Ing. Jiří Dolejš

  • KSČM
  • Hlavní město Praha
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,38. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5
14. 9. 2017 16:18:13

Odbory daly přednost mzdám před zdaněním korporací

Odbory daly přednost mzdám před zdaněním korporací

Odbory se po prázdninách poněkud překvapivě přidaly k nesouhlasu s větším zdaněním firem. Jako by již před volbami přistoupily na argument, že progresivní zdanění škodí ekonomickému růstu

     

     Počátkem září se sešli zástupci odborů se zástupci  zaměstnavatelů a ekonomickými experty. Tato předvolební ekonomická debata probíhala bez zástupců politických stran. Vedle tématu konec levné práce tam  zazněly názory i na perspektivu daňové politiky po volbách. A poněkud překvapivě se tu odbory otevřeně přidaly k nesouhlasu s větším zdaněním firem. V roce 2012 ještě ve své vizi požadovaly zvýšení korporátní daně, v 2014 akceptovali  koaliční moratorium na daňové sazby až po volbách.

    Dva měsíce před volbami nyní vyslovil předseda ČMKOS Josef Středula názor, že další  čtyři roky by se i nadále nemělo manipulovat se sazbami. Vláda by se měla soustředit spíše na lepší výběr daní, popř. na revizi různých daňových výjimek.  Tato slova samozřejmě přivítal prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Ten se už na jaře při zveřejnění volebních programů děsil, že daňová progrese je trestem za úspěch a zničí ekonomiku.  Spolu s politickou pravicí akcentuje “levnou ekonomiku“, tedy  především snížení odvodů firmám.

     Odboráři chápou že požadavek na růst mezd i růst odvodů současně vzbudí v korporacích odpor. Přednost tedy dostala šance na větší čisté mzdy. To ovšem vypadá jako narušené souznění odborů s politickou levicí, která opakovaně navrhovala změnu sazeb u daně z příjmu směrem k výraznější daňové progresi. Odbory jakoby přistoupily na argument zaměstnavatelů, že větší progrese uškodí ekonomickému růstu.  Původně chápala snižování daní z příjmů jako problém pro veřejné finance a akceptovala argument, že vyšší daně odčerpají prostředky odtékající ve velkém do zahraničí .

     Česká politická levice  samozřejmě progresi daní nevynalezla jako politický bič na úspěšné. Výrazná progrese u příjmových daní je dlouhá léta zcela běžná zejména ve vyspělých evropských zemích (Německo, Francie, Rakousko). Současný systém je mírně progresivní díky různým odpočtům a solidární přirážce. Jednu sazbu zavedla u nás až v roce 2008 vláda Mirka Topolánka (Vlastimil Tlustý navrhoval i jednu sazbu DPH). Účinek jednotné sazby ale nebyl ani rovný, ani spravedlivý a ani prorůstový.

      Ještě v roce 2009 navrhovaly odbory  vládě návrat k progresi u  příjmů fyzických osob a zvýšení sazeb u právnických osob.  Politická levice také navrhovala daňovou progresi ve svých programech jak v roce 2010 tak v roce 2013. Také Miloš Zeman se tehdy ještě přimlouval za progresivní zdanění. ANO si ovšem po volbách 2013 vynutilo v koaliční smlouvě daňový klid. Přerozdělení daňového břemen směrem k velkým korporacím tedy narazilo na zájmy miliardáře,  který se zakoupil v nejvyšší politice. 

       Pravdou je, že už nyní, díky různým úlevám, platí nejnižší příjmové skupiny méně daní a že s ohledem na chudnutí středních vrstev má u fyzických osob progrese smysl až kolem příjmů přes milion ročně. Přesto je princip progrese přinejmenším spravedlivější. Významnější příjmy by mohlo přinést  až větší zdanění korporací (tedy vyšší sazby pro větší firmy, sektorová daň).  Svého času dokonce  navrhoval Miloš Zeman odvážně odbourat daňovou konkurenci tím, že by se zavedla jednotná evropská sazba korporátní daně 25%.

        Dnes se v Evropě sjednocuje spíše daňová správa. Pro lepší daňové inkaso je důležité úsilí po omezení off-shorového byznysu, povinnost zdanit zisk korporací tam, kde je vytvářen a také se prosazuje projekt CCTB, tedy evropsky harmonizovaný daňový základ.   Srovná se tím rozdíl mezi oficiální sazbou a efektivním zdaněním které souvisí s konkrétním nastavením ostatních parametrů daňového systému. 

    Větší daňovou zátěž pro velký kapitál a korporace politická levice drží nadále. Znamenala by navýšení příjmů veřejných rozpočtů ale i důležitých státních investičních fondů (vláda potřebuje zdroje na výstavbu bytů či dopravní sítě). Nový francouzský prezident Macron nyní prosazuje snížení korporátních daní (tam mají 33% oproti našim 19%). Co v tomto ohledu přinesou pro Evropu tak důležité volby 24. září v Německu, uvidíme.

     Pokud se české odbory´rozhodly akcentovat růst mezd před daňovou progresí, může to být jejich taktika. Nakonec zvýšení platů ve veřejném sektoru  prosadily, i když to po neděli ještě projedná tripartita a v konečném návrhu rozpočtu na rok 2018 i vláda  koncem září. Někteří proto odbory označují už nyní za faktického volebního vítěze. Otázkou ovšem je proč přichází s veřejným upozaděním daňové progrese už v čase předvolebním. Volební debatu o daních to nemůže neovlivnit.  Přitom lidi většinově daňovou progresi podporují.  

Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout