Politici občas udělají malér, připustil Kubera. Ale to se prý stane každému

Celý tento týden a první dny týdne následujícího jsou v očekávání toho, kdo bude novým českým premiérem za Petra Nečase, který na svoji funkci rezignoval. Padají v této souvislosti různá jména, definitivní slovo však bude mít prezident Miloš Zeman. Otázkou, která však zajímá většinu veřejnosti, je hlavně to, zda nový premiér bude mít vůbec šanci napravit reputaci české politiky?

„Hned se mi chce vyhrknout – nikoliv. Bezpochyby takovou odpověď očekává i většina veřejnosti. Zvláště po tom, co s posledními vládami zažila. Ale ona to není tak docela pravda. Ono totiž záleží na tom, kdo to bude a za jaké situace. Nesmíme totiž zapomínat na úřednického premiéra Fischera. Čestně se přiznávám, že mne jako člena velké politické strany až šokovalo, jakou obrovskou podporu a oblibu u veřejnosti získal. A to bez ohledu na jisté velmi sporné kroky jeho vlády, pochopitelně zřejmě přece jenom z pozadí někým řízené. O tom se může drtivé většině stranických předsedů jenom zdát. Možná právě proto, že jsou straničtí. A na obrovské oblibě premiéra Fischera nic nezmění ani fakt, jak zkrachoval v prezidentských volbách. To je již jiná kapitola. Pro mne poněkud dokazující i značný vliv médií na formování názorů veřejnosti. V prezidentských volbách totiž již Jan Fischer jejich kandidátem nebyl,“ reagoval na první téma komentáře poslanec ČSSD Jiří Koskuba.

Další komentáře uplynulých týdnů Koskuby a Kubery čtěte ZDE

Podle něj bychom tedy mohli obecně říci: Problém je v politických stranách. „Snad mi za to v Lidovém domě nevynadají, ale on je. Nicméně jak kdy a hlavně jak pro koho. Docela by mne zajímalo, jak by ve funkci premiéra u veřejnosti a i médií dopadl pan 'Karel ze Schwarzenberga'. Tedy kdyby o tuto funkci stál a byla mu nabídnuta. Jenomže ten by již asi nestál v čele vlády úřednické, ale politické, a to by mohlo být to jádro pudla. Od úřednické se totiž mnoho nečeká. Pozornost se soustřeďuje hlavně na partaje, které se před blížícími volbami mydlí nejen mezi sebou, ale i uvnitř. Jasně, oficiálně jde na předním místě o voliče, o českou zemi. Nicméně taky o volitelnou pozici na kandidátce, že? Ostatně i proto jsem nepoužil v předchozí větě označení na prvním místě,“ pokračoval dále Koskuba pro ParlamentníListy.cz.

Politická vláda to tak snadné jako úřednická nemá

Jak dodal, politická vláda už to tak snadné nemá. Hlavně prý proto, že jednak je, bohužel, u nás v posledních letech tzv. koaliční, tj. čistě účelovým slepencem stran různého zaměření, původu a bohužel i kvality. „Pravá funkční koalice by se přitom více měla podobat spojeneckému vojsku. Bojujícímu sice pod více vlajkami, ale s jasným cílem. Porůznu až pokoutně naverbovaní žoldnéři však obvykle bojují hlavně za žold, tj. za prachy, a hodnosti. Vypustit duši na bojišti rozhodně nehodlají. To raději i přeběhnou. Podle toho to pak vypadá. Ne, nemám na mysli toliko pidistraničku LIDEM. Ve vší úctě, ona tak nějak vznikla i TOP 09. Krátce poté, co padl jistý lidovecký pan předseda dávající si v Kramářově vile doutníček s panem Paroubkem... Podrobnosti roku 2006 si lze dohledat,“ konstatoval Koskuba.

Zdůraznil pak to, že politická vláda, jak ostatně ukazují poslední události, je ve skutečnosti řízena nikoliv premiérem, ministry či partajními funkcionáři, ale muži (jak vidno i dámami) z temného pozadí.

Odůvodnění trafik, protože chtěli pracovat? A ty tisíce lidí bez práce nechtějí?

„Můžete je nazývat lobbisty, kmotry, šedými eminencemi – jsou to jedni a titíž. Většinu z nich neznáme, a bojím se, že ani nepoznáme. Jejich moc je opřena hlavně o to, co dali civilizaci zatracení Féničané. O peníze. Prý nesmrdí, natož pak ty veřejné, z daní a potu vybrané, a poté jim tak snadno do kapes proudící. Škoda, že pro mnohé lidi neplatí zarážející televizní výrok pana ministra Kalouska krátce po jeho čtvrtečním výslechu. Přidělit nějakou tu trafiku je prý pořád lepší, než aby jistí pánové šli na úřad práce. Vždyť oni chtěli pracovat! Jako kdyby mnozí z těch tisíců nezaměstnaných nechtěli! Možná je jejich chybou, že nazašli za panem ministrem. Ale nehodlám to raději přehnaně kritizovat. Co kdyby nám přece jenom vyšly ty předčasné volby a já už nebyl zvolen? Papír na rozpuštění sněmovny jsem již podepsal. Alespoň už vím, kam mohu zaskočit pro práci. Jenom mám obavu, zda-li patřím k těm vyvoleným,“ povzdechl si Koskuba.

Kubera: Nemocná společnost generuje „nemocné“ politiky

Podle senátora ODS Jaroslava Kubery očekávat to, že nový premiér toho hodně změní, je spíše marností.

„Je třeba si přiznat, že současná společnost je opravdu nemocná a vše, čeho jsme svědky, že se děje, je jen důsledek toho – té nemoci společnosti. Lidé si stěžují na politiky, ale neuvědomují si, že oni jsou vzorkem toho, jací jsme my všichni. Jsou mezi nimi charakterní a bezcharakterní lidé, kteří občas udělají malér. Ale ten dělají i lidé mimo politiku – neslyšel jsem například o tom, že by nějaký politik lil do alkoholu metyl, a přesto jsme všichni házeni do jednoho pytle. Přitom stejně jako běžní občané politici dělají dobré i zlé věci,“ uvedl Kubera ve svém komentáři pro ParlamentníListy.cz.

Jak dále senátor zdůraznil, nový premiér by se měl zasadit o to, aby stát neměl tolik úkolů diktovaných přebujelou byrokracií, včetně té z Bruselu. „Díky tomu by se mohl stát i politici pak zabývat užitečnými věcmi, důležitými a prospěšnými pro občany. To se však jeví jako zcela nemožný úkol pro jakéhokoli nového premiéra,“ povzdychl si Kubera.

Máte pocit, že eventuální předčasné volby by něco za stávajících okolností zásadně změnily?

„Ono to navazuje na předchozí otázku. Měly by být! Ale jinak má odpověď bude stejná. Ano i ne. Nebýt nedotknutelného Ústavního soudu a finančních zájmů přeběhlíka s. Melčáka, mohly být předčasné již ty minulé. Pak stačilo pár měsíců a všechno se tak zamotalo, že to po počátečních oslavách údajné změny politické kultury dopadlo, jak dopadlo. Snad nejhůře vůbec. Nedůvěra lidí vůči současné politice je obrovská. Na druhé straně je zřejmé, že ve velké a voličsky disciplinovanější části společnosti se přece jenom drží jistá móda býti pravičákem. Pochopitelně však pokud možno s bezplatným zdravotnictvím, školstvím, zajištěnou penzí… Zvláštní. Navíc ti vskutku bohatší z nich dosud nedopláceli ještě trojkoalicí nově zavedenou daň z vysokých příjmů. Jinak je to účinný předvolební strašák před socany. Nebyl to náhodou volební podvod? Přesto často slyším názor, že levičákem může být jenom ‚socka‘. Jde o problém jistého dědictví minulosti. Snad naivní prestiže samotného voliče. A pak i nás samotných socanů. Kdy jsme dle mého soudu pro voličstvo stále ještě málo srozumitelní, důvěryhodní. Chybí nám tváře. Semeleme a slibujeme stále moc. Někdy přitom méně je prostě více,“ myslí si Koskuba.

Podle něj je rovněž vhodné si uvědomit, že zátahy na politiky jsou v samém počátku. Je přitom lhostejné, zda jde či nejde o pouhé divadlo. Ani kdo napsal scénář, kdo jej režíruje, kdo napovídá. „Já sám pravdu neznám. Čert ví, a hlavně ti, kteří podobné zvyklosti v politice přijali za vlastní, kdo bude další. Je to věcí skutečně jenom ODS? Nu a jistě jen čistě náhodou se až na předvolební dobu také chystá teatrální premiéra soudu s Davidem Rathem. Ne, nebude to vůbec lehké. Toho času je fuk, kdo je předpokládaným papírovým vítězem. Vše se může, z mého pohledu pochopitelně 'bohužel', ještě změnit. Zase voliči mohou naletět na tzv. nové strany, jako již mnohdy předtím. Ne, nekritizuji je za to, důvody chápu. Ale na druhé straně – opakovaně si sedat holou zadnicí na rozpálená, byť názvem jiná, kamna - také asi není to pravé, ne? Unie svobody, zelení, veveráci, topka… Mám pokračovat?“ reagoval dále otázkou poslanec.

ODS jako svůj poslední záchranný kruh vytáhla paní Němcovou…

Dodal, že jinak ale plně souhlasí s tím, že přes všechna uvedená rizika předčasné volby být mají. „To osobní tříleté zklamání z fungování Poslanecké sněmovny a atmosféry uvnitř ní je prostě obrovské. Přitom tam přišlo po minulých volbách díky kroužkům tuším cca 112 nových lidí. Přesto je to mnohé semlelo a jen tupě zvedali ruce pro to, co sami nyní, byť spíše skrytě, kritizují. Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Kde jinde než ve státě prolezlém podvody a korupcí by mohlo toto lidové rčení vzniknout. Smutné konstatování, co? Uvidíme, co bude. ODS jako svůj poslední záchranný kruh nyní vytáhla na světlo světa paní Němcovou. To tedy na tom musí být hodně špatně, co? Ne, nečekejte, že se pustím do kritiky. Jednak je to dáma, jednak stále zatím ‚moje šéfová‘. Oproti mnohým jiným, a to po dlouhých letech služby, nemá svůj štít až tak pokaňkaný. I když není knížecí,“ připomněl Koskuba.

Jedním dechem ale dodal: "Že by se zase onen zmiňovaný štít až tak lesknul, na to bych právě nesměl sedět tři roky v poslanecké lavici. Často přímo pod její taktovkou jsem měl pocit, že, ač snad nefanatický, spíše konstruktivní opoziční poslanec, jsem pouhý obtížný hmyz zdržující schůzi. A vnitřní chod sněmovny? Nějaký řád a pořádek? Chaos nad chaos. Pochopitelně ve jménu vysokých politických cílů. Kdo nezažil, nepochopí. Ale musím uznat, asi již nikoho jiného veřejně přijatelného v modré líhni premiérů nemají. Je mi jedno, že není ekonom. Těch už ve vládě bylo, a jsme, kde jsme! Můj pan 1. místopředseda mi snad promine. Bohužel, jistou rychle se šířící infekcí všech dlouhodobě sloužících politiků je fakt, že jsou odtrženi od života lidu prostého. To je těch, v zájmu kterých mají vládnout. Snad i proto pak lidem stačí pouhá slušnost. I tak se však paní Němcové omlouvám, hlasovat eventuálně pro důvěru její vlády bych stejně nemohl. Jsme v situaci, kdy jenom slušnost nestačí. Je mi líto,“ uzavřel sociálnědemokratický poslanec komentář uplynulých dnů.

Nové volby? Taky nová inflace, upozorňuje Kubera

Podle senátora ODS je třeba si uvědomit to, že v případě nových voleb musí být občané připraveni také na novou inflaci. „Pokud si někdo myslí, že změnou lidí ve vládě by došlo ke zlevňování, hluboce se mýlí. Spíše opak by byl pravdou,“ předeslal.

A vysvětlil i to, jak k tomuto názoru došel. „Při každé změně systému se dá vždy dohledat nárůst nových zákonů a rozšiřování těch stávajících. A to s sebou nese samozřejmě i ekonomické dopady. Nejrazantněji to ukazuje historie v dobách zásadních zvratů společenského zřízení třeba po válce, také ale například po sametové revoluci. I při změně vládnoucích stran jsou pak tyto kroky patrné,“ upozornil.

Navázal pak na svoji odpověď na výše uvedené první téma – tedy na zbytečnou byrokracii, která někdy vzniká právě také v důsledku obměny partají ve vládě. „Podle mého by zákonodárci měli zákony schvalovat, ale neměli by je psát. Když to totiž potom kolikrát někdo čte, je zřejmé, že je nepsal právník, protože mají mnohdy podobu povídky s různými vysvětlivkami a odkazy. To pak má za následek to, že hledání a orientace v nich je kolikrát nad lidské síly, včetně té právnické,“ poukázal dál Kubera.

Svůj komentář pak zakončil tím, že by se eventuální nová vláda měla vážně zamyslet nad tím, zda by se veškerá státní agenda měla přemisťovat jen na internet. „To je totiž velmi nebezpečné, protože kdyby došlo k blackoutu internetu, mohly by veškeré údaje zmizet. Přitom toto riziko je třeba brát na vědomí jako poměrně reálné. I když doba komunikaci přes internet vyžaduje, stále by měly zůstávat zálohy, které by v případě masivního výpadku měly v sobě stejné informace uložené,“ uzavřel senátor Kubera komentář týdne.