Jistěže leccos funguje lépe. Určitě se v minulosti všechno nedělalo dobře, jinak by lidé roku 1989 na náměstí nepřišli. Ale vcelku není pochyb, že „big-tržní“ společensko-ekonomický polistopadový projekt totálně zkrachoval! Že ne? Proč tedy je autentická levice ještě po šedesáti letech pořád fackována Gottwaldem? Odpověď je nasnadě: Aby právě tenhle krach byl zakryt! Všechno, co jsme uměli, už neumíme, vysokoškolský diplom dnes nemá ani hodnotu maturitního vysvědčení z doby před čtyřiceti lety, učňovské školství neexistuje a kultura se zúžila na českou variantu jihoamerických telenovel... Přesto ještě není degradace země a jeho občanů na úroveň trhanů banánové republiky stále dokonána… Úkol dne - již více než dvě desetiletí - zní stále stejně a jednoznačně: za každou cenu zakrýt rozkradení veřejného majetku! Pro ty, co si to nepamatují, resp. z důvodu věku nemohou pamatovat, připomeňme, jak to všechno začalo. Tehdejší ministr financí Václav Klaus řekl, že tady chce restauraci kapitalismu a že musíme rychle privatizovat. Že prostě není čas na to, abychom čekali 20-30 let, než vyroste vrstva průkopníků a kapitánů domácího kapitálů, proto je nutné zprivatizoval veřejný majetek bleskem. Jeho sekundant (Tomáš Ježek) prý na to zareagoval: Neznám rychlejší způsob privatizace, než zhasnout! A tak se hned zkraje devadesátých let přišlo do tehdy ještě Federálního shromáždění s tím, že je nutné schválit „vypínač“. Neboli že je nutné zrušit osm paragrafů trestního zákona, které chránily veřejný majetek. Tehdy se to ovšem v zákoně jmenovalo „majetek v socialistickém vlastnictví“; a tak, když jsem spolu s dalšími levicovými poslanci upozorňoval, jaká lumpárna se rušením těchto paragrafů realizuje, křičeli na nás: Vidíte, teď jste se odkopali, teď ukazujete, že se chcete vrátit do socialismu, když chcete chránit socialistické vlastnictví !
Dodnes se účelově traduje, že při transformaci monopolního socialismu na tržní kapitalismus ekonomové předběhli právníky. To přeci není žádná pravda. Bylo to zkrátka tak, že ekonomové řekli: chceme to nechat rozkrást, chceme zhasnout, právníci k tomu vymyslí precizně fungující „vypínač“, politici ho schválí a máme kapitalismus! Samozřejmě, že to bylo tzv. demokratičtější rozkrádání než třeba v Rusku, kde Jelcin rozdělovala svým oblíbencům, co si usmyslel. TU nás si však opravdu mohl nakrást každý, přesněji ten, kdo byl dostatečně rychlý, bez skrupulí, a měl dobré vztahy s policií. Proto byli nejúspěšnější veksláci či černí bookmakeři. Potíž je, že lidé, kteří měli pocit, že krást se nemá, měli smůlu. A to je prokletí, které dnes vláčíme sebou.
Masaryk říkal, že státy se rozvíjejí na myšlenkách, na nichž vznikly. Tato společnost vznikla na myšlence krádeže a zbožnění peněz. Pokud se společnost rozvíjí na takovéto ideji , pokud zdrojem bohatství přestane být práce, tak se nemůžeme divit, jaké to má důsledky na morálku, etiku, na vztahy mezi lidmi, na vzdělání, kulturu a tak dále.
Proto se v této situaci autentická levice nesmí bát a musí jasně říkat, co odmítáme, s čím se nemůžeme smířit. A zdůrazňovat, na čem trváme - a to je veřejný charakter veřejných služeb!
Luboš Ledl
