Máme dnes hlasovat o důvěře pro vládu, která se ze všeho nejvíc vyznačuje hlubokými rozpory. Rozpory vnějšími i vnitřními. První zásadní rozpor. Zatímco ANO a ČSSD se tváří, že chtějí zůstat v euroatlantickém hodnotovém a politickém prostoru, komunisté míří přeci přesně opačným směrem. Zažili jsme to nedávno při hlasování o účasti v zahraničních misích naší armády. Komunisté hlasovali proti a bez hlasů skutečné pravice bychom už dnes byli na cestě od našich spojenců a od našich partnerů.
Čteme to v programovém prohlášení vlády, kde se posílení misí proměnilo v nic neříkající normalizační floskuli. Samozřejmě se tento vnitřní rozpor musí nutně promítnout do každodenního fungování vlády. Není možné jít zároveň na západ a zároveň na východ.
Druhý zásadní rozpor. Premiér dnes dlouze hovořil o svých snech. Jako by se v této Sněmovně ocitl první den. Má ale za sebou čtyřleté působení ve vládě s ČSSD. Nese odpovědnost za to, že už jednou své sliby neplnil. Jinak bychom nutně už dnes žili v mnohem úspěšnější zemi. Slibuje vyrovnaný rozpočet, přitom i v době ekonomického růstu dělá pravý opak. Hovoří o tom, jak bude zvyšovat investice a méně utrácet za spotřebu. Přitom dělá pravý opak. A co je vážné a vlastně mnohem horší? Pokud by začal Andrej Babiš svoje slova naplňovat a skutečně začal šetřit na spotřebě, méně rozhazovat, jeho současní levicoví koaliční partneři by okamžitě couvli. Jejich skutečná politika přece míří především k přerozdělování a ke spotřebě. Stačí zmínit parafrázi čerstvého vyjádření jednoho z významných komunistických spojenců. Až Babiš nebude v dobrém počasí rozdávat nějaké ty drobky, můžeme se s ním rozejít. Bylo možné pozorovat, jak se poslanci levicových stran tvářili, když Andrej Babiš zmínil, že chce snižovat daně. Je z toho jasné, že jakákoliv pravicová teze z úst pana premiéra bude jen prázdná vábnička.
Chcete další vážný doklad tohoto rozporu? Kdykoliv ODS navrhla reálné snížení a zjednodušení daní, první vláda Andreje Babiše to smetla ze stolu. Andrej Babiš slibovat razantní zvýšení výběru daní. Mluvilo se o tom, že tu leží spousty nevybraných daní. Mluvilo se o stovkách miliard. Ty se ale vzhledem k ekonomickému růstu nezvyšují nijak významně oproti dřívějším rokům hospodářského růstu. Babišovy kroky v daňové oblasti jen komplikují život podnikatelům a způsobují zánik malých živností zejména na venkově, což je přesný opak slibů obsažených v prohlášení vlády.
Takže skvělá opatření nepřinesla nic. A naplnila se rizika, o kterých Andrej Babiš říkal, že nenastanou. Třetí zásadní rozpor. Andrej Babiš slibuje řízení státu jako firmy. Ale výsledkem je nárůst počtu státních úředníků hned o několik tisíc. Na co? Na to, aby více regulovali a kontrolovali život občanů, kteří je platí. A teď nám slibuje to samé. Kdo by pak tomu mohl věřit. Fakta jsou jasná. V posledních čtyřech letech rostl počet státních úředníků prokazatelně a nesporně. Rostl počet regulací. Vzrostla skutečná administrativní zátěž občanů a podnikatelů. Zjednodušení byrokracie slyšíme z úst předsedy vlády jako mantru. Ale v porovnání s reálnými výsledky jeho dosavadního působení je to jen další zjevný rozpor nebo přímo lež.
Na důležitém místě zmiňuje v prohlášení vlády digitalizaci Česka. Co se ale v té oblasti odehrálo v uplynulých čtyřech letech? Nic. On to sám Andrej Babiš poctivě a kriticky popsal. Zapomněl ale přitom říct, že právě na Ministerstvu vnitra mělo ANO v pozici přímo odpovědných náměstků své lidi. ODS má skutečný recept na efektivní digitalizaci a zjednodušení byrokracie. Na začátku ale musí být inventura všech agend a jejích zjednodušování a také jejich rušení. Jinak by nás digitalizace jen zaváděla do složitějšího labyrintu stejných jen digitalizovaných povinností. Nestačí jen mluvit o tom, jak bude naše budoucnost šťastně digitální. K tomu je třeba na začátku projít všechny agendy, co nejvíce jich zrušit a ostatní zjednodušit tak, aby je vůbec bylo možné zajistit digitálně. Potřebujeme k tomu mimo jiné změnu přístupu. Každá povinnost, kterou zákony lidem ukládají by měla být do budoucna řešena primárně digitálně.
A dostupná musí být samozřejmě na úřadech s pomocí úředníků. Třeba pro ty, kteří nebudou chtít využívat on-line služby. To je konkrétní návrh místo snu. Čtvrtý zásadní rozpor. Aby vláda dobře fungovala, musí mít víc než jen účelové pouto ministerských postů. Partneři by měli mít alespoň elementární důstojnou pozici a názorovou shodu. Jeden by neměl používat toho druhého jako fíkový list nebo dokonce hadr na podlahu. A ten druhý, by takovou roli nikdy neměl přijmout.
Pátý zásadní rozpor. Slyšeli jsme, že má vzniknout vláda odborníků, která dokonale zvládne klíčové výzvy ve všech oblastech. Nebudu hovořit o peripetiích kolem jejího vzniku, které připomínají spíš divadelní frašku. Všichni víme, že se má naše vláda zapojit pokud možno sebevědomě do řešení vážných mezinárodních problémů. Sám premiér hovoří o tom, jak chce hrát silnou roli v EU. Působí pak ale jako výsměch, že si vláda přišla pro důvěru, aniž by měla ministra zahraničních věcí na plný úvazek.
Poslechněte si premiéra, když obhajuje vládní prohlášení. Je to naprosto nesourodé, nenavazující žonglování s podivnými daty, domněnkami, přechody od tématu k tématu. Hlavní heslo nové vlády by mohlo znít - naznačte nám, co chcete slyšet a my vám to řekneme.
Pokud nějaký projekt zahrnuje tolik vážných rozporů, nemůže dobře fungovat a nemůže mít důvěru. To není jen politické konstatování, to vyplývá z logiky věci. A pokud přesto bude takový projekt formálně žít, bude mít obrovskou spotřebu. Spotřebu vynaložené energie, spotřebu času, spotřebu skrytých dohod, programových a politických úplatků.
Jsem přesvědčen, že to není dobrá volba pro naši zemi. Tím spíš, že reálně znovu zpět přivádí k moci komunisty. Proto budu dnes hlasovat proti návrhu.
Děkuji za pozornost.