Po skončení prvního projevu Miloše Zemana před sněmovnou po zvolení prezidentem se hlavě státu dostalo potlesku jen od opozičních poslanců. Ti vládní se nepřidali, někteří zákonodárci z TOP 09 dokonce opustili sál na protest proti tomu, jak se Miloš Zeman vyjadřoval k resortu ministra zahraničí, jemuž velí předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.
„Miloš Zeman si vybral nejslabší kus ze stáda, abych tak řekl, na kterém chtěl ukázat svaly, ačkoli si myslím, že existují mnohem vážnější adepti, na které by se měl soustředit. Protože přece jen pan Schwarzenberg by mu měl být blízký svojí evropskou politikou. Takhle se jenom snažil řešit svoje osobní spory s Karlem Schwarzenbergem, ať už z doby prezidentské kampaně, nebo nynější spory kolem jmenování velvyslanců. Ale celé mi to přišlo úplně zbytečné a docela účelové,“ říká pro ParlamentníListy.cz politolog Lukáš Jelínek.
Parlamentní demokracie s omezenou rolí prezidenta Zemanovi blízká není
Navzdory odlišné reakci poslanců z opačných pólů politického spektra nevnímá Zemanův projev jen jako útok na Nečasovu vládu. „Bral jsem to jako útok proti celé politické reprezentaci, protože zkritizoval Parlament, poslance zprava i zleva. Působilo to na mě jako budování si určité pozice – velmi unikátní, originální – arbitra politických sporů, ke kterému by měli mít lidé důvěru, když už tady mají přece tak hroznou vládu a takový nespolehlivý Parlament. Tak aby všichni viděli, že na prezidenta je spolehnutí,“ neodpustí si politolog rýpnutí do hlavy státu.
Psali jsme:
A připomíná i často diskutovanou snahu prvního přímo zvoleného prezidenta vydobýt si pro sebe více pravomocí, než měli jeho předchůdci. „Miloš Zeman několikrát naznačil, že myšlenka klasické parlamentní demokracie s poměrně dost omezenou rolí prezidenta je něco, co mu až tak blízké není,“ podotýká Lukáš Jelínek, že úterní vystoupení před sněmovnou považuje za zemanovsky útočný projev, kdy dotyčnému sděluje velmi ošklivé a nepříjemné věci s úsměvem na rtech.
Ústava v zásadě zakotvuje jak poloprezidentský, tak i polokancléřský systém
Je ale otázkou, kam až může Miloš Zeman v útocích na ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, případně na celou vládu zajít. „Bude-li se situace v zemi stále více zhoršovat, což je bohužel zákonité, téměř bych plédoval pro variantu, aby Zeman tuto vládu odvolal. Pravomoc k tomu má, byť je jasné, že ji může využít jen v krajním případě, kdy je to v zájmu země i lidí,“ uvádí na svém facebookovém profilu právník Jiří Vyvadil, jenž byl členem sněmovního ústavně-právního výboru, který v listopadu a prosinci roku 1992 připravoval Ústavu.
Ing. Miloš Zeman
„Málokdo si uvědomuje, že naše Ústava je velmi zvláštní v tom, že v zásadě zakotvuje jak poloprezidentský, tak i polokancléřský systém. Došlo k tomu v době, kdy byly dvě výrazné politické postavy Havel a Klaus. Proto byla zvolena takováto koncepce, kdy oba dva jsou svým způsobem silní hráči. Články 61 a 62 Ústavy to říkají jasně. A teď jde o to, který z těch dvou hráčů, předseda vlády, nebo prezident republiky má větší politickou sílu či autoritu,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Jiří Vyvadil.
Ve vyhrocené situaci může prezident vládu odvolat
Teď je evidentně silnějším hráčem v přímé volbě zvolený prezident Miloš Zeman. „Naopak když je slabý prezident, tak naše Ústava dává poměrně silné pravomoci předsedovi vlády. Ale současný předseda vlády už je mimořádně slabý, minimálně politicky. Dělají si z něho legraci i jeho koaliční partneři. To není situace jako za Havla a Klause, kdy byl premiér Klaus v podstatě silnější hráč než prezident Havel,“ připomíná Jiří Vyvadil.
A upozorňuje, že v Ústavě jsou nejen podmínky, za nichž prezident vládu odvolat musí, kupříkladu když jí byla vyslovena nedůvěra. „Ale je tam i ustanovení, že jmenuje a odvolává a tečka. Neznamená to, že by mohl vládu odvolat kdykoli. Ale dovedu si představit situaci, kdy bude extrémně vyhrocená situace, bude dramaticky upadat ekonomická a sociální situace, ale přesto se vláda bude zuby nehty držet. Potom si prezident musí vyhodnotit situaci a říci si, zda odpovídá obecnému přání, aby vládu odvolal,“ konstatuje právník.
Zeman se dnes stal hybatelem české politiky
Zároveň ale musí mít prezident na paměti, že se někdo může pokusit podat návrh o kompetenčním sporu k Ústavnímu soudu nebo podat žalobu pro velezradu. „Ale pochybuji, kdyby Miloš Zeman za mimořádně vážné situace odvolal vládu, že by Senát na něj podal žalobu, nebo že by byla získána kvalifikovaná většina v obou komorách k usnesení, že prezident nemůže svůj úřad vykonávat ze závažných důvodů,“ podotýká Jiří Vyvadil.
Za komické považuje dohadování na téma velvyslanců mezi Hradem a Černínským palácem. „Veškerá diskuse je nepodstatná, protože v každém případě Zeman tahá za delší konec provazu, za rok už Schwarzenberg nebude ministrem. Když se bude prezident účastnit třikrát za kvartál sněmovny, Senát víceméně stojí za ním a bude-li chodit na vládu, tak už samotnou přítomností – média mu věnují pozornost, ať se hne kamkoli – tak se Zeman v podstatě dnes stal hybatelem české politiky,“ myslí si Jiří Vyvadil.
Nečas by měl být pokorný a víc přemýšlet, než bude pozdě
Je ale přesvědčen, že to, co si teď může Zeman dovolit vůči Nečasovi a jeho vládě, si nebude moci dovolit vůči Bohuslavu Sobotkovi a jeho pravděpodobné vládě. „Řekl bych, že by Nečas měl být hodně pokorný a víc přemýšlet, co má dělat. Protože si nepřeju, aby byla úplně vymazána druhá strana, tak by měl přemýšlet, co udělal chybně. Ale zdá se, že o tom nepřemýšlí, a ta situace se pořád jen zhoršuje. Zhoršuje se všude ve světě, ale u nás víc, v tom je ta podstata,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Jiří Vyvadil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
