Nikdo nepochybuje, že reformy jsou třeba. Je na občanech, aby si zvolili, jaké budou, komu a čemu budou sloužit. Představu reforem současné vlády již známe. Naše ekonomika přitom dál klesá, zatímco třeba levicové Slovensko premiéra Roberta Fica, které uvalilo na banky nové vysoké daně, roste o tři procenta…

Potřeby a zájmy občanů jsou pro současnou Nečasovu vládu až na posledním místě. Zaklíná se teorií “neviditelné ruky trhu“, která však jaksi nefunguje, a naše ekonomická situace se stále zhoršuje. Zdá se, že je pro ni nepodstatné, jak se žije lidem z důchodu nebo z obyčejného platu. Šetří se právě na nich, tam, kde se nabízí cesta nejmenšího odporu. Jenže opravdu máme k dispozici málo peněz?   

Jak kde. Jsme svědky bezbřehého plýtvání, obrovské korupce a rozkrádání veřejných prostředků. Obce a starostové si stěžují, že systém dotací je pro ně mnohdy dražší a komplikovanější než přímá investice.

Více než kdy dříve tak začínáme rozumět Masarykovu: Nebát se a nekrást. I za první republiky se totiž kradlo a defraudovalo a stejně jako dnes bylo důležité, na jakou stranu se politik postaví. Zda ho zláká zlo a osobní prospěch, nebo dá přednost čistému svědomí a práci pro lidi. Stejně jako tehdy je to i dnes věcí každého jednotlivého voleného zástupce, jeho svědomí a pokory. A vybíráme je my všichni, občané České republiky. Máme právo si zvolit svoji cestu.

Ve volbách často podléháme reklamním kampaním a slibům. Určitě je těžké poznat, kdo lépe hájí náš zájem. Každý politik ale má svou minulost a volič život i práci kandidátů vidí a stejně tak politických stran.

Volby nejsou televizní Superstar, ale odpovědné rozhodování o tom, jak každý z nás chce žít, jaké zájmy má jeho volený zástupce prosazovat. U ČSSD jsou principy jednoduché. Již naši otcové a dědové, když ji zakládali, vnesli do společnosti principy solidarity. Každý člověk má pro nás význam. Odmítáme podléhat názorům, že pouze vyvolení mají právo na slušný život. To se opravdu chceme vrátit o dvě století zpět?

Je důležité, aby lidé měli stejnou a férovou šanci slušně žít. Aby mohli získat práci, posílat děti do dobrých škol, spolehnout se na kvalitní a dostupnou lékařskou pomoc. Pohodlně a včas se dopravit do zaměstnání. Procházet se po bezpečných ulicích, dýchat čistý vzduch, pít nejedovatou vodu nebo třeba i alkohol a jíst nezávadné potraviny. Vědět, že spravedlnost je pro všechny.

O základních nastaveních společnosti, o zákonech, se rozhoduje v Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ČR. V minulém období jsem se principy občanské solidární společnosti snažila prosazovat právě v Senátu. Považuji za důležité poděkovat všem, kteří mi svými podněty a někdy i stížnostmi pomáhali v rozhodování.