Děkuji za slovo.
Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené poslankyně, vážení poslanci, pokusím se vás přesvědčit, že změny navržené Senátem jsou potřebné nejen jako pomoc krajským rozpočtům, ale také jako náprava nespravedlivého rozdělení úhrady za vytěžený nerost u povrchového dobývání. Jedná se o hnědé uhlí a takzvané ostatní nerosty. Tento pozměňovací návrh je poměrně jednoduchý. Nemění výši poplatku, ale mění rozdělení úhrady za vytěžený nerost. U hnědého uhlí je úhrada nyní rozdělena tak, že z něj 33 % dostanou obce, v jejichž katastru těžba probíhá, a 67 % končí ve státním rozpočtu. A z těchto 67 % bychom chtěli část nově alokovat do rozpočtů krajů, jak už tady říkal pan ministr, ve kterých těžba probíhá a které jsou těžbou zatíženy. Z těchto peněz by mohly kraje hradit projekty na svůj rozvoj, to znamená, že by bylo rozdělení následující: 33 % pro obce, to zůstává beze změny stejné, 37 % nově pro kraje a 30 % pro státní rozpočet.
Jenom poznamenám, že například u úhrad za hlubinnou těžbu černého uhlí, ropy nebo plynu odchází do státního rozpočtu pouze 25 % z úhrad. Celých 75 % končí v regionech. Vzhledem k tomuto nepoměru a vzhledem také k tomu, co jsem říkal v úvodu, toto nově navrhované rozdělení považuji za spravedlivější. Karlovarský kraj by tím získal do rozpočtu navíc přibližně 45 milionů ročně, Ústecký kraj potom přibližně 180 milionů. Nejsou to, jak vidíte, z hlediska velikosti rozpočtů, žádné obrovské peníze. Zbytek republiky si myslím ani nevšimne, že takové částky ve státním rozpočtu chybí. A v souvislosti s útlumem těžby budou navíc tato čísla klesat. Ale v Ústeckém a Karlovarském kraji, odkud, a to si dovolím zdůraznit, odkud tyto peníze pocházejí, se za ně dá pořídit mnoho dobrého pro jejich obyvatele.
Tento pozměňovací návrh se týká i nového rozdělení úhrad za vytěžený nerost, za povrchové dobývání takzvaných ostatních nerostů, typicky kamenolomů nebo pískoven. Těch je po celém území více než 900 a poměr rozdělení úhrad je podobný, jako u hnědého uhlí, to znamená, že větší část z tohoto poplatku končí dnes ve státním rozpočtu než v regionech, kde se těží. Přesněji řečeno 38 % končí v obcích a 62 % dostává stát. I zde bychom tímto pozměňovacím návrhem chtěli nově přidat kraje, ve kterých tato těžba probíhá. Státu by stejně jako u hnědého uhlí zůstalo 30 %, tedy o 5 % více než u černého uhlí, ropy nebo plynu. Kraje by podle tohoto návrhu dostaly 32 %. Tyto prostředky by mohly kraje použít například na opravu silnic, které jsou zničené provozem nákladních aut z lomů, a snižování dopadů povrchové těžby kamene.
Tento návrh Přemysla Rabase a dalších senátorů není nijak nový. Je inspirován poslaneckým pozměňovacím návrhem z roku 2016. V Senátu byl doporučen podvýborem pro regiony v transformaci a stálou komisí pro rozvoj venkova. V senátním hospodářském výboru nebyl tento pozměňovací návrh načten a výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí doporučil přijmou zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Pokoušeli jsme se pro tento pozměňovací návrh získat podporu napříč senátními kluby a na plénu Senátu pro tento návrh po bohaté rozpravě nakonec zvedlo ruku 62 senátorů ze 74 přítomných.
Děkuji za pozornost.