Děkuji. Tak já bych chtěl říct, že už v únoru 2019 jsme vlastně jako Piráti požádali, aby ministerstvo začalo zpracovávat tuto materii, protože si uvědomujeme diskriminační nastolení tržního prostředí mezi nadnárodními korporacemi a českými podnikateli. A určitě je nutné toto narovnat. Na druhou stranu je nutné přijmout takové opatření, které bude mít více pozitiv než negativ a tedy takové, které neohrozí české společnosti, které neohrozí zavedení protiopatření a dalších činů vůči České republice, např. od dotčených zemí vlastníků. Z toho důvodu bychom chtěli, aby výsledná sazba, která je nastavena vlastně na tři různé možné oblasti. Jednou z nich je digitální reklama, kde v tuto chvíli chápu, že je dohoda mezi vládními stranami na pětiprocentní sazbě, není problém, pět procent na digitální reklamu má například i Rakousko. Určitě to je něco, co může být zavedeno a věřím, že by to mohlo být i férovým způsobem aplikováno. Na druhou stranu tato daň, jak je napsána, tak má další dvě oblasti. jednou z nich je poskytování digitálního mnohostranného rozhraní a dále prodej dat. Tyto další dvě části už nejsou zavedeny ve většině zemí světa a pokud jsou tak je ta sazba nižší než pět procent. Konkrétně ve Francii tři procenta, v Británii dvě procenta. Pokud bychom zavedli 5procentní sazbu, byli bychom země pravděpodobně s nejvyšší sazbou na světě na mnohostranné digitální rozhraní a prodej dat. Z toho hlediska bych chtěl požádat o zvážení alternativ, které předkládám jako pozměňovací návrhy.
První návrh je možnost celkově změnit nastavení tak, jak to má Francie, tedy pro začátek začít se sazbou tří procent. Upozorňujeme na dobré ekonomické vztahy České republiky se zeměmi, odkud pochází většina vlastníků společností, na které by daň z digitálních služeb nadnárodních korporací dopadla. Výše navrhovaného zdanění by mohla pro některé dotčené společnosti činit nepřiměřený ekvivalent daně z příjmu i více než 30 %. U využití mnohostranného digitálního rozhraní pro prodej fyzického zboží by se efektivní zdanění mohlo pohybovat i přes 100 % stávajícího zisku dané společnosti. Proto je nutné legislativu upravit podle ostatních zemí Evropské unie. Nelze předkládat návrh s enormně vysokou sazbou 7 %, kterou žádná jiná země v Evropské unii na mnohostranné rozhraní a další nemá. Proto navrhujeme snížení této sazby na tři procenta. Vycházíme ze zkušeností z ostatních evropských zemí, ve kterých dílčí sazba daně z digitálních služeb, využití mnohostranného digitálního rozhraní a poskytnutí dat o uživatelích nepřesahuje tři procenta.
Z evropských zemí se jedná o Rakousko, kde, jak jsem říkal, tak tam je zaváděna pětiprocentní, ale pouze na digitální reklamu. Naopak pro využití mnohostranného digitálního rozhraní a poskytnutí dat o uživatelích daň Rakousko nezavádí. Sazba daně by neměla být v žádné oblasti vyšší než v jiném členském státě Evropské unie. Zohlednění výše sazby v ostatních zemích pak tak může přispět k nalezení konsenzu při dalším mezinárodním vyjednávání např. na úrovni OECD nebo EU o zavedení jednotné digitální daně. Druhou možností, pokud by navržená sazba tří procent se zdála vládní koalici nízká, tak navrhujeme tu možnost, že by byly zavedeny nejvyšší sazby v Evropské unii, jaké v tuhle chvíli jsou, ovšem stále nižší než předpokládaná dohoda na pěti procentech. Tedy konkrétně, že by na digitální daň byla zavedena pětiprocentní sazba a na zbylé dvě, tedy prodej dat a mnohostranné digitální rozhraní, byla zavedena tříprocentní sazba. Tak, abychom nebyli země s nejvyšší sazbou na tyto dvě další položky.
Já asi tady už to nemusím opakovat, ale je to vlastně z toho hlediska, abychom doopravdy zamezili tomu, že se tady dočkáme toho, že zavedení této daně sice vybere pár jednotek miliard, ale ve svém důsledku poškodí české společnosti, které například využívají dané služby například pro distribuci svého zboží, nebo budou zavedena opatření proti českým společnostem, které některé už splňují některá kritéria tak, že by dokonce mohly být součástí výběru dané daně i přesto, že platí standardně daně v České republice, ať už to je daň z příjmu atd. A současný návrh bohužel nepočítá s tím, že by si mohly dané firmy odečítat to, co odvedou na dané dani například jako úlevu při platbě daně z příjmu, protože v tuto chvíli se nepočítá s tím, že všichni postižení plátci, na které daná novela dopadá, že by na ně byla aplikována presumpce neviny, tedy že nezneužívají daňovou optimalizaci a podobně, ale že například i platí daně tak, jak mají. A to jsou i některé české společnosti, například Avast, který odvádí (nesrozumitelné). I podle Ministerstva financí je jedním z největších plátců daně z příjmu, několikrát vyhlášený. Takže bych chtěl předejít tomu, abychom tyto české společnosti nějakým způsobem poškodili.
Dále ještě, pokud by tedy nebyla ani jedna z těchto alternativ přijatelná, tak je ještě ke zvážení další pozměňovací návrh, který do systému nahrál kolega Feranec, který omezuje dopad na mnohostranné rozhraní tak, že by se to netýkalo prodeje zboží. Na druhou stranu nevím, jestli je to v tuto chvíli optimální řešení, ale myslím, že je to pořád lepší řešení, než mít pětiprocentní sazbu, nejvyšší sazbu v Evropské unii. Takže to je určitě ještě ke zvážení s tím, že by se to netýkalo prodeje zboží ve smyslu například stejně, jako jsou e-shopy a další, které jsou také vyčleněny, ale týkalo by se to pouze prodeje služeb.
Děkuji za pozornost. A k pozměňovacím návrhům se přihlásím v podrobné rozpravě.
