Zeman se pořádně rozjel před studenty. Nešetřil je a rozesmál je

„Je dobré naslouchat názorům oponentů, protože vlastní názory docela dobře známe a někdy nás i nudí, zatímco názory našich oponentů nás občas rozčílí, občas je označíme za idioty, ale pak, když ono rozčilení přejde, se nad nimi zamyslíme,“ uvedl na začátku svého krátkého vystoupení pro několik stovek žáků prezident. „Jediné doporučení, které bych vám dal, je velice prosté – přemýšlejte o názorech svých oponentů, o jejich argumentech a važte si těchto názorů více než svých vlastních.“

Bude kniha o prezidentování?

A pak již začaly dotazy – první z nich byl, zda hlava státu uvažuje o napsání další knihy, kde by uplatnila zkušenosti z prezidentské funkce. „Napíši-li, což neříkám, že udělám, knihu o výkonu své politické funkce, mám již vymyšlený název. Bude se jmenovat Prezidentský horor. A takový Alfred Hitchcok je proti tomu více méně nuda. Takže očekávejte na každé straně nějaké překvapení. Znovu opakuji, nejsem si jist, že budu tak pracovitý, bych tu knihu napsal.“

Další otázka zněla, proč se Miloš Zeman rozhodl kandidovat na prezidenta „Každá kandidatura je určitá výzva. Jestliže dostanete nějakou výzvu, tak máte dvě možnosti. Buď před tou výzvou uhnout, nebo ji podstoupit, samozřejmě s rizikem, že prohrajete. Mám rád lidi, kteří čelí výzvám, a to se vůbec netýká jen prezidentské kandidatury. To se týká i výzvy v každodenním životě – cvičit, či necvičit, držet dietu, či nedržet dietu, učit se, či neučit se, toto vše jsou výzvy, a buď před nimi uhnete a pak váš život nebude příliš příjemný, anebo je podstoupíte s rizikem prohry.“

Jak se změnil jeho život, co jste se stal prezidentem a jak tuto funkci vnímáte – tak byl položen další dotaz z juniorského publika. „Život se změnil tím, že mám rád knihy, deset let jsem na Vysočině četl jednu knihu za druhou… dnes čtu úřední lejstra, vždy záleží na tom, kdo je napsal, ale jemně řečeno, ne vždy je to rozhovor s moudrými lidmi.“

Provokovat je umění

A jak vnímá svou funkci? Prý jako provokatéra. Připomněl Cimrmanovu hru, kde se používá slovo šrapnel. „Provokace, to znamená nikoli nahodile, ale připraveně vyostřená formulace má tu výhodu, že si ji snadněji zapamatujete a více o ní přemýšlíte. Uvedu alespoň dva příklady. Jak víte, v Norsku jsou dvě děti Michalákových a zatím diplomatická korespondence mezi naší a norskou vládou nevedla k žádnému výsledku. Já jsem prohlásil, že to norské zařízení, které odňalo ty dvě děti její matce mně připomíná Lebensborn. Šrapnel! Víte proč? Protože Lebensborn bylo nacistické zařízení na výchovu árijských dětí. A díky tomuto drastickému vyjádření to otiskl nejčtenější norský deník a najednou se v Norsku začalo diskutovat o tom, jestli je to organizace opravdu tak humánní a jestli náhodou nekrade děti rodičům, nejen v tomto případě. A druhý šrapnel, kde se to úspěšně podařilo završit, byli volyňští Češi, protože náš velvyslanec v Kyjevě původně tvrdil, že nikdo nežádá o repatriaci do České republiky, pak říkal, že žádají čtyři rodiny, no a nakonec se podařilo vydolovat seznam 232 žadatelů o repatriaci. A já jsem se snažil neustále upozorňovat na to, že ten velvyslanec buď lže, nebo je hlupák. Šrapnel!

„Co byste dělal, kdybyste nešel do politiky,“ zněl další dotaz. „Penzista,“ odpověděl za všeobecného veselí prezident. „Penzistu, který by si četl knížky. Ale v době, kdy jsem byl v produktivním věku, jsem chtěl dělat hajného.

Řidič i uživatel

Další otázka zněla, zda je milovníkem rychlých a hezkých aut a zda uvažuje o zakoupení nového superbu. „Nejsem milovníkem aut, jezdím v českém voze superb. Českém proto, že byl vyroben českými dělníky na českém území,“ řekl Miloš Zeman a s úsměvem zavzpomínal na svoji řidičskou historii. „Kdysi dávno jsem 14 let jezdil vozem Škoda 100, a když jsem ho totálně zhuntoval, pořídil jsem si ojetý vůz škoda 105 a moje řidičské výkony skončily v roce 1991. Teď mně slibují, že dostanu nový model superba, který bude přizpůsoben podmínkám českých silnic – výmol sem, výmol tam, tady díra, onde díra, takže superb bude mít poněkud lepší pérování,“ vyprávěl za potlesku a smíchu prezident.

„Na jakou školu jste chodil a jak vám to v té škole šlo, tázal se další student. „Na stejnou jako vy,“ opáčil Zeman. „Tehdy se jmenovala střední škola ekonomie, před tím se jmenovala obchodní akademie, nyní se opět jmenuje obchodní akademie. Bylo to v Kolíně a byli jsme tam dva kluci a třicet holek. Jeden chlapec bohužel zemřel v 16 letech na astma, takže celé čtyři roky jsem hrál v oslabení jeden kluk a 30 děvčat. Možná, že mě to psychicky deformovalo, ale v každém případě jsem se o to víc věnoval učení, protože jsem byl šprt, a navíc jsem měl maminku učitelku, která byla velice přísná, a byl jsem jedináček. Když dostanete učitelského jedináčka, tak nezbyde nic jiného, než se učit, aby se maminka nezlobila.

O zkouškách z dospělosti

Čas blížících se maturit připomněl dotaz na zkoušku z dospělosti, která čeká budoucí absolventy za pár týdnů. „Mně je hlavně líto trémistů, kteří se třeba dobře učí a tečou jim nervy, když jdou k maturitě, a pak i velmi dobrý student může u maturity propadnout nebo mít horší známky. Proto mám jisté pochybnosti o užitečnosti maturity, spíš bych dal přednost celkovému hodnocení výsledků za celé období toho vzdělávacího procesu. Teď na rozdíl od minulosti, kdy u maturity například z češtiny byly docela smysluplné otázky, zadavatelé maturitních otázek se naprosto zbláznili. Šrapnel. Proč? Moje dcera dostala otázku – cituji – v kolika bytech v Praze bydlela Božena Němcová. Zdůrazňuji, že otázka se vůbec netýkala díla Boženy Němcové, dokonce ani jejích milostných vztahů, což by bylo zajímavé. Budoucí maturanti, zdvihněte ruku, kdo to ví. Nikdo. Já jsem to samozřejmě také nevěděl. Třináct! Jestli tato otázka bude zachována, tak si zapamatujte tuto odpověď a budete jediní, kteří to budou vědět.“

Vojáci = profíci

Na otázku jaký má náš prezident názor na povinnou vojenskou službu Miloš Zeman odpověděl: „Negativní. Dokonce za mé vlády byla zrušena a já se k tomu hrdě hlásím. Tady vůbec nejde o to, jak se říká, udělat z chlapců chlapy, tady jde o to, že moderní válka je válka se sofistikovanou technikou. A než se s tou technikou naučíte, tak vám to trvá přibližně dva roky. A potom odejdete do civilu. Tak jakou to má logiku. Proto jsme zavedli profesionální armádu. Profesionální voják se učí t dva roky zacházet s tou technikou a pak neodchází do civilu, ale slouží až do konce své služby. Kromě toho profesionální armáda dnešní doby podle mého názoru je cosi jako expediční sbor. Proto jsem podporoval a podporuji zahraniční mise, které mají bojovat proti mezinárodnímu terorismu pokud možno co nejdále od našich hranic, aby se teroristé nedostali na naše území. Nikdo vám nebrání, máte-li o to zájem, abyste se přihlásil do profesionální armády, ale už to nebude příprava na atomovou válku. Bude to například obsluha radarů 3D. To je opravdu sofistikovaná technologie, a když se zadaří, tak budete ze země řídit dron. Moderní drony, zejména ty bojové, vydrží ve vzduchu 48 hodin, ve výšce 20 kilometrů, takže jsou prakticky nesestřelitelné a mají tu výhodu, že nemáte nikdy vlastní ztráty, protože v těch dronech není pilot.

Závěrem pak Miloš Zeman pronesl, že politik je na nejneoblíbenějším místě v žebříčku popularity, na posledním je prý snad jen uklízečka, na předposledním místě je poslanec, před ním ještě ministr. Možná, že se uklízečka už propracovala před poslance nebo ministra, zavtipkoval prezident.