Co také (ne)můžete najít v dnes zveřejněné smlouvě AstraZeneca ?

Ing. Kateřina Konečná

Jsem poslankyně - díky Vám, pro Vás, s Vámi

KSČM
europoslankyně

Hodně částí smlouvy byly opět buď vyjmuty nebo editovány, kvůli ochraně citlivých informací. Mezi ně patří i některé odstavce zabývající se náklady, cenou vakícny, daty dodání, nákupy z členských států, duševního vlastnictví nebo i podmínkami, dle nichž členské státy nenesou odpovědnost za škody a újmu na zdraví. Absence některých pasáží ve zveřejněném textu tak můžeme považovat již za standardní proces, jelikož jsme je mohli sledovat už u smlouvy CureVac. Ve srovnání se smlouvou CureVac je ale smlouva společnosti AstraZeneca zcela odlišná (použití jiného jazyka textu, jiné pořadí odstavců, odlišně naformulovaná ustanovení o těch samých institutech), což znamená, že neexistuje žádná jednotná šablona, podle které by všechny smlouvy o hromadných nákupech byly naformulovány. Celková úroveň zveřejnění smlouvy je však chabá. Mezi stránkami, které jsou ve formátu PDF, takže z nich můžete číst a kopírovat, jsou vložené stránky, které jsou jen oskenovány např. ve formátu jpg. Nicméně hlavní parametry smlouvy zůstavají stejné jako u CureVac. To znamená, že členské státy jsou stále plně odpovědné za uhrazení všech škod i veškeré újmy na zdraví vzniklé očkováním (s výjimkami z odpovědnosti, které jsou stále začerněné, takže je neznáme), AstraZeneca je jediným vlastníkem práv duševního vlastnictví k vakcíně atd. Pokud jde o právo duševního vlastnictví, existuje jeden zajímavý nový odstavec o možnosti získání práv duševního vlastnictví k očkovací látce ze strany Komise a postoupení práv k výrobě vakcíny členským státům v případě, že se společnost AstraZeneca rozhodne upustit od snah o vývoj vakcíny. Co přesně znamená snaha o vývoj vakcíny je opět vyňato z definic ve smlouvě (začerněno). Před samotným zveřejnění smlouvy došlo k roztržce o interpretaci pojmu „vynaložení maximální snahy, jež je možné spravedlivě požadovat po výrobci.“, který smlouva obsahuje. Obecně vzato ano, povinnost společnosti AstraZeneca je podmíněna vynaložením maximální snahy, jež je možné po ní spravedlivě požadovat, která je jasně definována ve smlouvě. Problém však spočívá v tom, že EK použití pojmu „vynaložení maximální snahy, jež je možné spravedlivě požadovat po výrobci.“ vztahuje pouze k situaci kdy AstraZeneca vakcínu teprve vyvíjela. AstraZeneca to interpretuje odlišně a to, že podmínka „vynaložení maximální snahy, jež je možné spravedlivě požadovat po výrobci“ se vztahuje na všechny fáze vedoucí k dodání vakcíny – od jejího vývoje, přes autorizaci, až po výrobu a dodání členských státům. Rozhřešení této situace může dát samozřejmě až soud, kterým by měl být podle smlouvy ten v Bruselu. Každopádně na čem se právníci z obou stran Kanálu v podstatě shodují je to, že Pokud AstraZeneca posílala zásilky jiným zákazníkům normálně, bez jejich krácení, zatímco zásilky pro EU byly kráceny a přerušeny, je to v rozporu s tvrzením AstraZeneca, že vynaložila maximální snahy, jež je možné spravedlivě požadovat po výrobci. Pokud by AstraZeneca na jedné straně ujišťovala EU, že vynaložila maximální snahu, jež je možné po ní spravedlivě požadovat na zásobování EU, ale ve skutečnosti přesměrovala materiál z jednoho místa na druhé, znamenalo by to potenciální porušení povinností vynaložit přiměřené maximální úsilí. Dohoda nicméně jasně stanovuje, že společnost AstraZeneca je povinna dodávat vakcíny členským státům EU z továren, které jsou umístěné jak v EU, tak i ve Velké Británii. Zde stojí za zmínku uvést, že AstraZeneca ve smlouvě výslovně ujistila EK, že žádné její další závazky nebudou bránit plnění smlouvy (v části 13 Prohlášení a záruky). Společnost AstraZereca zaručuje, že neuzavřela žádnou jinou dohodu, která by porušovala povinnosti vyplývající z této dohody s EU. Toto můžeme považovat v podstatě za lež, protože smlouva s VB byla podepsána 3 měsíce před touto smlouvou s EU a podle slov generálního ředitele AstraZeneca z rozhovoru z tohoto týdne je to právě smlouva s VB, která společnosti brání v plnění smlouvy s EU. Pokud mi něco neuniklo, dobrou zprávou je, že na rozdíl od smlouvy se společností CureVac můžeme koupené vakcíny od společnosti AstraZeneca prodat dále nebo je dokonce darovat třetím zemím (bez skrytých podmínek). Tato pasáž není ve smlouvě vůbec řešena. Podle mého názoru vše, co jsem měla možnost si přečíst, naznačuje, že AstraZeneca nám jednoduše lže o skutečných důvodech opožděných a krácených dodávek. Přesněji řečeno, uvedené důvody nejsou pravdivé. Znění smlouvy tak v tomto případě není ten hlavní problém.