Islandská revoluce po česku. Kolik času zbývá Nečasově vládě?

Mnozí Češi nabyli v posledních měsících dojem, že jsou opět zamlčovány některé nepříjemné informace. I proto s nadšením hltali a hltají dodnes překlad článku od Rudolfa Černého. Podle komentářů je důvod zřejmý - mnozí hledají cestu, kterou by se mohli vydat i voliči v Česku, které se také nenachází právě na finančním a ekonomickém vrcholu.

"Média nás zásobovala do posledního detailu o nepokojích v Egyptě a Libyi. Mlčela však o revoltách a příkladné ukázce občanské revoluce, která se odehrála před dvěma lety na Islandu, kde občané donutili odstoupit vládu a přepsat ústavu. Právě proto, že případ Islandu je modelem občanské revoluce, byl tento případ ututláván. Cenzura revoluce na Islandu je nejlepším důkazem, jak se zachází s informacemi, které můžou být nebezpečné pro politickou a ekonomickou elitu," uvádí se v článku, jenž se stal bestselerem v internetových vodách.

Čtěte také:

Politici nemají takový vliv na ekonomiku, jak často tvrdí. Ekonom stírá fámy

Bylo rozhodnuto, že lidé nezaplatí dluhy, které vytvořili politici, protože je to problém špatné finanční politiky, ne lidí. V nové ústavě, kterou vytvářeli občané sami prostřednictvím sociálních sítí, bylo zakotveno, že občan je hlavním politickým protagonistou, nikoliv politik. "Island je tak v současnosti nejlepším příkladem mírové a důstojné reakce veřejnosti proti této moci, která dovedla zem i celý svět ke krizi. Islandský model, který ukazuje, že politici musí mít strach z reakce lidí, pakliže nebudou jednat ve prospěch nich. Ne ale strach o život, ale o svoji kariéru," uvádí se dále v překladu článku.

Autor pak konstatuje, že to, co se stalo na Islandu, bylo pozorováno politiky jako je Merkelová, Sarkozy, Cameron, Zapatero, Berlusconi a další a vyhodnoceno jako nebezpečné pro jejich zkorumpovaný systém. Podle autora pak bojkot informací o Islandu byl striktně dodržován tisíci novináři v rámci veškerého korporátního tisku, rozhlasu a televize. Masmédiím vládní vyjednávači údajně nabídli i v některých zemích daňové úlevy výměnou za mlčení.

"Ale přesto přese všechno se islandská revoluce šíří po celé Evropě. Postavila se tomuto zkorumpovanému a neudržitelnému systému a dává světu lekci z opravdové demokracie. Po celém světě bude známa a oceňována, dříve nebo později, a to navzdory vládě politických a ekonomických elit, které zapříčinily celosvětovou krizi," uzavírá se obsah článku. (Zdroj: votoenblanco.com, pozn. aut.)

V Česku k takové situaci dojít nemůže, ujišťuje ekonom

Podle experta České spořitelny a specialisty na evropské měny a bankovnictví Petra Zahradníka jsou však naděje lidí, kteří se domnívají, že by toto šlo provést i u nás, marné.

"Především Česko je daleko větší zemí, Island má kolem tří set tisíc obyvatel, to je jako Brno či Ostrava. Už toto je jeden z faktů, které hovoří proti. Ovšem nejprve je třeba připomenout, jak k situaci a krachu Islandu vůbec došlo a opět zdůraznit, že do takovéhoto katastrofického scénáře má naše země velmi daleko," řekl ekonom Zahradník pro ParlamentníListy.cz.

Vysvětlil, že Island byl do roku 2007 superbohatá země, ve které se lidé měli více než báječně. Období, které následovalo, ukončilo čas blahobytu, a to pochopitelně místní lidé velmi těžko nesli. Pokud by byli v EU (což dodnes nejsou) , byl by Island zemí s třetí nejsilnější ekonomikou v Evropě.

Čtěte také:

"Mohli se pochlubit vysokým HDP, vyvážet kapitál, jejich letecká společnost zkoupila i u nás například Travel Service. Měli přebytek kapitálu, a s tím se rozhodli velmi nešťastně naložit. Vložili ho do bank, které neměly mezinárodní zajištění, slíbily nereálné úrokové sazby, půjčovaly i rizikovým klientům. Přiblížil bych to situaci, jako by se u nás majitelé nevýznamné malé kampeličky rozhodli udělat mezinárodní síť poboček ve světě. Jakékoli naplnění rizika by přibližovalo tento nápad blíž konci - což se stalo také v případě záměru Islanďanů - tedy jejich vlády. Jelikož dávali záruku za všechny vklady, v okamžiku, kdy vznesli své požadavky na jejich náhradu střadatelé z Velké Británie, Nizozemí, bylo jisté, že sliby, které islandská vláda a bankéři dali, jsou nesplnitelné," vysvětlil Zahradník s tím, že v Česku by však k takové situaci dojít nemohlo.

"U nás mají banky z 98 procent zahraniční vlastníci - ti by nikdy takovéto riziko nepřipustili. Proto se Češi obávat podobných pokusů nemusejí ani v nejmenším," ujistil ParlamentníListy.cz Petr Zahradník.

Podle něj však cesta, kvůli které si vysloužili Islanďané obdiv tisíců lidí, co o ní byli informováni, není zcela ideální. "Nebyl to nejšťastnější krok, zabraňuje jim nyní v cestě do Evropské unie, staví je do pozice osamělých hráčů. Z dlouhodobého hlediska možná pro ně byla ideálnější cesta, která by sice nebyla tak příjemná, ale ve výsledku by třeba přinesla daleko lepší odezvu," řekl dále Zahradník.

Češi obdivují jednotu Islanďanů a jejich razanci kroků proti vládě

Hans Braun pracuje v Ústavu mezinárodních vztahů, zabývá se mimo jiné také Islandem - byť, jak zdůraznil ParlamentnímListům.cz, nejde vyloženě jen o profesní zájem, jako spíše osobní. V malé ostrovní zemi má totiž i několik přátel.

"Ano, to, co se stalo na Islandu, se tady příliš neventilovalo. Vzedmutí nesouhlasu lidí s sebou přineslo i vznik nové politické strany, avšak ta se nakonec přesto v zemi tou vládnoucí nestala. Nyní tam vládnou sociální demokraté, zdá se, že jsou však Islanďané s vývojem událostí spokojeni. Zažili si tam totiž dlouhé měsíce poměrně ostrých protestních akcí, neklidných ulic a do jisté míry i určitého extremismu. Vládu za chybná rozhodnutí donutili přijmout odpovědnost, vše ale přes vyhrocenou situaci nepřerostlo únosnou mez. Nyní řeší to, zda vstoupit do EU či ne. A ačkoli oficiální stanovisko je, že chtějí, ozývá se řada hlasů i proti - tak asi uvidíme nakonec, jak to dopadne," popsal Braun. I on však možnost, že by se stejná situace mohla opakovat v Česku, nepokládá za reálné.

Reformy? To je proti tomu malichernost

Podle ekonoma Zahradníka prožívají Češi rozladění skutečně hlavně kvůli připravovaným vládním reformám, které jim nikdo řádně nevysvětluje a které budou znamenat zásah do peněženek.

"Chystají se reformy, a ty se vždycky té skupině, co je chce prosadit, prosazují velmi ztěžka. Češi by si měli však uvědomit, že jsou malicherností proti tomu, co se nyní děje v Řecku a třeba i na tom Islandu. Ty reformy jsou jen pojistkou proto, aby se nemuselo tahat za záchrannou brzdu. Vím, že se proti reformám staví určité radikální skupiny, ale kvůli české švejkovské povaze nevěřím, že by to mohlo nabrat spád jako na Islandu, či jiných zemích. My prostě revolucionáři nejsme," uzavřel pro ParlamentníListy.cz svůj pohled na věc ekonom Petr Zahradník.

SLEDUJEME téma: Vládní reformy

Fakta o Islandu, o kterých se u nás příliš nepsalo a nemluvilo:

2008 - byla znárodněna největší banka. Měna se zhroutila, trh pozastavil svou činnost. Země zkrachovala.

2009 - Obrovské protesty před parlamentem, lidé donutí k rezignaci předsedu vlády a celý jeho vládní blok. Politici volají po splacení dluhu vůči Británii a Nizozemsku a to ve výši 3.500 milionů eur, což je částka, kterou má zem zaplatit v příštích 15 letech s 5,5% úrokem.

2010 - Lidé jdou do ulic a vybojují si zákon o obecném referendu. V lednu 2010 ho prezident odmítne ratifikovat, a oznámil, že ho bude konzultovat s EU. Lidé jdou znovu do ulic. V březnu se koná referendum, jehož výsledek je, že 93% lidí odmítne zaplatit dluh vůči Británii a Holandsku.

Vláda byla donucena k tomu, aby zahájila vyšetřování, které má vyřešit právní odpovědnosti státních představitelů za krizi. Dojde k zatčení několika vedoucích bankéřů a manažerů. Interpol vydal rozkaz a všichni zúčastnění bankéři opouštějí zemi. Lidé dávají dohromady novou ústavu, která není kopií dánské ústavy jako to bylo doposud.

2011 - Ústavodárné shromáždění složené z lidí přímo volených lidmi zahájilo svoji činnost v únoru a předložilo návrh ústavy na základě konsensu a doporučení. Musí být schválena parlamentem, který byl vytvořen po nových volbách. Toto je stručná historie islandské revoluce: odstoupení celé vlády, znárodňování bank, obecné referendum, uvěznění odpovědných lidí za krizi a přepsání ústavy přímo občany.

Čtěte také: