Jisté je totiž jedno - kvalitní práce zpravodajských služeb, ale také všech bezpečnostních složek státu, stojí a padá s kvalitou lidí, kteří v nich pracují. Pokud tomu tak není, může jít o situaci „na pováženou“.
Psali jsme:
„Nepamatuji, že by byl v této službě například proveden oficiální personální audit, od jehož výsledků by se dalo například očekávat, jaké je třeba věkové složení, splnění kvalifikačních požadavků a konkrétní činnost této služby. Výsledkem auditu by mohlo být i zmapování kontaktů na ostatní policejní složky, například na Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality, Útvar speciálních činností, Útvar zvláštních činností a další. Z analýzy tohoto auditu by mohly mimo jiné vzejít i poznatky týkající se různých vztahů, mimo jiné i těch kamarádských, a řekněme, že tedy i neprofesionálních. Právě z nich totiž vyplynula řada kauz,“ domnívá se stínový ministr vnitra Zdeněk Maršíček (KSČM).
Komunisté chtějí personální audit v civilní kontrarozvědce
Podle něj by v neposlední řadě výsledky auditu mohly přispět k výběru na pozice ředitele a náměstků. Jak ale upozornil, k tomu chybí jasně určená pravidla. „Domnívám se, že by měla být provedena změna legislativy například v tom, že ředitelé a náměstci BIS a Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) mohou tuto funkci vykonávat maximálně po dobu pěti let a po ukončení tohoto funkčního období by nemohli vykonávat funkci na pozici ředitele nebo náměstka u organizačních celků BIS, ÚZSI, Policejní prezidium Policie ČR, Vojenská policie, Vězeňská služba a Celní správa. Jejich další zařazení s ohledem na zkušenosti by mohla být například na personálních pozicích metodiků a podobně, přičemž by jejich finanční ohodnocení mělo být úměrné finančnímu ohodnocení funkce, ze které odešli. Samozřejmě při bezproblémové situaci. Těmito opatřeními by se zamezilo některým problémům a spekulacím kolem bývalých řídících pracovníků těchto tajných služeb, jak jsme toho svědky nyní,“ uvedl dál pro ParlamentníListy.cz Maršíček.
Hovoří se navíc v těchto dnech poměrně čile ale též o tom, že Jiří Lang má ve funkci ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) skončit. Důvodem má prý být to, že funkci zastává již jedenáct let a zejména v poslední době musel čelit několika skandálům, spojených především s úniky citlivých informací. Jak se však dalo očekávat, i vzhledem k tomu, že ne nadarmo je tato bezpečnostní složka „tajná“, oficiálně zatím tyto spekulace nikdo potvrdit či vyvrátit nechce.
Psali jsme:
Délka setrvání Langa ve funkci není obvyklá
Bývalý šéf vojenské tajné služby Andor Šándor proto také nebyl schopný ParlamentnímListům.cz potvrdit to, zda má být Jiří Lang odvolán, či nikoli. „Co však je již poněkud netypické, je délka doby, kterou svoji funkci šéfa zpravodajské služby zastává. V jiných běžných západních demokratických zemích se pohybuje v průměru mezi čtyřmi až pěti lety. A to zdůrazňuji bez ohledu na to, zda svoji práci dělá ten člověk dobře nebo špatně. To nepřísluší hodnotit v našem státě navíc nikomu jinému než vládě a premiérovi, pod které zpravodajské služby spadají,“ řekl Šándor.
Psali jsme:
Zamyslel se poté i nad tím, jaké výsledky lze čekat, pokud by opravdu byly zvěsti o použití detektoru lži na některé důstojníky BIS pravdivé. „Nejsem si jist, zda to podle našeho právního řádu může sloužit jako důkaz. Na druhou stranu ale musím říci, že když jsme u nás (Vojenské obranné zpravodajství - VOZ) prověřovali vojáky, o kterých jsme věděli, že byli někde eviodováni, ale nebyli jsme si jisti kde, dávali jsme jim ke zvážení možnost také vyslechnutí na polygrafu. Ti, co to odmítli, neobdrželi prověrku. Vím, že například ve Spojených státech je pro příslušníky zpravodajských služeb absolvování pohovoru na detektoru lži poměrně silně legislativně zakotveno,“ uvedl ParlamentnímListům.cz zkušenosti z praxe Andor Šándor.
Tajné informace někdy unikají - a to nejen v ČR
Problémy v BIS občas vyplynou na povrch – podobně jako se to stává i v tajných službách jiných zemí. Zcela zabránit tomu, aby se některé informace nedostávaly ven a na veřejnost, není v lidských silách (viz napříkl. WikiLeaks). Je tedy nepopíratelné, že i za (zatím jedenáctiletého) vedení české civilní kontrarozvědky Jiřím Langem prošla mnoha problémy. Bohužel, často se k nim řadí zároveň jako nejzávažnější úniky informací. To je u zpravodajské služby pokládáno ale vždy za zásadní selhání. I proto sílí hlasy volající pro Langovo odvolání či odstoupení z funkce.
„KSČM navíc pokládá za nevhodné, aby jedna osoba zastávala tuto funkci přes uvedené nedostatky jedenáct let a to za různých vlád. Bylo by proto vhodné, aby z funkce ředitele BIS z výše uvedených důvodů odstoupil,“ konstatoval komunistický stínový ministr vnitra Maršíček.
Spustily to zveřejněné odposlechy Romana Janouška?
I poslanec Úsvitu přímé demokracie (za Jihomoravský kraj) a člen Stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby Petr Adam sleduje, co vše se kolem BIS děje a jaká rizika z takového vývoje mohou vyplývat. Mimo jiné jde totiž o to, kdo z agentů vynesl ven tajně pořízený záznam jedné konkrétní schůzky důstojníků. Ten má údajně dokazovat, že Lang řídil vyšetřování úniku odposlechů Romana Janouška.
Psali jsme:
„U nás tak běžná praxe vynášení odposlechů se musí řešit a případný postih těch, kteří informace vynesli, je namístě. Je nutné především odhalit motivaci, s níž ten dotyčný odposlech vynesl. Obecně vzato, jsou jen dvě. První je ekonomická, tedy že si agent chtěl polepšit a de facto svoji práci zaprodal. V takovém případě je tvrdý trest namístě. Tou druhou motivací může být touha po spravedlnosti, kde dotyčný cítí, že zde existuje snaha některé skutečnosti ututlat. Asi to lze brát jako polehčující okolnost, ale nikoliv omluvu či ospravedlnění. Služba vnitřní bezpečnosti má být naprosto neprostupnou hrází, tím nejvíce zabezpečeným útvarem. Bohužel historie posledních let nám pár trhlin v této hrázi ukázala,“ shrnul Adam své vyjádření pro ParlamentníListy.cz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
