Taky máte pocit, že úplně stejně jako počasí? Když se v roce 2004 uzákonila jednotná podoba společné části maturity, měla povinně obsahovat tři předměty. Kromě češtiny a cizího jazyka také matematiku. Zavedení takové maturity sněmovna dvakrát odložila, a tak jsme první celostátní maturanty měli až v roce 2011. Ovšem povinně pouze ze dvou předmětů. I s tímto ústupkem to bylo přelomové rozhodnutí.
Během pěti let se vystřídalo pět ministrů a měnila se také podoba maturit. Kdo si ještě vzpomene na to, že v roce 2011 ústní zkoušky předcházely písemným? Studenti měli možnost vybrat si ze dvou volitelných úrovní testů. Pamatujete na logistické manévry, které doprovázely jejich přepravu? Přes všechnu počáteční nejistotu a tápání to byl krok správným směrem. Od té doby sice jdeme ve šlépějích jednotné zkoušky, ale ta je každý rok jiná.
Stížnosti na nejednotné hodnocení slohu externími hodnotiteli v roce 2012 si vynutily návrat k hodnocení místními pedagogy. Matematické vody rozvířily ve stejném roce testy z náročnější matematiky, respektive jejich úroveň, která byla považována za neúměrnou. Výsledky se tzv. harmonizovaly, takže původně z 16,8 procenta neúspěšných žáků jich nakonec zůstalo jenom 2,8 procenta.
A letos se dovídáme, že studenti odmaturovali nejhůře od roku 2011, tedy v celém novém maturitním seriálu. V jarním termínu neuspěla téměř čtvrtina z nich. Pohoršili se v češtině, protože nezvládli otevřené otázky. Ty v minulých letech zařazeny nebyly. Otevřené otázky z češtiny mají smysl, jenom si nejsem jistá, zda má význam porovnávat výsledky, když se proměňuje zkouška a změnili se i hodnotitelé slohu.
Přestože se na jednotnou maturitní zkoušku celý systém regionálního školství připravuje více než 11 let, vypadá to, že se učíme systémem pokus-omyl. Je jednotná maturita z roku 2011 lepší než ta z roku 2015? Nebo naopak? Je stejná, i když jiná? Z právního pohledu má jistě stejnou váhu. Pohled rodičů i studentů, především těch, které maturita čeká, je ale mnohem rozpačitější. S obavou hledí na budoucí školní rok a obávají se nepříjemných překvapení. Navíc v neúspěšných maturantech roste pocit nespravedlnosti a křivdy. „Kdybych maturoval loni…,“ říkají s povzdechem. Jistě nikdo z nás nechce, aby studenti vstupovali do dospělosti s pocitem trpkosti.
Bylo by snadné říct, že odpovědnost nese Cermat, který testy a organizaci jednotné zkoušky zajišťuje. Není tomu ale tak, protože Cermat plní jen zadání ministerstva školství. Dokonce i poslanci se na podobě maturit podílejí jen okrajově, a to základním legislativním rámcem. Odpovědnost za maturity je přímou odpovědností ministra školství a vedení ministerstva. V Česku se maturuje „podle vyhlášky“, podzákonné normy, která konkretizuje podobu maturity. Ministerstvo školství vydává s předstihem také katalog požadavků, které určují obsah i formu testování, například zařazení již zmíněných otevřených otázek do testů.
Reputaci našeho školství i budoucím maturantům by prospěly především stabilita a předvídatelnost zkoušky. Maturitní kutilství a nové pohledy každého dalšího ministra situaci jenom znepřehledňují. Vraťme se k původní ideji, požadujme tři povinné předměty společné části (v reálu to znamená povinnou matematiku) a nepřekvapujme studenty i učitele dalšími změnami.
Pokud by se toto povedlo paní ministryni školství, byla by to její osobní maturita z vedení resortu.
Anna Putnová, poslankyně a expertka TOP 09 pro vzdělání, vědu a výzkum
