V době, kdy má vláda extrémně nízkou podporu, se chce říci, že takto postupuje jen politický sebevrah. Premiér má proto zřejmě z něčeho pěkně nahnáno, když se radši totálně znemožňuje chabými argumenty před veřejností, než aby Pospíšila ve vládě nechal.

Opravdu snad nikdo nemůže uvěřit báchorce o důvodech odvolání, tj. požadavek ministra Pospíšila na navýšení rozpočtu svého rezortu.

Bohorovnost a klid, s jakým oznámil předseda vlády své motivy pro vynucený odchod šéfa justice, už jen svědčí o jeho praxi v prezentaci výroků, o jejichž pravdivosti lze přinejmenším pochybovat.

Premiér bez nejmenší známky uzardění tvrdil, že o jmenování L. Bradáčové na post vrchní státní zástupkyně jaktěživ neslyšel. A přesto Pospíšila rychle odvolal, aby ten náhodou nevyužil jeho pobyt v Bruselu právě k jejímu jmenování.

Jaké jsou pravé důvody?

Osobně jsem přesvědčen, že důvody je třeba hledat v řadách vládní koalice a především v ODS. Zahájení nebo znovuobnovení šetření některých známých kauz, zajisté nedá mnoha vlivným spát.

Hovoří se o kauzách spojených s pražskou ODS, ale mohou to být i kauzy týkající se privatizačních procesů a získávání vlivných politiků manažery spravujícími významné firmy.

Naše země si v žebříčcích hodnocení důvěryhodnosti podnikatelského prostředí nestojí dobře. Odráží se to i na nevýběru daní a dalších, státem povinně stanovených plateb. Přibývá daňových úniků a  státní kasa je pod Kalouskovou správou stále prázdnější. Příčiny je třeba hledat už v dobách rychlé a divoké, bez dostatečného právního rámce, uskutečněné privatizace, což je obecně známé.

Korupční praktiky je potřeba zastavit či alespoň maximálně omezit. Takový cíl si vyžaduje nezávislou policii a státní zastupitelství. Politici by přitom pro objektivní konání a efektivní práci státních zástupců a policistů měli vytvářet příznivé prostředí. Ti z nás, kteří si tento cíl berou za svůj a takové změny v naší společnosti prosazují, si zaslouží plnou podporu. Nikoli sesazení z funkce v momentě, kdy by mohli začít šlapat na prsty těm, u kterých se to premiérovi, jeho kamarádům, případně dalším mocným nehodí.

V posledních měsících jsem nabyl dojmu, že Jiří Pospíšil po počátečním váhání jednat začal. Proto se podivuji, že pan prezident po doručení žádosti o odvolání tohoto ministra, alespoň neposečkal a nezvážil, zda by místo Pospíšila neměl z vlády odejít spíš Nečas.

Nebo snad i prezident zná všechny skutečné důvody pro tak rychlé odvolání ministra Pospíšila?