V místě, kde jiná práce není a naděje na novou je mizivá, bral Václav ztrátu zaměstnání jako velkou životní katastrofu. Proto ho potěšilo, když se ani ne po dvou měsících ozval jeho bývalý šéf a nabídl mu, že u něj může opět pracovat, že se mu podařilo sehnat nějakou zakázku a snad by se z ní mohla stát i pravidelná záležitost.
Jediný háček, který nabídka měla, byl v tom, že si musel Václav udělat živnostenský list a pracovat tedy jako OSVČ. „Znamenalo to pro mě jít s penězmi trochu dolů, poněvadž jsem musel počítat s tím, že budu z toho, co dostanu, platit ještě daně a sociální a zdravotní pojištění, přesto jsem byl z nabídky nadšený a přijal ji. K mému překvapení jsme se ve firmě sešli až na jednoho kolegu ve stejném složení - jen tentokrát už jako živnostníci," popsal Václav z Českobudějovicka ParlamentnímListům.cz.
SLEDUJEME téma švarcsystém
Na otázku, co bude dělat příští rok, kdy zákon výrazně zpřísní tresty za tento druh zaměstnávání a bude hrozit jemu i zaměstnavateli vysoká (a pro ně likvidační) pokuta, jen pokrčil rameny. „Jako zaměstnance nás prostě šéf nevezme, a i kdyby, vzal by třeba jen dva, tři, víc by si dovolit nemohl. Proto jsme rádi, že tuto možnost máme a zatím všichni hovoří o tom, že do toho risku půjdeme, i když se logicky bojíme. Jenomže - ať nám někdo poradí, co dělat, když tu práce opravdu jiná není, na Úřadu práce bude také možno se zaregistrovat jen na přechodnou dobu a s různými podmínkami někam docházet, což se nám, žijícím na vesnicích, může nepřijatelně prodražovat a nepřinést vůbec žádný efekt. Z něčeho přece žít musíme..." konstatoval ještě Václav.
To, jakým způsobem je Václav zaměstnaný, se nazývá „švarcsystém". A není tajemstvím, že je to v Česku rozšířeným jevem. A protože má naše země v posledních letech nebývalý nárůst počtu živnostníků, dá se usuzovat, že stále oblíbenějším, byť s celou řadou rizik.
Vždyť i podle údajů ministerstva práce vzrostl počet vydaných živnostenských oprávnění pro fyzické osoby za tři čtvrtletí letošního roku o více než 81 500.
Čtěte také:
A to je problém hned z několika hledisek. „Kvůli růstu počtu takzvaných OSVČ se v roce 2012 vybere na zdravotním a sociálním pojištění o 10,4 miliardy korun méně," vysvětluje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka. Podle něj jsou totiž mezi OSVČ nejen drobní řemeslníci jako pan Václav, ale třeba i kuchaři a číšníci v hospodách nebo pokojské v hotelech.
Na začátku příštího roku má proto vejít v platnost novela zákona o zaměstnanosti, která výrazně zpřísní sankce za najímání nezávislých živnostníků na pozice, ve kterých by mohli pracovat lidé na zaměstnanecký poměr. Zaměstnanci „na živnostenský list" bude tím pádem hrozit pokuta za takovýto druh zaměstnání až 100 tisíc korun a jeho zaměstnavateli sankce od 250 tisíc korun až do 10 milionů. Dosud hrozila sankce pouze zaměstnavateli - a to v maximální výši 300 tisíc korun.
Čtěte také:
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) si od zpřísnění sankcí za takovéto zneužívání systému slibuje, že bude základním a účinným nástrojem.
Někdy je postih na místě, ale jindy jde o nejschůdnější řešení pro všechny strany
Ne každý však takový názor sdílí. "Jednou věcí je švarcsystém, kde zaměstnavatel nutí například pracovníky v továrně, aby pracovali na živnostenský list. Tam si opravdu myslíme, že je postih na místě. Jiná situace je v případě, kdy spolu dobrovolně spolupracují dva subjekty nebo například podnikatel na volné noze zaměstnává dva další pomocníky na IČO, kterým není schopen zaručit práci na plný úvazek. Nemá totiž tolik zákazníků, aby se mu vyplatilo převést je na plný úvazek. Takoví pracovníci musí pracovat ještě pro někoho dalšího, aby získali příjem ve výši plného úvazku. Proto postih této formy spolupráce nepovažujeme za nejvhodnější," říká například Michal Martoch, spoluzakladatel portálu Workline.cz, který se více než 3 roky věnuje podpoře podnikání na dálku a flexibilním úvazkům.
Nepodporujme nelegální zaměstnávání, ale...
Změnu odmítají i zástupci Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. "Nesouhlasíme s novým zákonem, zejména s plošným řešením problému švarcsystému. Největší dopad bude mít tato novela na řemeslníky a drobné podnikatele. Taktéž nesouhlasíme s tak razantním navýšením pokut - firma může dostat pokutu až 10 milionů korun (minimálně 250 tisíc Kč), pracovník až 100 tisíc korun. I když naše asociace nepodporuje nelegální zaměstnávání pracovníků, nemůžeme souhlasit s takto plošně vytvořeným zákonem. V současné době se navíc projednává již ve 3. čtení tzv. sankční novela, která řeší "neoprávněné" zaměstnání - dle našeho názoru způsobují tyto novely větší nepřehlednost legislativy, co je neoprávněné a co je nelegální zaměstnávání," reagovala pro ParlamentníListy.cz Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Na začátku stál prý jistý podnikatel ...Švarc
Web podnikatel.cz připomíná, že švarcsystém vznikl na počátku 90. let, kdy jistý benešovský podnikatel M. Švarc vymyslel způsob, jak ušetřit na sociálním a zdravotním pojištění. Všichni jeho zaměstnanci dostali výpověď, aby poté začali pro Švarce pracovat na živnostenské listy a na dodavatelskou smlouvu. Státu se tento nápad samozřejmě nelíbil, a proto se rozhodl mu zamezit. Stalo se tak s platností od začátku roku 1992 díky novele zákona o zaměstnanosti, která švarcsystém výslovně zakázala. Tento paragraf byl však se zavedením nového zákoníku práce zrušen a švarcsystém tak v současnosti žádný zákon výslovně nezakazuje.
Definice toho, co je švarcsystém
Švarcsystém je označení pro způsob ekonomické činnosti, při které osoby vykonávající pro zaměstnavatele běžné činnosti nejsou jeho zaměstnanci, ale formálně vystupují jako samostatní podnikatelé. Takový způsob může být pro zaměstnavatele i zaměstnance výhodný (zejména s ohledem na daňové zatížení, sociální pojištění nebo i příliš svazující zákoník práce).
V Česku je vyšší procent podnikatelů než v Německu
V Česku má v současné době živnostenský list 37 procent ekonomicky aktivních lidí. To je vysoké číslo, poněvadž například v sousedním Německu je to jen 15 procent. Vysoký poměr lidí s živnostenským listem u nás představuje zhruba milion Čechů. Jen 600 tisíc z nich má však živnostenský list jako svůj hlavní zdroj obživy.
Čtěte také:
- Životní zlom živnostníka: Končím s podnikáním. Dřu jen na daně
- Podnikatelé už toho mají dost. Vyráží do boje. Nestačí tiše nekrást
autor: Alena Hechtová
