím totiž platí duchovní z rozpočtu stát.
„Až to bude aktuální, nebude to ale jednorázová záležitost. Budeme muset zvýšit provozní náklady, očekávám navýšení minimálně o třicet procent. Chceme se snažit, aby byly platy duchovních srovnatelné s celostátním průměrem, aby se zajistily podmínky existence odpovídající 21. století. Další oblastí, která se nám otevře po vrácení majetku, budou investice do prostředků pro vlastní činnost. Tedy na opravy kulturních památek, zajištění podmínek pro sféru školství, charity a sociální oblast. Tato sféra dnes živoří, odhaduji potřebné navýšení na půl miliardy ročně. A také musíme vytvářet zdroje, abychom zajistili dlouhodobé ekonomické fungování poté, co finanční prostředky od státu zmizí. Máme tradici při správě nemovitého majetku, řády budou mít možnosti zemědělské produkce, například Arcibiskupství olomoucké má vinné sklepy, možná i tam jsou možnosti investic... Církev bude ale muset využívat i kapitálový trh, bez toho se nemůžeme hnout,“ vysvětlil v médiích již před časem Karel Štícha.
Psali jsme:
Kolik by měly jednotlivé církve ročně dostávat po šedesát let?
64 902 023 Kč Apoštolská církev
14 000 000 Kč Bratrská jednota baptistů
32 000 000 Kč Církev adventistů sedmého dne
46 759 508 Kč Církev bratrská
189 563 661 Kč Církev československá husitská
18 366 662 Kč Církev řeckokatolická
3 550 000 000 Kč Církev římskokatolická
139 261 022 Kč Českobratrská církev evangelická
7 281 114 Kč Evangelická církev augsburského vyznání v České republice
22 587 695 Kč Evangelická církev metodistická
16 715 806 Kč Federace židovských obcí v České republice
36 969 290 Kč Jednota bratrská
6 993 690 Kč Luterská evangelická církev a.v. v České republice
2 211 855 Kč Náboženská společnost českých unitářů
70 442 428 Kč Pravoslavná církev v českých zemích
40 187 921 Kč Slezská církev evangelická augsburského vyznání
16 757 325 Kč Starokatolická církev v České republice
Částka bude úročena 4,85 p.a. Dále po přechodné období 20 let poskytne stát církvím a náboženským společnostem příspěvek, který se bude po 5% umenšovat.
Zdroj: Ekumenická rada církví
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
