Politologové nadávají politikům: Zpackat tak sledovaný zákon, to už je moc

Ministerstvo vnitra do boje o Pražský hrad propustilo pouze osm kandidátů a mezi vyřazenými se tak ocitli i Vladimír Dlouhý, Tomio Okamura a Jana Bobošíková. Nasbírali sice více než potřebných 50 tisíc podpisů, zákonem stanovenou hranici ale po kontrole resortu nepřekročili. Objevily se však pochyby, jestli úředníci nepoužili pro škrtnutí neplatných hlasů špatný výpočetní model. Na to se pak nabalila pochybnost, zda není zákon k přímé volbě prezidenta skutečně špatně nastaven.

Že je legislativní úprava k přímé volbě špatná, to pak zmínili v rozhovorech pro Český rozhlas politologové Jiří Pehe a Bohumil Doležal.

„Zpackat takovýto zákon, na který se upírají oči celé veřejnosti i zahraničí, to už je něco, co překračuje veškeré meze v české politice,“ uvedl politolog a ředitel New Yorské univerzity v Praze Jiří Pehe. Podle něj tak nejenom, že hrozí blamáž, ale blamáží se dá situace kolem zákona nazvat už teď.

„Velmi se obávám, že prezidentská volba dopadne kvůli tomuto ne příliš dobře připravenému zákonu tak, že se bude buď o týdny nebo dokonce o měsíce odkládat,“ zdůraznil.

Napadení u Nejvyššího správního soudu bude prý nahrávat i těm, kdo budou chtít dát celý zákon k Ústavnímu soudu, a to třeba kvůli nesmyslnosti či kvůli porušení principu rovnosti. Připomněl, že takto chce konat hlavně právnička Klára Samková.

„Pak se obávám, že může dojít ke zrušení částí onoho zákona. Bude to znamenat buď přijímání nového zákona, nebo opravu parlamentem. A to může celou volbu posunout třeba o rok,“ zdůraznil dále Pehe s tím, že ale rozhodně není čas na návrat k nepřímé volbě. Pro to by se totiž nenašla ústavní shoda ve sněmovně a Senátu.

SLEDUJEME téma: Vyřazení prezidentských kandidátů

Vrátit se k nepřímé volbě je nesmysl

„Na to není čas, a ani politická vůle, neboť vrátit se k volbě prezidenta parlamentem, to by znamenalo přijetí ústavního zákona v obou komorách parlamentu a pro to se nenajde shoda. Proto jsme již svázáni s přímou volbou,“ pronesl dále Pehe.

Není ale zdaleka sám, kdo zvedá varovný prst. „Problém, o kterém by se mělo mluvit, je vůbec to, zda bylo v pořádku dělat přímou volbu, přesněji řečeno, jestli je to lepší řešení než volba prezidenta parlamentem,“ uvedl Bohumil Doležal pro Český rozhlas a zmínil, že přímá volba podle všeho nepřináší to, co si od ní mnozí slibovali.

Rozhodnutí nebude možné uplatňovat zpětně

Zdůraznil však, že případné rozhodnutí Ústavního soudu nebude možné uplatňovat zpětně, pokud by mezitím byl nový prezident už zvolen. „Stížnost nemá odkladný účinek a pokud bude mezitím zvolen prezident, než to Ústavní soud projedná, tak to nebude znamenat, že volba je neplatná, ale jen to, že zákon se musí upravit a podle toho se pak příště bude volit prezident,“ řekl Doležal.

Pochybuje ale o tom, že by ÚS rozhodl, že volba prezidenta, která již bude ukončena, je pak neplatná úplně. „Podle mého soudu nebude možné uplatňovat něco zpětně, na něco, co už se stalo, pokud by mezitím byl nový prezident už zvolen. To je ale můj názor,“ dodal k tomu.

Co se týče samotného zákona, tak tam vidí jeden věcný problém a to, že podpora účastníků petice je do značné míry virtuální. „To, co se ověřuje, je tedy jen to, zda lidé, jejichž jména tam jsou, skutečně existují. A ti, kteří jména sebrali, vlastně nemají možnost si to ověřit sami,“ připomněl Doležal chybu, jíž se měl někdo zabývat.

Dvořáková: Věc se stala otázkou politických hrátek

I další politologové se shodují na tom, že zákon o přímé volbě není kvalitní. Podle Vladimíry Dvořákové z Vysoké školy ekonomické v Praze i to, že jsou vůbec nejistoty, jak se mají chybné údaje v podpisových arších počítat, svědčí o způsobu, jakým se zákon o přímé volbě přijímal.

„Svědčí to o stavu společnosti, že se takhle závažná věc stala otázkou politických hrátek," uvedla Dvořáková. Zákonodárci podle ní při tvorbě normy nezohlednili celou řadu odborných a politických názorů a výsledkem je "šlendrián".

Kdo ale z nastalé situace případně sesbírá nejvíc bodů? Podle Peheho to budou dosud favorizovaní kandidáti, tedy Jan Fischer a Miloš Zeman. „Pokud by postoupili oba do druhého kola, pak bude záležet na celé řadě faktorů, například, zda se levice sjednotí na Zemanovi a zda ho otevřeně podpoří komunistická strana,“ řekl.

Doležal se domnívá, že příznivci Bobošíkové, Okamury a Dlouhého se teď jasně přikloní na stranu Zemana.

Co bude NSS posuzovat?

Nejvyšší správní soud by měl především vyřešit, zda se chybné podpisy kandidátů na petici měly před závěrečným porovnáním sčítat, či zprůměrovat. Ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václav Henych ale připustil, že zákon k přímé volbě prezidenta umožňuje dva výklady. Za použitou metodou si ale podle svých slov zatím stojí. Podle něj metodu přepočtu ministerstvo avizovalo dlouho dopředu a tehdy nikdo proti tomu neprotestoval.

Podle Henycha je ministerstvo připraveno vyslechnout verdikt soudců a v případě rozporu kandidáty s dostatečným počtem hlasů vpustit do další volby.

Odmítnutí kandidáti se k Nejvyššímu správnímu soudu mohou odvolat do 28. listopadu, soud musí rozhodnout do 13. prosince. Pokud by některý z vyřazených kandidátů neuspěl u Nejvyššího správního soudu, může se obrátit také na Ústavní soud. Ten ale na rozdíl od NSS na své rozhodnutí nemá žádnou lhůtu a termín konání prezidentské volby by právě toto mohlo odložit.

SLEDUJEME téma: Přímá volba prezidenta

Bobošíková: Stále věci analyzujeme

„O tom, zda k soudům půjdeme, zda využijeme svého práva obrátit se na Nejvyšší soud, podat kasační žalobu, obrátit se na Ústavní soud nebo dokonce na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, se poradíme příštích dnech v Suverenitě,“ uvedla v pátek pro ParlamentníListy.cz již vyřazená kandidátka Jana Bobošíková.

„Zatím vše analyzujeme a konzultujeme. Závěr zatím nemáme,“ uvedla pak pro ParlamentníListy.cz Bobošíková v sobotu před polednem.

Suverenita již uvedla, že je nepřípustné, aby byly podpisy lidí na petičních arších znehodnocené, a celý systém přímé volby prezidenta je podle nich špatný.

Bobošíkové unikla registrace do klání o necelých 4600 hlasů. V petičních arších na její kandidaturu se projevila chybovost 11,5 procenta a po odečtení chybných podpisů nasbírala 45 429 platných hlasů.

O dalším postupu se rozhodne i Tomio Okamura. Vladimír Dlouhý už oznámil, že se obrátí na Nejvyšší správní soud se žádostí o přezkoumání už proto, že ministerstvo vnitra udělalo při kontrole numerickou chybu a odečetlo mu více podpisů, než mělo.

První kolo volby přitom startuje již 11. ledna, Ústavní soud by proto měl na projednání stížnosti jen velmi málo času. „Teoreticky může nastat situace, kdy nezbude tomu či onomu soudu než rozhodnutím odložit termín voleb do té doby, než skončí soudní řízení," nechal se již slyšet předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Pokud by ale opravdu Ústavní soud rozhodl o odložení volby, nemuseli bychom také mít po nějakou dobu prezidenta. Václavu Klausovi totiž vyprší mandát 7. března. „Jeho pravomoci by si rozdělili premiér a předseda sněmovny, případně Senátu,“ uvedla pak k situaci někdejší ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.