_635569057156029466.JPG&id=38740)
Co je největší hrozba pro naši bezpečnost?Anketa
Jeden ze čtenářů si prezidentovi stěžoval, že jako uznaný politický vězeň bere výrazně nižší důchod než bývalí estébáci, nemluvě o materiálním zajištění korupčníků z posledních let. Ti si za pár dní ve vazbě říkají o miliony, zatímco on prý dostal za protiprávní věznění v přepočtu patnáct korun za měsíc.
„Na jedné straně budete klást věnce k pomníku obětem fašistické totality, a na straně druhé oběti komunistické totality ve vlastní zemi budou žít na hranici bídy a chudoby a jejich věznitelé se budou mít jako prasata v žitě,“ postěžoval si. Prezident odpověděl, že podle jeho názoru by oběti komunistické totality v každém případě měly být odškodňovány více než ti, kteří je pronásledovali.
Další ze čtenářů prezidenta nejprve ujistil, že s ním ve většině věcí souhlasí. Nemůže se však prý ztotožnit s jeho vychvalováním Evropské unie. „Z původní myšlenky volného prostoru pro obchod se stává zlatá klec, ve které nám dnes nařizují úhel ohnutí rohlíků a zítra vysoce pravděpodobně, kolik smíme vydýchat vzduchu,“ obává se čtenář, kterého by zajímalo, zda si prezident stále myslí, že je lepší být členem EU, než kdybychom zůstali mimo.
Prezident v odpovědi upozornil, že z programů Evropské unie jsme získali dvě stě osmdesát miliard čistého zisku, za které bylo postaveno mnoho užitečných staveb. „ Jinak s Vámi souhlasím, že evropská byrokracie je někdy příšerná, ale neztotožňoval bych nutně tuto byrokracii s Evropskou unií jako celkem,“ dodal prezident.
Ing. Miloš Zeman
Jiného čtenáře zase zajímalo, proč prezident stále drží u sebe kancléře Vratislava Mynáře, který z něj jen dělá hlupáka. „On na vás něco ví?“ zeptal se. Miloš Zeman ujistil, že Mynář z něj žádného hlupáka nedělá, a poblahopřál čtenáři k jeho „dokonalé informovanosti“.
Jiný čtenář dal do souvislosti dvě zprávy. Jedna pocházela od NKÚ a upozorňovala, že v důchodovém fondu jsou peníze pouze na tři měsíce, a druhá informovala o snaze politiků zvýšit si kvůli „chybnému výpočtu“ dosavadní platy. „Jak je možné, že pro lid není a pro šlechtu musí být za každou cenu,“ rozčiloval se a ptá se, kdo důchodový fond „rozfofroval“. Prezident vysvětloval že důchodový fond je u nás permanentně v deficitu a musí být dotován z jiných rozpočtových příjmů. Platy zákonodárců jsou podle prezidenta více než dostatečné a uvítal by, kdyby tyto vysokopříjmové skupiny přispívaly na jeho fond proti státnímu dluhu, což prý zatím dělá jen Andrej Babiš.
Jiný čtenář se kdesi doslechl, že prezident před volbou sdělil svému známému advokátovi Kříženeckému, že sedmdesát až osmdesát procent národa je na hraně debility. Proto jej zajímalo, kolik z těchto lidí je podle prezidenta mezi jeho voliči. Zeman popřel nejen tato slova, ale rovněž to, že by v posledních letech vůbec mluvil s JUDr. Kříženeckým.
„Nicméně začátkem devadesátých let jsem skutečně v parlamentu citoval názor psychiatra Cyrila Höschla, podle něhož je na hranici debility zhruba třicet procent české populace. Nejsem si jist, zda nepatříte právě do těchto třiceti procent,“ potěšil čtenáře.
Kromě dotazů prezident dostal od čtenářů i několik vyjádření podpory, jeden ze sympatizantů se podepsal za všechny lidi se selským rozumem. Prezident to ocenil a zmínil přínos takových lidí pro národ. „Tento národ přežil pokus o germanizaci právě díky selskému rozumu,“ uvedl.
Další dotaz směřoval na všelidové referendum, které prezident podpořil, a rovněž čtenáře zajímalo, co prezident udělá proto, aby se rodičům vyplatilo pracovat. Prezident doporučil, aby se dávky vyplácely pouze těm, kteří neodmítnou nabízenou práci.
Prezidentovi se dostalo též podpory za jeho názor na inkluzi ve vzdělávání. Konečně prý někdo z mocných řekl něco, co si skutečně myslí lidé z praxe. Vyčleněny by prý měly být především neukázněné děti bez zájmu o vzdělání, které rozkládají třídy a učitelé jsou proti nim bezmocní. Prezident ke svým slovům vysvětlil, že měl na mysli ty děti, které nejsou schopny zvládat tempo vyučování a samy jsou pak ze svých neúspěchů frustrovány.
Další tazatel k tomuto tématu poznamenal, že politici a aktivisté, kteří se tak bijí za začleňování postižených, asi doma žádné postižené dítě nemají. Jinak by prý věděli, že se ve třídách rozmáhá šikana právě takových dětí, doplněná absolutně neprofesionálním vedením ze strany učitelů. Prezident doplnil, že právě o dětské šikaně a krutosti mluvil ve svém „slavném“ výroku.
Další čtenář se přimluvil, aby při přijímání uprchlíků byli upřednostňováni křesťané před muslimy. Musí to prý udělat on, když KDU-ČSL, která o sobě tvrdí, že je křesťanskou stranou, v této věci selhala. Prezident ujistil, že by mezi křesťany a muslimy dával přednost snadněji adaptovatelným křesťanům, nicméně přesto by preferoval pomoc přímo v místě jejich domovů.
Jiný dotaz směřoval k chování centrální banky, kterého je podle tazatele „už přespříliš“. Předložil prezidentovi ústavní konstrukci, že když prezident členy Bankovní rady jmenuje, měl by mít možnost je i odvolat. Možná by prý stačilo, aby „bankovním rádcům“ jen pohrozil, aby změnili své chování. Prezident čtenáře utěšil, že již v příštím roce mnoha členům Bankovní rady včetně guvernéra Singera doběhne mandát, a bude moci je vyměnit zcela ústavně konformním způsobem.
Na Zemana se obrátil i čtenář zastávající názor, že prezident by jako vrchní velitel armády měl též podporovat český obranný průmysl. Vyděsil jej totiž názor ministra Stropnického, že by při nákupu vojenského materiálu měly být upřednostňovány zahraniční firmy, když budou levnější. To prý svědčí o jeho naprosté ignoranci vůči české ekonomice. Prezident ujistil, že bude podporovat české firmy, jestliže jejich výrobky budou pro českou armádu potřebné. To prý ale bohužel rozhodně není pravidlem, například bitevníky L-159 z Vodochod prý nepotřeboval vůbec nikdo.
Poslední tazatel pak přišel s velmi rázným návrhem: „Pane prezidente, nebylo by lepší se rovnou spojit s Ruskem?“ K tomu bychom prý měli vstoupit i do BRICS, protože by to naší vlasti pomohlo a prezident Putin nám to koneckonců prý nabízí. Stálo by to prý přinejmenším za úvahu, stejně jako vystoupení z EU, když už o něm uvažují Itálie a další země.
Prezidenta informace o italském zájmu vystoupit z EU překvapila, nikdy o ní prý neslyšel. Stejně tak vstup do BRICS je prý problém, a to z toho důvodu, že žádná taková organizace na světě neexistuje. Jedná se pouze o novinářskou zkratku, a do té se vstupuje velmi těžko.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka, jav
