dovolte mi, abych se i já dnes vyjádřil k navrhované novele zákona o České televizi a Českém rozhlase. Již před časem jsem řekl, že je načase, aby se Česká televize změnila od základu. Ať už její financování, způsob vedení a zejména pak tvorba zpravodajství, vše je potřeba opravdu důkladně ošetřit, neboť současný stav je nadále neudržitelný.
Televize, která tendenčně podsouvá divákovi jediný správný názor, zatímco jiné upozaďuje, označuje za špatné, případně vůbec nezařadí do programu, nemá ani právo ani nárok sama sebe nazývat médiem veřejné služby. Nedá mi to nepřipomenout dobu ne tak dávno minulou, kdy vše, co se nehodilo do tehdejší propagandy, bylo označeno za provokaci, akci západních agentů, případně rozvracečů republiky. Bohužel musím říci, že poslední dobou opět sleduji příklon k této rétorice. Pokud se opačný názor potlačuje a jeho nositel je dehonestován, označen za cizího agenta nebo dezinformátora, je nutné si přiznat, že jsme opět na cestě k totalitní, jediné přípustné pravdě.
Diskuse se nepřipouští, výměna a různorodost názorů již není brána jako potřebný nástroj demokracie, ale velmi často jako věc nevhodná a nežádoucí. Není přece přípustné, aby byl ve veřejnoprávní televizi propagován jeden názor na úkor druhého a aby byla touto televizí společnost rozdělována na tu správnou, tedy tu, co zastává podle televize vhodný názor a pak na tu, která zastává názor opačný, jež ovšem v této televizi často vůbec nezazní, a jehož nositelé jsou dehonestováni a nálepkováni. A právě toto se v České televizi děje.
Má slova potvrzuje i nedávna kauza porušení kodexu České televize v pořadu 168 hodin Nory Fridrichové. Reportáž s názvem Pro všechny, která obhajovala stejnopohlavní manželství, porušila hned tři články kodexu České televize. Dramaturgyně a zároveň moderátorka Nora Fridrichová v ní zveřejnila pouze příspěvky propagující manželství pro všechny, příspěvek opačný hovořící pro tradiční manželství, tedy svazek muže a ženy, v této reportáži prostor bohužel nedostal. Pořadu je nadále vytýkáno nedostatečné označení jednoho z aktérů reportáže, u nějž nebylo uvedeno, že je aktivním lobbistou za manželství pro všechny i návodný způsob dotazování zákonodárcům. Mě osobně ovšem nejvíc šokovalo pejorativní označení obhájců tradičního manželství jako osob ultrakonzervativních.
Nora Fridrichová hájila podobu reportáže tím, že názor zastánců manželství, coby svazku muže a ženy, je dlouhodobě znám a není proto jej třeba opakovat, což Rada České televize odmítla, neboť pominutí oponentního stanoviska je porušením kodexu České televize. Stejně tak uznala i další pochybení paní Fridrichové, na které upozornila aliance pro rodinu i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Je samozřejmě dobře, že Rada České televize odmítla legalizovat takto nevyváženou a zavádějící reportáž, kdy byl dán prostor pouze jednomu názoru, zatímco názor druhý byl opomenut. Varovným znamením však je, že i přes jasné porušení hned několika článků kodexu České televize, tak rada rozhodla pouze těsnou většinou osmi členů z patnácti.
Jak je možné, že některým členům Rady České televize nevadí porušování kodexu? Jsou spokojeni s návodnými reportážemi? Nevadí jim opomíjení, podle nich nepotřebných názorů? Co stojí za tím, že i přes jasné stanovisko Rady pro rozhlasové a televizní vysílání nemají zájem o nápravu? A co by se stalo, kdyby tak uvažovali všichni členové Rady České televize? Rezignovali bychom již úplně? Právě proto opakovaně a soustavně varujeme před politizací Rady České televize. Je nutné a důležité, aby v ní byly zastoupeny názory co nejširší vrstvy společnosti. Je nezbytné, aby i nadále existovala takováto pojistka proti zvůli některých reportérů a dramaturgů. Stávající způsob volby členů Rady České televize tuto různorodost do značné míry zaručuje.
Zaručuje, že i nadále bude rada fungovat jako záchranná brzda alespoň základních demokratických principů. Navrhovaná novela tuto pojistku bohužel odstraňuje a já před ní znovu a ještě důrazněji varuji. Nemohu ji samozřejmě podpořit a vás, milé kolegyně a kolegové, důrazně vyzývám k témuž.
Děkuji za pozornost.
