Momentálně se největším problém stávají dvě španělské enklávy v Maroku. Tady soustavně přelézají plot jako třeba v Ceutě šest metrů vysoký a opatřený ostnatým drátem. A těch, kterým se to povedlo není málo. Od prosince loňského roku jsou to již tisíce. Jakmile se dostanou na území unie, mají vyhráno.
Při každém dalším pokusu se přivandrovalci chovají stále agresivněji. Místní policisté nejsou pro ně nic jiného než překážka, kterou je třeba zmlátit do krve anebo přímo zabít.
Dnes je každé událost i díky fotoaparátům v mobilech a sociálním sítím ihned nejen slovně, ale především obrazově velmi dobře zdokumentována. A tady se objevuje do očí bijící nesrovnalost mezi oficiální propagandou a skutečnou situací.
Všelijaké dobročinné organizace, jako je třeba tady Člověk v tísni, neziskové organizace všeho druhu včetně UNICEF se nepřetržitě snaží vylákat z důvěřivých občanů unie co nejvíce peněz. Každou takovou podvodnou žádost v televizní reklamě hezky zabalí do srdceryvného balastu, který si nijak nezadá s kdejakou kýčovitou červenou knihovnou. Jednou je to zelenooká Afghánka, ze které se ale později vyklube drogová dealerka a teroristka, ale většinou to jsou na kost vyhublé plačící děti s oteklými bříšky a ke zvýšení dojivosti peněz se jim ještě na počítači dodají mouchy do očních koutků. Chudáci, nemají co jíst, musíme jim pomoci.
Obrazová dokumentace z nenávistných útoků přivandrovalců na hranice členských států EU a na policisty všech národností však tyto neziskovky usvědčují ze lži a odporné manipulace. Na žádném snímku nevidíme nějaké potřebné dítě nebo ženu. Naopak vidíme tam samé fantasticky dobře živené svalovce evidentně trávící většinu času v posilovnách, pojídající libové hovězí a napájející se výživovými preparáty, které jsou i zde velmi drahé. Kolik z nás si může dovolit takovou stravu, když si ji musíme platit? O oblečení ani nemluvě.
Kardinální otázkou je, jak z ubohých dětiček a nafouklými bříšky mohou vyrůst urostlí svalovci. To odporuje všem vědeckým poznatkům, všem fyzikálním zákonům. A nejen to, odporuje to i obrazu africké bídy, který nám neziskovky za pomoci televizní reklamy neustále servírují. Jak je možné, že špatně živené děti, tak zdatně prosperují v dospělosti, a především, kde se bere luxusní výživa pro takový zdárný vývoj. To popírá i ekonomické zákony. Pokud ovšem v Africe nevynalezli perpetuum mobile na výrobu potravin a úspěšně to před námi netají.
Všechno je tedy jenom jeden velký podvod a obrovská lež. Nad tím by se měli všichni zamyslet a podle toho se také chovat. Místo zbytečného prokrmování neziskovek a černochů, kteří to evidentně nepotřebují se soustředit na podporu těch našich spoluobčanů, dětí a třeba i zvířat, kteří naši pomoc opravdu potřebují. Je zřejmé, že oni to potřebují více, a je zbytečné cpát cokoliv do černé díry nazývané Afrika.
