Počet stanů, v kterých přespávají organizátoři i jen příznivci hnutí Occupy Prague, není stabilní – někdy jich stojí na Klárově zhruba deset, jindy 25. Vyrostly po protestním pochodu 28. dubna, střídá se v nich i osazenstvo. Na společných sněmech potom diskutuje o budování nového systému společnosti, několikrát do týdne zde probíhají přednášky na řadu aktuálních témat. Vstup na ně je zdarma, pro kohokoli – samozřejmě pro lidi ubytované ve stanech, především.
„Už na počátku jsme si stanovili, že v protestním kempu bude zakázán alkohol i drogy. Zní tu hudba, ale ta se s ohledem na dodržování nočního klidu vypíná v devět večer,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz na konci dubna jeden z organizátorů akce Ondřej Krump.
Psali jsme:
V úterý, v den, kdy začal další týden protestů nazvaný Stop vládě, do kterých se také někteří lidé z protestního městečka zapojili, však přišla i další informace od jednoho z účastníků zdejšího Occupy Prague. „Byla tu na kontrole a prohlídce terénu policie a nějací úředníci. Na rovinu nám řekli, že budou hledat právní cesty k tomu, abychom museli prostor vyklidit,“ řekl ParlamentnímListům.cz jeden z protestujících, který si přál zůstat v anonymitě.
Znamená to tedy, že protestní kemp končí? Například proto, že prý stanující lidé poškozují místní zeleň?
Kemp odmítají lidé v okolí
„Musím říci, že se na nás, městskou policii i poslance a senátory obracejí lidé žijící v okolí protestního kempu a opravdu vyžadují z naší strany razantní zákrok a vyklizení stanového městečka. Ačkoli těm lidem rozumím a sám bych, upřímně řečeno, něco takového také v okolí svého bydliště nechtěl, neexistuje v tuto chvíli žádný právně podložený důvod, abychom mohli proti stanujícím lidem zakročit. Byl jsem se tam osobně podívat a viděl jsem, že to jsou skutečně jiní lidé, než squatteři, narkomani. A už vůbec nejsou všichni tam sociálně nepřizpůsobiví. Přesto k táboře k několika přestupkům, ke kterým jsme byli povoláni, došlo,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Ludvík Klema, muž pověřený řízením Městské policie v Praze.
Připustil, že se hledala různá právní stanoviska, ale vždy se nakonec ukázalo, že petiční právo vítězí nad přestupkovým právem, proto může k rozuzlení situace napomoci snad jen to, že jedna konkrétní osoba bude v případě přestupku volána k zodpovědnosti. To, že by se aktuálně uvažovalo o nějakém násilném zakročení proti demonstujícím a protestujím lidem v kempu, ale popřel.
„Určitě se o ničem takovém alespoň v nejbližších dnech nejedná, tedy alespoň co je mně známo,“ dodal Klema. Na otázku zda nemůže hrát roli při rozhodování jaký zvolit postup a zaujmout stanovisko nehrají roli nějaký politický tlak, reagoval záporně. „Ne, to opravdu ne, pokud pomineme to, s čím jak se na politiky obracejí místní obyvatelé,“ shrnul pro ParlamentníListy.cz Klema.
O neoprávěný zábor nejde, myslí si i právní specialista fandící Occupy
Jak se ukazuje, i protistrana nezahálí a po právní stránce se připravila na případnou obranu. Bohumír Molnár připravil na stejnojmenného webu právní sebeobrana svůj rozbor situace a popis toho, co skutečně znamená neoprávněný zábor veřejného prostranství a shromáždění. Z jeho teorie vyplývá, že by se v případě protestního kempu o neprávněný zábor jednat nemělo.
Psali jsme:
„Během řádně oznámeného shromáždění se rozmístěním s ním souvisejících předmětů či objektů nelze dopustit přestupku neoprávněného záboru veřejného prostranství. Správní úřady a policie to však často nerespektují a omezují tak, či dokonce sankcionují, výkon práva shromažďovacího,“ vysvětluje Molnár.
A přidává několik případů z praxe.
Koncem roku 2010 se v Praze konalo oznámené protestní shromáždění proti vzniku tzv. kmotrovské koalice na pražské radnici. Městští policisté vyzývali organizátory akce, aby odstranili malé pódium pro řečníky a reproduktory, protože se prý jedná o neoprávněný zábor veřejného prostranství. Organizátoři tak neučinili, a tak dostali následně výzvu k účasti na projednání příslušného přestupku s tím, že jim hrozí pokuta až 500 tisíc korun. Po poměrně složitém projednávání věci, zaplatili organizátoři nakonec pokutu 3 000 korun.
Loňský pohřeb demokracie 17. listopadu také vyvolal právní a úřední tahanice
Jiný příklad je poměrně čerstvý, z loňského listopadu. Tehdy organizátor také oznámil řádně konání shromáždění na Staroměstském náměstí v Praze 1 a to ve dnech od13.11. do 17.11.2011. Jako účel shromáždění uvedl „Pohřeb iluzí demokracie, uctění památky u rakve, zapálení svíčky, položení květin“. V rámci této akce byly u Staroměstské radnice postaveny tři přístřešky. Dva nad stolky s peticemi a jeden nad rakví symbolizující pohřeb listopadových iluzí. Kolem rakve zapalovali kolemjdoucí svíčky a četli si na vystavených tablech přehled pohřbívaných iluzí.
Psali jsme:
„I tehdy městská policie požadovala během akce několikrát odstranění všech přístřešků. Později se omezila jen na ten nad rakví a odstranění rakve. Organizátoři tak neučinili a vše zůstalo na svých místech až do skončení akce. Za to jim hrozila opět pokuta ve výši až půl milionu. Případ dosud není u konce,“ uvedl ještě Molnár.
Kdo jsou lidé ve stanech na Klárově? Co je jejich ideou?
Lidé, kteří podporují akce Skutečné demokracie teď (SDT – hnutí, které má kořeny ve Španělsku) spojuje přitom jedno: jsou znepokojeni stavem společnosti, v níž žijí. Říkají, že ideál demokracie se v praxi smrskl na občasný rituál voleb, v němž vybíráme jen mezi pouhými frázemi. Zatím podle nich vládnou peníze, respektive instituce a jedinci, kteří jimi disponují v nadbytku. Protože to chtějí to změnit - vzali si příklad z Američanů a akce Okupujte Wall Street. Rozhodli se proto okupovat Klárov. Místní komunita natáčí každý den dění v táboře na videa, která zveřejňuje i prostřednictvím Youtube.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: Alena Hechtová
