Po létech strádání za nacistické okupace hledali bezradní lidé spasitele. Spasitele, který by jim zajistil vše potřebné ke skromnému životu. Střechu nad hlavou, jídlo, ošacení a nějakou tu zábavu. Nějak přitom opomněli, že tentýž spasitel již před uchopením moci výrazně omezil jejich práva, manipuloval s nimi a diktoval co mají dělat, jak mají myslet. I ti, kdo si to uvědomovali, se nejspíše utěšovali i dnes velmi populárním, …..za všechno se platí, ono to tak asi musí být, a hlavně rádi vyměníme někdy obtížné svobody a práva za slib bezpečí a plného žaludku.
Komunistická strana roku 1948 a politické hnutí ANO 2011 jsou si podobné jako vejce vejci. Jediný bod programu – uchopení moci. Vůdcovský princip, žádná diskuse, jen slepá poslušnost. Složení členské základny a funkcionářů – bezcharakterní a všehoschopní jedinci s patologickými asociálními rysy kterým mučení, ničení lidí a jejich popravy skýtaly uspokojení. Tehdy vládli členové komunistické strany, dnes vládnou bývalí členové komunistické strany, avšak jejich ideologie, jejich metody jsou naprosto stejné. Nedávno uniklé nahrávky z jednání majitele hnutí ANO se svými poradci a se zaměstnanci jím vlastněných médií jsou jakoby přes kopírák z porad tehdejších vrahů Gottwalda, Noska a Grebeníčka. Jak koho zdiskreditovat, jak koho zničit v očích veřejnosti, jak takové útoky načasovat. A když se nevzdá sám, tak je zde ještě možnost ho buď nechat zatknout, nebo rovnou vyhodit z okna, jako syna prezidenta Masaryka. A to vše za pasivního přihlížení ostatních parlamentních politických stran, které místo obhajoby podstaty demokracie kalkulují s ministerskými křesly v nové vládě. Lidovci, ODS a všichni zbývající poslanci? Vždyť komunisté měli také svoje lidovce a socialisty, kteří jim po celou dobu jejich vlády vytvářeli clonu. Odkazem na ni potom mohli uzemnit kdejakého kritika své diktatury, to přeci není žádná diktatura, když máme více politických stran?
Politické hnutí ANO a jeho majitel jsou mnoha občany vnímáni jako spasitelé z roku 1948, zatočí se zkorumpovanými politiky, zatočí s neřády parlamentní demokracie a vybudují stát, který se bude o všechny občany starat. Co na tom, že si spasitelé vyžádají oplátkou všechny svobody a všechna práva. Stejně jsou to jenom abstraktní pojmy, kterých se nikdo nenají. Co na tom, že bojovník proti korupci je sám největším zlodějem. Vždyť si nahrabal tolik, že si to většina lidí nedokáže ani představit, a proto nedokáží ani aktivizovat národní vlastnost, závist. Takto uvažující nebo spíše neuvažující, ale pudově jednající lidé potom mohou dopomoci k diktatuře jedné strany znovu po 70 letech. Se stejným nadšením, s jakým vítali návrat z Hradu komunisty Gottwalda, nyní vítají návrat bývalého komunisty Babiše. Gottwald byl školen v Moskvě, jak zakroutit buržoazii krkem, Babiš prošel výcvikem coby agent tajné policie, Gottwald alespoň nebyl udavačem. Jeho obhájci jistě namítnou, že tehdy stejně komunistická tajná policie nebyla. A ještě k tomu přidají obhajobu svého idolu, kterému prominou největší skandály v historii naší země počínaje rokem 1918, podávanou v moderním balení sociálních sítích.
Dnes je situace naprosto stejná jako byla v roce 1948. Pokud zmanipulovaný dav pomůže k vítězství nástupci NSDAP a KSČ, bude i vývoj, pravda v trochu jiných kulisách, naprosto stejný. Nadšení nemyslících spojené s výživnou volební kampaní založenou na rozdávání jídla nás po krátkém nadechnutí opět uvrhne do tyranie a živoření. Kromě mnoha jiných slabostí máme totiž ještě jednu, kterou tak dobře vystihl tehdejší velvyslanec Spojených států v Československu – Češi nechtějí bojovat za svobodu, raději se skloní a budou doufat, že to snad tak špatné nebude, vždyť oni ti komunisté nemohou být tak hrozní.
A potom je již pozdě.
