Karel Fleischer

Místopředseda SPR-RSČ, lídr kandidátky hl.m. Praha
  • SPR-RSČ Miroslava Sládka
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 4,32. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5
25. 12. 2016 15:29:58

PROPAST MEZI CHUDÝMI A BOHATÝMI SE PROHLUBUJE ČÍM DÁL RYCHLEJI.

PROPAST MEZI CHUDÝMI A BOHATÝMI SE PROHLUBUJE ČÍM DÁL RYCHLEJI.

ECB potvrdila nárůst chudoby a současně bohatnutí elit. Chudí jsou chudší a bohatí bohatší, což je ovšem stav, který je dlouhodobě neudržitelný a zákonitě musí dojít k výbuchu a pádu systémů. Stačilo pouze rozumně a vyváženě vládnout.

 Koncentrace majetku se v eurozóně od začátku její dluhové krize zvýšila, nejbohatší rodiny a státy si ještě polepšily, zatímco chudší byly zasaženy nejvíce, především kvůli propadu cen nemovitostí. Vyplývá to ze studie Evropské centrální banky, která byla v pátek zveřejněna. Byla provedena v 84 tisících domácnostech.

Zpráva, která je krátká, avšak významná pro další vývoj Evropy v korelaci s invazí muslimských imigrantů do EU, která kasy států ještě více ochudí. V souvislosti s přívalem migrantů budou chudí ještě chudší. Sociální systémy států již připravují finance na daleko dražší péči o imigranty, než o domácí chudé. S imigrací přichází otázka ubytování těchto osob, které do EU přicházejí. To vše samozřejmě na úkor domácí populace, která mnohdy čeká na přidělení městského bytu celá léta a dočká se místo českého jednotlivce, či rodiny, jen rodina imigranta.

Dalším varovným faktem je nízké ohodnocení práce dělnických profesí a také prací ve službách. Pravicové strany se snaží brzdit růst cen, pochopitelně v zájmu svých voličů – zaměstnavatelů. Ovšem nic nemůže trvat věčně.

Mzdy pracovníků jsou atakovány též obcemi, kraji a státem, svými daňovými požadavky a neexistuje na tyto všechny problémy jeden univerzální lék, protože každý stát EU má problémy jiné.

Švédsko sice nízkými příjmy obyvatelstva netrpí, ale trpí návalem až 1000 muslimů denně, kteří přicházejí do země, protože to vláda a média prostě propagují. Mzdy jsou však ve Švédsku dosti vysoké a jedna z největších odborových organizací Handels třeba zajistila na období od 1 dubna 2016 až 31 března 2017 minimální navýšení měsíčních hrubých mezd dělníků ve skladech a prodejnách o 590,- švédských korun. Takto přirozeně rostou mzdy celá léta a každý obor má svoje odbory. Minimální mzdu Švédsko tedy nemá, protože minimální mzdy upravují a vyjednávají silné a akceschopné oborové odbory.

USA mají federální minimální mzdu  $ 7.25 za hodinu, ale současně jednotlivé státy mají svoje státní minimální mzdy, například Kalifornie $ 10,50 za hodinu a Florida počítá pro rok 2017 s hodinovou minimální mzdou $ 8,10 Missouri $ 7,70 ale třeba Washington DC $ 11,00 za hodinu práce.

Nejbohatší státy jsou nejbohatší především proto, že relativně bohatí jsou i řadoví lidé a to nejen malé skupinky elit, ale široká veřejnost, která svým počtem činí útraty do soukromé sféry a tím vytvářejí tržby a zisky firem, které však peníze vracejí zaměstnancům, aby udrželi koloběh.

U nás v České republice máme rovněž koloběh, ale opačný. Podnikatelé naříkají, že nejsou tržby, ovšem ty nejsou především proto, že nemá kdo a z čeho utrácet.

V poslední době čteme a slyšíme v českých médiích o tom, že továrny zejí prázdnotou a nikomu se nechce pracovat. Po podrobnějším prostudování nabídek zjistíme, že zaměstnání je zprostředkované parazitní personální agenturou, která si bere část mzdy a nepojišťuje zaměstnance. Zaměstnává je různými způsoby tak, aby nemusela platit sociální pojistné a tím si Česká republika kope hrob v podobě armády chudých důchodově nepojištěných ročníků, které nebudou mít nárok na starobní důchod a budou dostávat jen existenční minimum. Současně nabídky uvádějí, že se jedná o dělnické, tedy fyzicky náročné práce ale na 12 hodinových směnách, nebo sice 8 hodinových směnách, ale v trojsměnném provozu, takže lidský organismus dostává zabrat tím, že občas pracuje intenzívně tělo brzy ráno, jindy odpoledne a jindy v nočních hodinách. Je toto opravdu potřeba? A diví se pak někdo, že takto pracovat mnozí ne že nechtějí, ale ze zdravotních důvodů, nebo z důvodů rodinných ani nemohou? A dalším faktem jsou mzdy, které sice navenek vypadají lákavě, ale v praxi vám každý potvrdí časté trestání zaměstnanců, jejichž cílem je účelové srážení mzdy a úspora nákladů oproti dohodnuté mzdě. To je ten důvod,  proč o tyto práce není zájem. Ovšem představa, že by imigrant z kterékoliv země mimo EU tuto práci vykonával a nahradil tak našeho zaměstnance je směšná. Nemají naše pracovní návyky a dle zkušeností ze Švédska vím, že někteří imigranti mají problémy s kázní a často už jen s docházkou, kterou nejsou schopni pravidelně dodržovat.

České specifikum jsou i exekuce, které jsou, na rozdíl od právních demokratických zemí, předmětem podnikání a exekuce – čili soudní vymáhání pohledávek v České republice je ve své podstatě trestným činem otrokářství, vydírání a lichvy z pohledu zákonů některých zemí EU a USA. V České republice dlužník neví, že něco dluží. Dozví se to nikoliv v nalézacím řízení, ale až po vydání exekučního titulu, kde mu přijde nařízená exekuce ve výši 20 000 Kč a posléze teprve zjistí, že šlo o dluh 1 000 Kč bez řádného stání u soudu, bez procesu, prostě od stolu a s nášupem nákladů soukromého exekutora a advokáta.

Je důležité říci, že třeba v USA se exekucemi zabývají soukromé „Collection Agency“ avšak dodržují jistá pravidla daná mezinárodními úmluvami a Listinou základních práv a svobod, v USA Ústavou, tedy že exekuce nesmí zastavit veškeré příjmy dlužníka, což se v ČR děje běžně. Navíc v USA se exekutoři nezabývají dluhy pod $ 5 000,- a třeba ve Švédsku soukromí exekutoři neexistují vůbec. Dluhy soudně vymáhá státní úřad Kronofogden a zase za podobných podmínek jako v USA – nesporný dluh a poplatky nesmí nikdy dosáhnout ani 50% dluhu.

Navíc Švédsko vypisuje každoročně nezabavitelné existenční minimum ve dvou složkách – jedna je pevná ve výši nákladů na bydlení a splátek a druhá je každoročně vyhlašovaná částka na živobytí, která pro letošní rok je 4 679 švédských korun na osobu a 7 729 na pár a pak na každé dítě nezabavitelných 2 482 korun atd.

A hlavně – exekuce se provádí pouze jedním způsobem. Zvolí se většinou srážka ze mzdy, avšak bankovní účty a částky na nich zůstávají povinnému při srážkách ponechány.

V České republice je zákonem povoleno nařídit přikázání pohledávky jak srážkou ze mzdy tak současně i obstavením účtu v bance a povinný – dlužník tak nemá na bydlení, další platby a ani na jídlo, ale dle českého práva je toto v pořádku.

Nikde jinde na světě nenajdete tak nelidský systém jako v ČR a to opomíjím byznys, který se v ohromné míře rozjel se zabavenými nemovitostmi.

Stát a vláda tak vyrábí bezdomovce a ještě větší dlužníky, místo aby činila kroky proti 155 soukromým exekutorům a upřednostnila zákaz byznysu s dluhy.

V ČR se střetává výkon spravedlnosti se sprostým kšeftem a lichvou a justice se stala podnikáním na dluzích, což není možné ani v USA ani v EU v ostatních státech.

Přesto si čeští soukromí exekutoři ještě stěžují a vadně popisují situaci v ČR a naříkají, že mají málo. Bylo by zajímavé, kdybychom viděli daňová přiznání exekutorů. Ti však mnoho daní nepřiznávají, protože daně krátí tak, že si naberou stovky až tisíce bezdomovců a lidí v hmotné nouzi, na které nasbírají různé exekuce a vědí, že tito chudí lidé nebudou platit a uměle vytvářejí náklady exekuce a táhnou je v čase třeba 5 i 10 let. Tím si vyrábí účelově a uměle „ztrátové obchody“ a takto krátí daně. Co na to daňová Kobra?

Opět vláda toto nechce vidět a ani řešit. Žádná iniciativa v tomto ohledu nepadá ani z lavic opozice současných parlamentních politických stran v ČR.

Chudých v beznaději tak přibývá a samozřejmě osoby, kterým jedna exekuce zavinila deset dalších, nikdo nezaměstná, protože mzdové účetnictví je drahé a protože pracovníkovi nezůstane nic a pracuje zdarma. Bankovní účty nejsou zákonem chráněné tak, aby se po srážce již dále nic nesráželo i z banky a dlužník měl z čeho žít. A v průběhu exekuce dluh narůstá denně o další úroky a poplatky, takže je nesplatitelný a dlužník nemá přehled kolik už má splaceno.

Ovšem tato fakta mají drtivé dopady na všechny sféry státu, nejen na sociální, ale i na soukromý sektor, kde banky přicházejí o klienty s pravidelnými příjmy, kde obchodní řetězce odcházejí z ČR s miliardovými ztrátami, protože tržby jsou nízké díky nízké kupní síle občana ČR, kde ročně dojde k nařízení až 700 000 nových lichvářských exekucí.

Pokud k tomu přičteme očekávaný příchod běženců, proti čemuž žádná z vládních stran nic nečiní, je zjevné, že totální pád ekonomiky České republiky je otázkou možná už závěru příštího roku, kdy nebude ani na důchody.

Vláda opět nic nečiní a není ochotna o ničem ani slyšet, natož jednat. Žádné návrhy na změnu systému v parlamentu nepadají, alespoň ne takové, které by přizpůsobily právo v Česku právu v zemích EU.

Personální agentury a soukromí exekutoři spolu s masovou imigrací dále ničí českou ekonomiku i ekonomiky rodin a jednotlivců a jejich životy za souhlasného přikyvování vlády, která si za jedno volební období sama sobě přidala na platech již po druhé. Sobě a soudcům.

Řešení jsou reálná, avšak je třeba, aby se do Poslanecké sněmony v roce 2017 dostaly strany, které budou tyto logické změny špatných zákonů chtít prosadit a schválit.

Karel Fleischer

Místopředseda SPR-RSČ MS

Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout