„Víte, ono je jedno, zda ten člověk, co se o sobě domnívá, že je Mesiáš, sedí na Pražském hradě či u specialisty v ordinaci. Pro tyto lidi je navíc typické a charakteristické, že si ten svůj komplex nikdy nepřiznají. Je proto velmi důležité, aby to umělo rozeznat okolí, aby byli lidé pozorní sami k sobě a pokud se někdo takový objeví, aby mu nepodléhali a snažili se spíše vymanit z jeho vlivu,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz lékař Jan Hnízdil. Ten na sebe v minulosti upozornil svými často velmi nelichotivými charakteristikami politiků a vládnoucí garnitury. Poukázal v nich na jasné prvky, které jsou příznačné pro narušené osobnosti a psychopaty.
Psali jsme:
V souvislosti s tím, jak se objevují různá protestní hnutí, varuje Hnízdil před tím, aby si lidé uvědomili, že i v nich se s velkou pravděpodobností nebezpečné typy mohou objevit. „A mohou být stejně nebezpeční svým jednáním jako někteří politici. Je proto velmi nebezpečné podlehnout někomu, kdo vykazuje chování, z něhož by mohl být cítit mesiášský (spasitelský) komplex. Rozhodně není radno si s tím zahrávat,“ vysvětlil dále Jan Hnízdil. Podle něj je nejdůležitější to, aby každý začal vždy u sebe - i se změnami. A nečekal, že to za něj nějaký spasitel vyřeší.
Psali jsme:
Co je spasitelský komplex?
Nazývá se též mesiášským komplexem nebo spasitelským syndromem. Jak uvádí Wikipedie, jde o stav mysli, při kterém se osoba domnívá, že jejím osudem či určením je zachraňovat a zachránit. Varianta názvu odkazuje k osobě Mesiáše, což je židovský a křesťanský termín pro spasitele. Diagnostický a statistický manuál mentálních poruch, ani Mezinárodní klasifikace nemocí takovouto samostatnou diagnózu neobsahuje, avšak spasitelský syndrom se může objevit jako součást psychotických onemocnění.
Psali jsme:
To, že však tento komplex může být značně nebezpečný, ukazuje i historie. Mesiášským komplexem podle tajné britské studie pořízené v roce 1942, jejíž výsledky ale byly prezentovány až v loňském roce, trpěl například i Adolf Hitler. I proto byl stále posedlejší židovským „vnitřním nepřítelem".
Zpráva, kterou zpracovali britští špioni
Zpráva tehdejší britské kontrarozvědky, která zůstala od války až do svého nedávného odhalení nečtená, informovala o tom, že führerova nenávist k Židům se zvětšovala, když Německo začalo prohrávat druhou světovou válku. Válečnou analýzu tehdy zadal k vypracování sociolog Mark Abrams svému kolegovi Josephu MacCurdymu z Cambridgeské univerzity. A právě ta analýzu zveřejnila.
Jak upozorňují historici, v době, kdy zpráva vznikala, přitom začalo Německo ztrácet ve válce půdu pod nohama. Hitler zřejmě i proto tehdy obrátil pozornost k domácí frontě v Německu. V obavě z vnějšího selhání se Hitler soustředil na 'vnitřního nepřítele', a tím byli hlavně Židé.
Psali jsme:
Jeden z britských historiků, který se zprávou zabýval a zpracovával na jejím základě studii (MacCurdy), hodnotil dokonce jeden z rozhlasových projevů Hitlera z roku 1942. Podle něj i tento projev odhalil diktátorův messiášský komplex. Hitler totiž viděl sám sebe jako vůdce vyvolených bojovníků na křížové výpravě proti zlu, jež ztělesňují Židé. Jeho fobie ze Židů narůstala a Hitler už nevnímal židovskou populaci pouze jako hrozbu Německu, ale jako „celosvětového konatele zla“.
„Hitler se zapletl do sítě náboženských sebeklamů. Židé jsou pro něj ztělesněním zla, zatímco on ztělesňuje dobro. On je bůh, který může přijmout oběť a pomoci vítězství dobra nad zlem,“ uzavřel ve své závěrečné zprávě MacCurdy.
Je to vážné varování i pro dnešek
Lékař Jan Hnízdil, který vyslovil vážné varování hned v úvodu, vidí řadu paralel mezi nemocným člověkem a nemocnou společností. Tu současnou společnost považuje za nemocnou takřka fatálně. A to tolik, že se podle Hnízdila současný systém vůbec nedá reformovat. Nezbývá, než hledat nějaký úplně nový. Ovšem, jak vyznělo z jeho vyjádření, i při tom hledání nového systému a alternativ, je třeba zvažovat, koho postavit při tom hledání do čela a umožnit mu tím pádem do jisté míry ovládnutí druhých.
Na riziko nových, někdy i samozvaných vůdců upozornil před časem ParlamentníListy.cz také politolog, který je také specialistou na extremismus, Zdeněk Zbořil. Podle něj opravdu současná světová i domácí politická situace nahrává tomu, aby lidé začali volat po revoluci a snažili se o zrod nového náboženství a ideologie. Nechtějí si prý totiž připustit jakýkoli svůj vlastní podíl na tom, proč se věci dějí tak, jak se dějí.
„Lidé totiž nejsou ochotni si přiznat, že za stav společnosti u nás, ale i ve světě, nesou i oni sami svůj díl zodpovědnosti. Poněvadž těm, kteří nyní vládnou, dali sami při volbách svůj hlas - i když připouští, že jsou voliči mnohdy politiky obelháváni. Všeobecná naštvanost je vidět na celém světě, nejen u nás, stačí, když se připojíte do jakékoli komunikační sítě, všude se nadává a hledá viník," vysvětlil Zbořil stav, za kterého mohou v lidech narůstat ne právě obvyklé politické ambice a snahy. Podle něj takovéto situace historie již zaznamenala, neuropatologové o ní mluví jako o jevu skupinové hlouposti.
Je tedy jen na lidech samotných, do jaké míry dovolí, aby se historie opakovala.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
