my tady opakovaně slýcháme od představitelů vlády, jak se máme báječně, jak jdeme k lepším zítřkům. Ale je zřetelně vidět, jak propastný rozdíl je mezi vládní bublinou a realitou. Platí to dvojnásob o rezortu kultury.
Já se často setkávám s lidmi, kteří v ní pracují a ti mají úplně jiný názor než premiér Fiala nebo pan ministr Baxa. Tento rezort je Popelkou v rozpočtu a kultura zmírá. Dovolím si citovat z programového prohlášení vlády. "Kultura spoluvytváří hodnoty a vnáší do našich životů krásu. Kultura spojuje, protože posiluje soudržnost společnosti, je tmelem, který nás spojuje napříč národem i mostem mezi námi, našimi předky a budoucími generacemi. Má také svůj ekonomický rozměr, za pomoci rozumné politiky státu může generovat značné finanční zdroje, zaměstnávat řadu lidí a zlepšovat obraz naší země za hranicemi. Naším cílem je proto posílení místa kultury v životě české společnosti." To mohu jen podtrhnout a pravděpodobně by to podepsal téměř každý z nás. Realita je ale úplně jiná.
Ještě mi dovolte jednu citaci z programového prohlášení. "Rozpočet Ministerstva kultury bez náhrad církvím a náboženským společnostem budeme v tomto volebním období směřovat k jednomu procentu státního rozpočtu." A jak takové směřování ve skutečnosti vypadá? V roce 2023 odpovídal objem rozpočtu na kulturu 0,81 % státního rozpočtu. A s jakou výší se počítá pro příští rok? 16,577 miliardy korun, a to je přibližně 0,75 % státního rozpočtu. Nevím, jak vy, ale já si přibližování k jednomu procentu představuji jinak.
Letošní výše rozpočtu na kulturu odpovídá v nominální hodnotě zhruba tomu, kolik bylo vyčleněno v roce 2021, tedy za předchozí vlády. Tehdy to bylo ale 0,87 % ze státního rozpočtu. Navíc nynější ministři kultury a financí zapomněli na to, že od té doby je kumulovaná inflace 33 %, takže reálně jde na kulturu o třetinu méně než v roce 2021. A to je hodně znát.
Významnou položkou v rozpočtu kultury jsou platy. Hodně se tu mluví o platech učitelů, zejména vysokoškolských, zdravotníků a podobně. Ano, určitě mají pravdu v tom, že byli vládou podvedeni. Ale co mají říkat lidé v kultuře? Z velké části jde rovněž o lidi, kteří mají vysokoškolské vzdělání, vysokou kvalifikaci, publikují nejen u nás, ale i ve světě. Jde o umělce, kteří se ze svých platů nemohou živit a musejí k tomu vyvíjet další aktivity, aby mohli jakžtakž vyjít. Průměrné platy se drží na prakticky stejné úrovni už od roku 2021, přičemž inflace jim sebrala třetinu z reálné hodnoty. Výdaje na platy oproti letošku mají naopak klesnout. Výsledkem jsou demonstrace a protesty. A já je považuji za naprostou oprávněné.
Rozpočet na příští rok považuji z pohledu kultury za nepřijatelný, a to nejen z toho důvodu, že je nižší než v předchozím roce, nadto pokračuje v likvidační dotační politice. Škrty, které ministr zasekl do podpory živé kultury v letošním rozpočtu, pokračují. Pro mnohé kulturní instituce nebo akce je toto osekání konečnou. Nebudou mít na to, aby dál ve své činnosti smysluplně pokračovaly. Navíc pan ministr Baxa byl donucen osekat i svou chloubu a vlajkovou loď v podobě filmových pobídek, na které půjde příští rok o 200 milionů méně. Pokud nebudou pobídky, nebude se točit a přijdeme tak o renomé i peníze, které jsou s každou zahraniční produkcí spojené. Je to krátkozraké, kritizovala jsem to už mnohokrát a budu to říkat stále. Politika této vlády nedokáže dohlédnout dál než za technicistní čísla v kolonkách právě chystaného státního rozpočtu.
A teď podrobněji k jednotlivým kapitolám, které stojí za zmínku. Pokud se podíváme na škrty ve výdajích, tak nalezneme škrty v kapitole výdaje na výzkum a vývoj, inovace celkem. Dále zde najdeme také zajímavou kolonku, a to je - výdaje dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, kde dochází samozřejmě v souvislosti s inflační doložkou o navýšení finanční náhrady o 400 milionů korun. A já se chci zeptat pana ministra Baxy, zda bude podporovat novelu zákona, kterou jsme my předložili, aby došlo k úpravě inflační doložky u finančních náhrad církvím, protože ty peníze mu pak mohou zůstat v rozpočtu.
Dále zajímavá kapitola a teď v tom pozitivním, takže, pane ministře, chci vás pochválit, a to jsou výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva kultury. To, co já vidím jako pozitivní, jsou úspory na výdaje na činnosti úřadu, ale co už - a co vidím také pozitivní, je rozvoj a obnova materiálně technické základny. Jde sice o malé navýšení, ale určitě pro příspěvkové organizace velmi důležité.
Další kapitola, u které bych se chtěla zastavit, jsou obecně příspěvkové organizace, které jsou zřízené Ministerstvem kultury, kde dochází k úsporám ve výši 700 milionů korun. Z mého pohledu samozřejmě máte za úkol šetřit, ale 700 milionů korun je velká částka. A já se chci zeptat, jakým způsobem se to odrazí v činnosti těchto organizací? To, co vidím za velmi negativní, je úspora právě v rozvoji a obnově materiálně technické základny státních kulturních zařízení. Ta částka je minus 70 milionů korun zhruba a já to považuju za poměrně velkou částku. A dále tak je tady položka - kulturní dědictví ve vlastnictví státu podporované evropskými fondy, kde je veliký pokles. A tam bych se také chtěla zeptat, z jakého důvodu a co s tím vlastně potom budeme dělat?
To, co vidím pozitivní v této kapitole, je navýšení programu péče o národní kulturní poklad a dědictví. (Otáčí se směrem k ministrovi kultury.) No, děkuju. Pan ministr si píše, já ho vidím, tak na něj tak reaguji.
Tak další kapitola, kde už tak pozitivní nebudu, je kapitola s názvem - kulturní služby, podpora živého umění, kde dochází ke škrtům ve výši jedna a půl miliardy korun.
A teď jednotlivé podkapitoly. Jsou to programy státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů, kde škrtáme 100 milionů. Pak jsou to kulturní aktivity, kde škrtáme 150 milionů. Ono to z té velké částky vypadá jako malá částka, ale bude to mít dopad na všechny aktivity, které jsou v tom zahrnuty.
To znamená symfonické orchestry, různé festivaly, hudební, kulturní akce, a tak dále. Potom tady vidím velký pokles, a to je v rozvoji kulturního a kreativního sektoru, to je 1,3 miliardy, ale to předpokládám, že to je spjato s tím, že národní plán obnovy v tuto chvíli není zahrnut, je vyčerpán v této kapitole. Tudíž se ptám, co bude dál s rozvojem kulturního a kreativního sektoru?
To, co považuji za pozitivní a mírná pochvala směrem k panu ministrovi, je záchrana a obnova kulturních památek, veřejné služby, muzeí, kde dochází k navýšení o 150 milionů korun, a to zejména v kapitole programy na záchranu a obnovu kulturních památek, a to ve výši právě 150 milionů korun. Já to považuju za pozitivní, nicméně vzhledem k tomu, že v uplynulém roce byly velmi seškrtány, tak ne dostatečné, protože ochrana kulturních památek není úplně prioritou této vlády. Nicméně já děkuji panu ministrovi, že moje volání vyslyšel. Děkuji za to.
No, a pak už je tady zmiňovaná kapitola, a to je státní fond kinematografie, kde u obou podkapitol, to je státní fond kinematografie je činnost, jako taková, dochází k poklesu o 170 milionů korun. To já považuju poměrně za likvidační pro fungování tohoto fondu, který má před sebou velké úkoly, ať už jsou to filmové pobídky, ale také příprava audiovizuálního zákona a další aktivity s tím spojené. Tam já vidím velký problém. A samozřejmě dotace na filmové pobídky. My jsme se o tom bavili právě při nedůvěře vládě, je tady navrženo minus 200 milionů korun. A znovu vyjadřuji své obavy, že ten nový systém, který chceme prostřednictvím pozměňovacího návrhu poslanců pozměnit, tak nebude fungovat, protože tam bude málo peněz. Takže to jenom podrobněji teď ke státnímu rozpočtu.
Já bych se ještě jednou ráda vrátila k programovému prohlášení této vlády. Tam je ve vztahu ke kultuře věta: Kultura má také svůj ekonomický rozměr. Za pomoci rozumné politiky státu může generovat značné finanční zdroje, zaměstnávat řadu lidí a zlepšovat obraz naší země za hranicemi. Je tam důležitá ta věta: To za pomoci rozumné politiky státu. Ale to právě v tomto rozpočtu chybí. Chybí v něm rozum. Nechci, aby kultura vypadala jako něco, co neustále klečí na kolenou a prosí o další a další almužny. Nikoliv, kultura skutečně dokáže vydělávat, má velmi úzkou vazbu na cestovní ruch, přináší peníze jak přímo do kultury, tak i do regionu, ubytovacím zařízením, restauracím a zdaleka nejen jim. Je potřeba jen rozumně investovat, podpořit kulturní dění. a pak je možné ji rozvíjet. Škrty ale toto znemožňují. Vládě obecně nedochází, že dostat se z krize neznamená seškrtat veškeré výdaje. Smyslem politiky státu je hospodářský růst, růst životní úrovně. Pokud ekonomika roste, budou růst daňové příjmy a budou se ozdravovat i státní finance. To, co platí obecně, platí i v kultuře. Aby mohla růst, vydělávat a odevzdávat desátek státu, tak se musí rozvíjet, musí růst. Ministr Baxa bude bezpochyby vyprávět o tom, jak byl úspěšný při obhajobě rozpočtu na kulturu, ale za mě prostě nebyl. Kultura zmírá, návštěvnost kulturních akcí klesá a ještě klesat bude, což je opět odraz politiky státu, který bere z peněženek domácností, a kultura je ta první položka, kterou rodiny škrtají jako zbytnou.
Ráda bych byla optimistkou, ale nemohu. Pokud se před vládnutím této vlády kultura začala oklepávat z covidové pauzy, nyní je zase po kolena v bahně. Rozpočet pro kulturu je špatný, nevytváří podněty, chybí peníze na investice, velké opravy památek, natož na něco, co bychom mohli zanechat dalším generacím. Důležité opravy a stavby jsou v nedohlednu. Mluvím zde například o mé oblíbené, už oblíbené rekonstrukci nové scény Národního divadla nebo o stavění nových koncertních síní, ať už v Ostravě nebo v Praze. Možná se o tom neustále mluví, což je dobře, ale to nestačí. Slovo má sice ohromnou moc, ale na postavení nebo opravy budov jsou slova stále ještě málo. K tomu jsou potřeba peníze, a ty tato vláda na kulturu nedává. Vláda ignoruje požadavky odborářů, zástupců profesních sdružení, hlasy herců, hudebníků, umělců. Kultura není její prioritou a dává to velmi opovržlivým způsobem na odiv. Bohužel.
Děkuji za pozornost.
