Jsem rád, že se zvažují jiné cesty než prostá snaha dostat do státní kasy potřebné miliardy. Opravit totiž zároveň dlouhodobé defekty našeho daňového / odvodového systému, je způsob jak "špatné zprávě dát trochu pozitivní obsah". Pro mě je takový i případ možné úpravy odvodů pro OSVČ.

Chápu, že lidé, kterých se toto citelně dotkne, to vidí úplně jinak, ale pokud se na situaci (tuto, stejně jako mnohé jiné) nejen očima skupin, kterých se dotýkají, nemůžeme se smysluplného výsledku dobrat nikdy. A korekce (či pak spíše nekorekce) deficitu bude bolet mnohem víc. O tom, jak moc kulhá naše dlouholeté klišé, které nás k významné odvodové nerovnosti dovedlo, píše ve svém článku pro Hospodářské noviny ze 17. února například M. Skořepa (odemčený článek pro HN najdete pod textem).

Defektů v našem daňovém a odvodovém systému je mnohem víc, a je vždy víc i možností, jak i tuto chybu opravit. Navíc, v případě vztahu státu a podnikatelů nekulhá jen strana odvodů OSVČ. Distorzi ve prospěch subjektů s vysokým příjmem vytváří i velkorysý systém paušálů. A pozoruhodně flexibilní je náš stát i ve věci uznávání nákladů.

Stále je dobré mít na paměti, že problém s obrovským strukturálním deficitem, který není způsoben dnešní, Kremlem vyvolanou krizí, musíme řešit. Sám nezmizí a nechává za sebou růst dluhu. Velikostí tento schodek jasně převyšuje možnosti korekcí na straně výdajů (i když samozřejmě i tam je třeba hledat smysluplné změny). Ohledně strany příjmů platí, že mnohem lepší je cesta dobře, efektivně a férově daně vybírat, než zvyšovat všechny možné daňové sazby. Přestože ani bez toho si dnes - kvůli tomu, co tato vláda zdědila - poradit nepůjde.