Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc.

  • BPP
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 1,99. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

20.03.2013 9:11:56 - richard hybš

nezaměstnanost

Nezaměstnanost – jak byste jako zákonodárce podporovala tzv. aktivní politiku zaměstnanosti? A proč je podíl výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti k HDP u nás hluboce pod evropským průměrem? Kdo za to může?

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

25.07.2013 12:28:29 - Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc.

Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) spadá do pravomoci vlády, zejména ministerstva práce a sociálních věcí (viz §§ 104 – 107 zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Financována je ze státního rozpočtu (viz § 7 odst. 1 písm. b zák. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech).

Protože je vláda odpovědná Poslanecké sněmovně, nesou svůj díl odpovědnosti také poslanci, kteří vládě vyjádřili důvěru a tím umožnili její existenci. Vláda a Poslanecká sněmovna dále sdílí odpovědnost za zákon o státním rozpočtu, v němž jsou stanoveny výdaje na APZ pro daný kalendářní rok.

Senátoři důvěru vládě nevyjadřují, ani neschvalují státní rozpočet. Nedisponují ani právem interpelace jako poslanci. Ve vztahu k APZ se tak mohou opřít pouze o své právo požadovat informace a vysvětlení od členů vlády, vedoucích správních úřadů a orgánů územní samosprávy (viz § 12 zák. č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu).

Faktem je, že podíl výdajů na HPD je ve srovnání s jinými zeměmi v ČR poměrně nízký. Podle dat EUROSTATu v letech 2002 až 2011 nepřekročil 0,2 %, zatímco v EU 27 neklesl pod 0,46 %.

Vláda premiéra Nečase, za níž stála koalice ODS, TOP 09 a VV, respektive LIDEM, preferovala vytváření sociálního tlaku na nezaměstnané spíše než rozvoj APZ. Podobné tendence bylo možné pozorovat také u vlády Miroslava Topolánka.

Výdaje na APZ významně rostly především v letech 1998 až 2001, a to z 0,55 mld. na 4 mld. Kč. V roce 2002 meziročně poklesly o necelých 600 mil. Kč. V rozpočtu na rok 2004 se opět vrátily k růstu a do roku 2008 vystoupaly na 6,1 mld. Kč. V následujícím roce však poklesly o 19 % (tj. třetí největší meziroční pokles od roku 1991). V rozpočtu na rok 2010, za nějž byla odpovědná vláda premiéra Fischera, se výdaje na APZ vrátily na původní úroveň, dokonce ji mírně překročily, když dosáhly téměř 6,2 mld. Kč. V rozpočtu na rok 2011, který sestavila Nečasova vláda, však znovu meziročně poklesly, a to o 38 % na 3,8 mld. Kč (tj. druhý největší meziroční pokles od roku 1991 a první největší v historii samostatné ČR).

Jistý vliv na pokles výdajů měla nepochybně nepříznivá ekonomická situace a politická nestabilita (za poslední čtyři roky máme již čtvrtého premiéra a pátého ministra práce a sociálních věcí). Výrazné snížení výdajů v letech 2009 a 2011 však nepochybně odráželo politické preference tehdejších vlád. Zástupci ČSSD snižování výdajů na APZ opakovaně kritizovali (viz např. vyjádření stínové ministryně ČSSD Ivany Stráské a prof. Potůčka z loňského srpna). ČSSD řadí řešení problému nezaměstnanosti mezi své priority. Zelená kniha zaměstnanosti, která byla představena veřejnosti minulý rok, zdůrazňuje čtyři hlavní teze: změnu hospodářské politiky, zohlednění regionálních rozdílů, posílení dialogu aktérů ovlivňujících zaměstnanost a obnovení účinné APZ.

Za pozitivní pokládám, že snížení nezaměstnanosti označil za prioritu své vlády také současný premiér Rusnok. Uvítala bych, kdyby se v této oblasti rozvinula mezi stranami i odborníky užší spolupráce. Myslím, že to 400 tisícům nezaměstnaným spoluobčanům dlužíme.