Rozpočet našeho státu se každým měsícem propadá do vyšších a vyšších červených, minusových čísel. Vláda sahá ke stále nepopulárnějším řešením. Omezování zákonné valorizace důchodů dané zákonem, přemýšlí o navýšení daní z nemovitostí, která může v době nejvyšší inflace v EU, která dusí naše spotřebitele, znamenat pohromu seniory, kteří si svůj domek v minulém režimu postavili svépomocí a nikdy nebyli na takové ekonomické výši, která by zohledňovala tržní hodnotu jejich nemovitosti v dnešní době.
Ačkoliv se vláda a převaha koaličních stran dušovala, že nezvýší přímé daně, už o tom uvažuje. Zvýšení nepřímých daní už je na stole.
Při řešení příjmů státu se stále nebere v potaz obrovské množství prostředků plynoucí do zahraničí prostřednictvím zisků cizích společností, působících na našem trhu. Pořád existuje strach, že by snad mohly náš ekonomický prostor opustit. Myslím si, že to je lichá obava. Nikde tyto společnosti (včetně bank) v poměru náklad – zisk nevydělávají tolik jako u nás.
Neřeší se též naprosto nestoudné ceny elektrické energie, kterou prodáváme za hubičku na Lipskou burzu a různými klikatými cestami ji kupujeme mnohonásobně dráž.
A já zde otevřu i další třeskuté téma. Financování státního vysokého školství stojí stát nemalé peníze a přesto vysokoškolští pedagogové mají ve srovnání se svými kolegy z relevantního zahraničí nestoudně nízké mzdy.
Myslím si, že jedinou cestou jak zajistit dostatečné financování vysokého školství, aniž by záviselo na libovůli sponzorů, je zavedení toho, co je obvyklé v mnoha státech, které jsou pro studenty našich vysokých škol vzorem. To jest zpoplatněním studia i na státních vysokých školách a univerzitách. Nakonec, v případu Vysoké školy ekonomické to byli někteří její studenti, kteří demonstrovali za odvolání docenta Ševčíka z funkce děkana národohospodářské fakulty.
Také filosofické fakulty se potýkají s nedostatkem financí. I ze studujících těchto fakult se rekrutují zastánci systémů zemí, které jsou našimi současnými vzory. A tam všude se platí na univerzitách i jiných vysokých školách školné. Doufám si tvrdit, že málokdo z těchto studentů i profesorů volil nějakou levicovou stranu, která zásadně placené vysoké školství odmítá.
V případě placeného vysokého školství se vyřeší spousta problémů. Například nedostatek lékařů, zvláště pediatrů, dentistů a dalších oborů, kterých se nám zoufale nedostává, hlavně ve venkovských oblastech. Jednotlivé kraje, či města by mohly platit studia někomu, kdo bude své studium splácet tím, že bude po určitou dobu v těch dárcovských krajích či městech po studiu působit.
Odstraní se tím několik nezdravých věcí, které si studenti u nás osvojili. Studují postupně několik oborů. A proč by tak nečinili, když je studium zadarmo.
Možná, že se na mne snese za tento článek vlna kritiky, že to je příliš pravicové. Není. Vždyť tak to fungovalo za minulého režimu, tedy ne na vysokoškolské úrovni, ale v učebních oborech. Já vím, že jsem musel ze závazku pracovat v podniku Triola, vyvázat tehdy mladou zpěvačku Lucii Bílou, která se chtěla už profesionálně věnovat zpěvu, a měla povinnost jako bývalá učnice, pracovat určitou dobu v tomto podniku po vyučení.
Uvědomuji si, že to v podstatě fungovalo i v případě vysokých škol. Existovaly přece umístěnky, které posílaly lékaře a absolventy dalších potřebných studijních oborů tam, kde tito absolventi byli třeba.
A další praktická věc. Nenastal by úprk odborníků do zahraničí, zvláště lékařů. V tom případě by půjčku museli splatit okamžitě. A byl bych skutečně zvědav, která ze zahraničních klinik bude ochotná takovému svému budoucímu zaměstnanci zaplatit najednou celé vysokoškolské studium. Svým způsobem za peníze našich daňových poplatníků vychováváme zahraničním institucím odborníky, kterých se nám u nás kriticky nedostává.
Placené vysokoškolské studium vyřeší několik much jednou ranou. A smaže se rozdíl mezi těmi, co si museli své studium zaplatit na některé ze soukromých vysokých škol a těmi, co měli tu výhodu, studovat na některé ze státních vysokých škol či univerzit.
Mgr. Petr Hannig, předseda Rozumných a bývalý prezidentský kandidát
