Rozvířený prach, který zavládl po nástupu Karly Šlechtové do křesla ministryně obrany, si podle jejích slov sedá a zaměstnanci včetně náměstků a dalších vrcholných úředníků oceňují její nasazení.
Šlechtová nesporně patří mezi nejviditelnější členy Babišova kabinetu a v pracovním tempu evidentně nepolevila ani přesto, že je vláda v demisi. Šéfka resortu obrany ve čtvrtek novinářům na neformální snídani představila to nejzásadnější, co se nyní na ministerstvu odehrává. Spolu s ní se schůzky zúčastnili náměstci Daniel Koštoval (sekce vyzbrojování a akvizic MO) a Jakub Landovský (obranná politika a strategie MO).
Zdaleka nešlo pouze o mediálně propírané zakázky na víceúčelové vrtulníky nebo izraelské radary, u nichž dosud není jistota, že bude možné je připojit k systému NATO. Ministryně prozradila podrobnosti o připravované megazakázce na nákup nových BVP, tedy bojových vozidel pěchoty. Resort totiž připravuje nákup zhruba 210 kusů, což vyjde asi na 53 miliard korun.
“Poslední dobou vyšly články o tom, že tady vytvářím chaos, tak je to přesně naopak. Vytvářím tady řád. Nechci tady měsíce nebo roky odsedět nicneděláním,” uvedla v úvodu setkání s novináři s tím, že některé části resortu možná na její tempo a požadavky na výkonnost nebyly připraveny. “Kromě toho, že nastavujeme cíle, co s Armádou ČR do budoucna, tak jako každý ministr se coby správný manažer dívám na to, jak resort funguje. Jdu do nákladů na provoz včetně všech státních podniků, zkoumám personální záležitosti atd,” sdělila.
Mezi hlavní cíle podle jejích slov patří postarat se o vojáky. “Musí mít výstroj, moderní techniku a výzbroj. Na vojákovi všechno stojí. Pro mě je důležité, aby měl vhodné podmínky, platovou jistotu a jistotu v rámci výsluh,” popsala Šlechtová a důrazně vyvrátila nedávné spekulace, že by se chystalo snižování výsluh. “Nic měnit nehodlám, naopak bych vojákům ráda přidala v rámci platů,” řekla novinářům.
Podle ní je nutné zabránit tomu, aby v resortu pomyslně levá ruka nevěděla, co dělá pravá. “Je tu jedna koncepce výstavby armády. Do toho začaly kolovat zvěsti, že koncepci celou předělávám. To je lež. Pouze jsme se s budoucím náčelníkem generálního štábu Opatou bavili o aktualizaci této koncepce, což je nutné dělat každé čtyři roky a ta doba nastává v roce 2019. Aktualizace bude provedena podle reálných potřeb vojáků, generálního štábu i finančních možností resortu,” konstatovala Karla Šlechtová.
Co se týče závazku výdajů na obranu, stále platí, že by se na alianční dvě procenta HDP měla Česká republika dostat v roce 2024. To, promítnuto do konkrétních čísel, znamená roční rozpočet ministerstva ve výši 127 miliard korun, což je bezmála dvojnások rozpočtu pro letošní rok.
Karla Šlechtová před novináři zdůraznila, že se už nesmí stát, aby v rozpočtu zbyly nevyčerpané peníze, jako v loňském roce čtyři a půl miliardy. “Důležité je, abychom na ministerstvu obrany komunikovali jako jeden tým. Se všemi komunikuji, dávám je dohromady a hned se zlepšilo plánování projektů, hned se zlepšila komunikace i vůči generálnímu štábu. Jsme na jedné lodi,” ocenila spolupracovníky.
Připomněla, že ve strategii vyzbrojování je uvedeno, že armáda má nakupovat techniku, která je už vyzkoušená, žádné prototypy. To by se mělo týkat i připravované obří zakázky na bojová vozidla pěchoty (BVP), kterou se resort chystá zadat ještě letos. Půjde o akvizici za rekordních 53 miliard korun. Za to by se mělo pořídit zhruba 210 vozidel.
Na počátku dubna by pak mělo být rozhodnuto, jakým způsobem bude zadána zakázka na víceúčelové vrtulníky a v létě by mělo dojít k samotnému zadání. Dosud totiž nebylo jasné, jaké požadavky na vrtulníky vedení armády má a specifikace, kterou dříve Generální štáb dodal vedení ministerstva dodal, žádný existující stroj nesplňoval.
Ke zrychlení akvizičního procesu by podle ministryně měl pomoci i nový metodický pokyn v zadávání zakázek, na kterém v současnosti resort pracuje. Ministerstvo by podle nového pokynu mělo pracovat od poloviny letošního roku. “Pro mě je zásadní, aby akviziční procesy netrvaly tak dlouho,” doplnila Šlechtová. Ráda by též přispěla ke změně přílohy evropské směrnice, která je prý v oblasti zadávání armádních zakázek velmi neflexibilní. Dokonce to už šéfka obrany podle svých slov stihla probrat se svými evropskými protějšky.
Ministryně též před novináři upřesnila již publikované informace o plánovaném navýšení počtů vojáků v zahraničních misích. V Afghánistánu by mělo jít o 140 vojáků navíc, v Iráku od 45 a v Mali o 90 vojáků víc proti současnému stavu. Tento záměr bude ještě muset posvětit Sněmovna. Jak ale Šlechtová zdůraznila, všechny naše zahraniční mise jsou mírové.
Vedle toho Karla Šlechtová uvedla, že nástup nového náčelníka Generálního štábu AČR už je potvrzen, neboť jméno Bečvárova nástupce podepsal prezident a kontrasignoval premiér. Generálporučík Aleš Opata nastoupí dle plánu k 1. květnu.
“Naprosto klíčové pro mě je, aby pan generál Opata pokračoval ve změně systému řízení Armády České republiky. V tuto chvíli na tom už armáda pracuje, viděla jsem nedávno prvotní výstupy, ze kterých jsem byla nadšená. Připravujeme místo stávajících dvou, tři úrovně řízení naší armády. Takto to funguje i v dalších armádách. Zatím je to v neveřejném režimu, ale první informace bych k tomu mohla zveřejnit možná v červnu nebo červenci,” uvedla Šlechtová. Počítá se s tím, že by ke změnám v řízení armády docházelo od roku 2020.
Mezi své priority ministryně obrany řadí i postupný vznik nového předmětu pro základní a střední školy. V jeho rámci by žáci a studenti měli být proškolenými učiteli připravováni na to, jak se chovat v krizových situacích, jak reagovat třeba při teroristickém útoku, jak poskytnout první pomoc a do výuky by se zapojili i vojáci a členové dalších bezpečnostních složek. Ti by dětem a studentům blíže představovali své poslání, vztah k vlasti, motivaci, proč slouží své zemi atd. V současné době sice něco podobného na dobrovolné bázi funguje, ale nejde o stálý předmět a každý jednotlivý případ musí být schvalován zvlášť.
Nejednalo by se o žádnou brannou výchovu, jako za minulého režimu. “Žádné pytlíky na nohách nebo plynové masky,” podtrhuje Karla Šlechtová. Jde spíš o přípravu na různé krizové a mimořádné situace. Na základě průzkumů prý totiž žáci v 80 procentech nevědí, jak se zachovat. Vedlejším efektem by podle Šlechtové mohl být i budoucí zvýšený zájem o vstup do armády a dalších bezpečnostních složek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
