Financov&#225;n&#237; Lužick&#253;ch Srbů

PhDr. Jaromír Jermář

Máme společné cíle!

„Druhou finanční dohodu o společném financování Nadace srbského lidu" - tedy dohodu o finanční podoře národnostní menšiny Lužických Srbů - podepsali 10. července 2009 německý spolkový státní tajemník (ministr) kultury Bernd Neumann (CDU), Saský premiér Stanislaw Tillich (CDU) a jeho braniborský kolega Matthias Platzek (SPD). Lužičtí Srbové budou mít tak od těchto tří subjektů ročně k dispozici 16,828 mil euro, německý stát zaplatí 8,2 mil, Sasko 5,853 mil a Braniborsko 2,775 mil (podle klíče ½ stát, a spolkové země Sasko a Braniborsko v poměru 2:1 /vychází ze vzorce, že péče o Lužické Srby je starostí napolovic mezi Bundem a spolkovými zeměmi, přičemž v Sasku žije 40 tisíc LS a v Braniborsku 20 tisíc/). Dohoda je podepsána do konce roku 2013, s automatickou prolongací vždy o 1 rok (pokud ji nevypoví nejméně jeden ze signatářů) a má zpětnou platnost k 1. lednu 2009. Nahradila „První finanční dohodu" z roku 1998, jejíž platnost skončila v roce 2007. Německý stát zachová dosavadní finanční příspěvky Lužickým Srbům, ale ještě je zvýší z ročních 7,6 mil euro na 8,2 mil euro, stejně tak Svobodný stát Sasko zvyšuje svůj příspěvek o cca 400 tisíc euro. Lužičtí Srbové Dohodu uvítali, přičemž ale připomněli stále se zvyšující personální i energetické náklady, takže bude nutno kreativně zajišťovat další financování i nad rámec Dohody. Jednou z cest by mohly být další příspěvky, jejichž nutnost pravděpodobně vyplyne ze studie „Celkový koncept podpory srbského jazyka a kultury", který si u Institutu kulturní infrastruktury Saska (sídlící v Budyšínu a sousedícím Zhořelci) objednala Nadace srbského lidu, spravující všechny srbské finance. Nadace podporuje hlavně 9 nejsilnějších srbských institucí: Srbský národní soubor (27%), Nakladatelství Domowina (16%), Srbský institut (10%), Jazykové centrum Witaj (9%), Německo-srbské divadlo (8%), spolek Domowina (7%), Srbské muzeum Budyšín (2%), Srbské muzeum Chotěbuz (1%), Škola dolnosaského jazyka a kultury (1%), a dále vydá na správu Nadace (11%), projekty (7%) a investice (1%). Dohoda zajistila Lužickým Srbům potřebnou finanční stabilitu nejméně na 4 roky dopředu a nezbytnou jistotu v práci a rozvoji srbských institucí. Spory o financování Lužických Srbů se táhnou od roku 2007, kdy vypršela tzv. První finanční dohoda, a byly provázené též velkými demonstracemi v Budyšíně, ostrými a místy s dobrými mravy hraničícími mediálními přestřelkami, německý stát dokonce hrozil i snižováním příspěvků a právními kroky proti Lužickým Srbům, kdy se jakákoli akceptovatelná dohoda zdála být v nedohlednu. Stanislaw Tillich je Lužický Srb, od loňska saským premiérem, člen nejsilnější vládní strany CDU. Lužických Srbů žije v Sasku olem 40 tisíc, 20 tisíc jich pak žije v Braniborsku. Senátor Jermář Dohodu uvítal, i když akceptuje další požadavky Lužických Srbů, přesto považuje za důležité, že dohoda stanovila střednědobé zajištění financování nejmenšího slovanského národa. Lužičtí Srbové jsou Českou republikou uznáni jako naši krajané žijící v zahraničí. Ve své působnosti je má také senátní Komise pro krajany žijící v zahraničí, jejíž je Jaromír Jermář členem.