„Zdá se však, že tentokrát se to začíná lámat. V minulosti nikdy neprojevil o naše aktivity zájem ani ministr kultury – tentokrát, krátce poté, co byla jmenována nová vláda, se nám ozval. A ani ne šest týdnů po nástupu do křesla ministryně spravedlnosti se s námi spojila i Helena Válková. Projevila zájem o výstavu o českém vězeňství, i když v té době jistě nevěděla, co dělat ve své funkci dřív,“ poznamenal dále Karel Srp. Kdo jeho osud zná, ví, že to je muž, který byl v minulém režimu politickým vězněm, takže měl možnost situaci v českém vězeňství poznat na vlastní kůži.
Psali jsme:
Na každý pád ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) kvůli tomu, aby se mohla zúčastnit slavnostního zahájení výstavy v Pálffyho paláci, nakonec posunula i zahraniční cestu. Zato se dočkala uvítání hned u brány, kde obdržela kytici květů, byla provedena zahradou (Pálffyho palác se nachází pod Pražským hradem).
Cíle vězeňství se neliší - stejné dřív jako nyní
„Jsem velmi ráda, že jsem se zahájení unikátní výstavy, která dává možnost nahlédnout do toho, jak se české vězeňství u nás vyvíjí, mohla zúčastnit. Vzhledem k tomu, kolik problémů vězeňství s sebou obnáší i v této době, kdy existuje i celá řada jiných trestů, včetně těch alternativních, je však dobré mít před sebou sondu do toho, jak tomu bylo v minulosti. Cíle by se totiž zásadně lišit neměly – stejně jako kdysi, i nyní jde o to, aby z vězně byl po výkonu trestu když ne vzorný občan, tak alespoň ten, kdo už dále trestnou činnost nepáchá,“ konstatovala ministryně.
Nutno dodat, že výstava v Pálffyho paláci bude pro veřejnost zahájena až 9. července a ukončena 5. září, záštitu nad ní převzal prezident republiky Miloš Zeman. Lákadlem, proč se na ni přijít podívat, mohou být jak vězeňské mundúry v průběhu desetiletí (zobrazuje období od roku 1850), tak například skutečné lano Jiřího Kajínka, po kterém utíkal kdysi z věznice na Mírově, či svěrací kazajka a další předměty, které vznikly rukama odsouzených vězňů za mřížemi. Některé jsou pozitivní a zcela jistě by našly své kupce, jiné ukazují na to, že ne každý vězeň myslí na svoji nápravu, ale spíše zaměstnává mysl tím, aby z věznice mohl odejít ještě před vypršením trestu.
Fotogalerie: - Válková zahájila výstavu o vězeňství
Vězni se měli paradoxně lépe za Rakouska-Uherska než mnohdy později
„Je třeba připomenout, že již za Rakouska-Uherska byli vězni u nás vyučováni – týkalo se to těch do 35 let a negramotných. Během výkonu trestu tak mohli získat základy vzdělání – jak dokládají i knížky, co tu jsou k vidění. Mezi učebnicemi nechyběla Bible, ale třeba ani zeměpis. Již v té době bylo zřejmé, že se objevovaly snahy o to, aby vězení neplnilo jen funkci represivní a ochrannou, ale pomohlo vést provinilce k nápravě a snižovalo možnost recidivy jeho činů,“ prozradil Aleš Kýr, vedoucí kabinetu historie a dokumentace Vězeňské služby.
Vězeňský Times na Pankráci. I to je součástí nápravy...
Bez zajímavosti zcela jistě nelze nechat fakt, že současní vězni vydávají své časopisy, z nichž stojí za zmínku například Pankrác Times. Samotné vydávání časopisů má i svoji historii už od 30. let minulého století. V 50. letech však dozorovali nad jejich obsahy politici. Výstava sice nabízí k vidění spíše časopisy oficiální, vydávané Vězeňskou službou, přesto i v nich může laik naleznout mnohé věci, které možná ani netušil. Koneckonců – vězeňství nepatří do oblasti, kterou by kdokoli toužil dobrovolně navštívit.
Své o tom ví i šéf Jazzové sekce Karel Srp. Před časem při zmínce o tom, jakou výstavu chystají, prozradil ParlamentnímListům.cz některé osobní zkušenosti z vězení. Mimo jiné například propracovaný psychologický nátlak. „Stačí týden a bez jediné facky vás přinutí k tomu, že podepíšete smrt vlastní matky,“ řekl natvrdo.
Výstava „Z minulosti do přítomnosti českého vězeňství (1850 – 2014)“ proto má za cíl zdůraznit řadu neznámých aspektů z oboru vězeňství. Není rozsáhlá, přesto je poměrně přesnou sondou.
Iniciativa od muklů?
„Chtěli jsme, aby iniciativa vzešla zdola, od nás bývalých muklů, a ne ze strany státní správy. K našemu překvapení jsme se dočkali ohromného zájmu tentokrát poprvé právě státní správy a seznámili se s vynikajícími historiky z oblasti vězeňské správy z generálního ředitelství, bývalými prokurátory, soudci a bachaři. Nebereme to už nijak ideologicky jako tehdy, když jsme za totality seděli, ale bereme to jako způsob technologie moci, která byla tehdy a existuje i dnes,“ vysvětlil pro ParlamentníListy.cz Karel Srp.
Podklady k výstavě, která bude veřejnosti otevřena ve středu, tedy zítra, připravili odborníci z Kabinetu dokumentace a historie Akademie vězeňské správy ČR.
Není o jednotlivých případech, ale zabývá se, jak Karel Srp naznačil, systematikou vězeňství od roku 1850 po současnost.
Psychologické nátlaky jsou v každém režimu
Vystavené fotografie ukazují, jak to ve vězení vypadá, skutečný život tam však podle Karla Srpa sestavují až charaktery lidí, kteří se tam na jednom místě sejdou v izolaci od ostatní společnosti. „Je těžké se sžít, zejména, jste-li ve vězení poprvé, se zloději, lháři, pedofily a vrahy, se spodinou společnosti. Přesto s nimi tam ale musíte žít, sdílet s nimi záchod a veškeré prostředí. Za normalizace se to používalo i k nepřímému násilí,“ popsal. Doplnil pak i to, co každý tuší. Že psychologické metody nátlaku jsou skvěle propracované v každém režimu.
„Stačí týden a bez jediné facky vás přinutí k tomu, že podepíšete smrt vlastní matky,“ je přesvědčen předseda Jazzové sekce, která výstavu ve své výstavní síni v pražské Valdštejnské ulici pořádá.
V každém případě Srp zdůraznil, že Jazzová sekce už nehledí na vězeňství jako na nějakou represi ze svévůle státu. „Naopak je díky vězeňství většina obyvatelstva chráněna před darebáky a dalšími lidmi, takže taková zařízení jsou na místě. Myslím, že předpisy ve vězeňství nejsou v současné době tak přísné jako za normalizace, stejně jako byly za normalizace lepší než v padesátých letech. Všechno se vyvíjí, ale muklovsky můžu říct, že každá hodina v lochu stojí za hovno,“ uzavřel pro ParlamentníListy.cz Karel Srp.
V České republice je v současné době 17 700 vězňů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
