K jeho jmenování existují značné výhrady týkající se jeho působení u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, kde měl vydávat rozhodčí nálezy i poté, co bylo rozhodnuto o jejich nezákonnosti.
Pevně věříme, že se podaří najít vhodnější kandidáty, a dovolujeme si apelovat na to, aby na uvolněné místo byla nominována žena. Po odchodu Kateřiny Šimáčkové zůstává na Ústavním soudu jediná žena-soudkyně.Tento stav jistě není odrazem toho, že by schopné ženy v právních profesích chyběly, právě naopak. Ženy tvoří 61 % soudců na českých soudech, více než polovinu absolventů právnických fakult, zastávají přes polovinu funkcí na státních zastupitelstvích (v roce 2018 to bylo 53 %) a stále častěji se stávají partnerkami v advokátních kancelářích.
Jistě tedy nebude problém najít vhodnou kandidátku, která na Ústavní soud vnese ženskou perspektivu. Je nesporné, že ženská životní zkušenost se od mužské liší, což se projevuje v řadě oblastí. Četné mezinárodní výzkumy ukazují, že ženy rozhodují odlišně od svých mužských kolegů.
Je znepokojivé, že v orgánu s tak výraznou rozhodovací pravomocí je jen slabě zastoupena celá jedna polovina populace. Ženy mají životní zkušenost výrazně odlišnou od mužů, jsou jinak vychovávány, mají jiné ambice, řeší řadu odlišných každodenních problémů. Jejich hlas proto musí být v rozhodovacích funkcích co nejspravedlivěji zastoupen.
Nedůstojně nízké zastoupení žen může vést i k oslabení důvěry v Ústavní soud, a to nejen ze strany žen, které nejsou zastoupeny nikým se zkušeností s jejich životními problémy a zkušenostmi.
Souhlasíte? Podepište petici ZDE.
