ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -1,3. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

24.05.2013 12:06:48

Je skutečně nejnižší nabídka i nejlevnější variantou?

Je skutečně nejnižší nabídka i nejlevnější variantou?

Obecná podezření, zejména u velkých státních zakázek z posledních let, že dochází k jejich „předražování“, spustila požadavek odpovědných osob věnovat se tomuto tématu. Je jistě správné nevynakládat z veřejných rozpočtů na potřebné zakázky více, než

Práce a dodávky totiž zajišťují specializované firmy, což jsou ekonomické subjekty, od nichž stát na základě zákonů, vyhlášek a nařízení požaduje dodržování určitých pravidel. Současně vedení těchto firem by mělo dbát na dlouhodobý rozvoj jimi řízených podniků, který se týká především kvality lidských zdrojů, reprodukce majetku, tvorby zisku a tím odvod daně z příjmu do státního rozpočtu apod. Všichni dobře víme, že finanční krize od roku 2008 postihla u nás snad nejvíce stavebnictví, v němž zatím za posledních pět let k oživení nedošlo.

Často tleskáme až o třicet i více procent nižším nabídkovým cenám, aniž bychom si uvědomili, kde se nakonec tento kruh může uzavřít. Bohužel, snaha vedení některých stavebních podniků o přežití za každou cenu, vede nezřídka k podávání nereálně nízkých nabídek ve veřejných soutěžích. Kdo se trochu vyzná v cenotvorbě, ví, že do ceny je třeba započítat kromě nákupu materiálu, výplaty a zdanění mezd, úhrad za energie také náklady například na ekologickou likvidaci odpadů, na reprodukci (obnovu) vlastního majetku firem – zejména strojů a zařízení a také na již zmíněný přiměřený zisk.

Myslím, že nikdo nechce, aby nedostatek zdrojů obcházely stavební firmy například tím, že budou vytvářet černé skládky, což by jejich likvidací bylo jen dalším zatížením veřejných rozpočtů. Není jistě zájmem společnosti, aby pracovníci ve stavebnictví pobírali jen minimální mzdy, nebo aby podniky za tyto pracovníky neodváděly do systému sociální a zdravotní pojištění. Pravděpodobně nikdo z veřejných, ale i soukromých zadavatelů prací nechce, aby se stavělo nekvalitně, například díky tomu, že dodavatelé nakoupí z důvodu nedostatku zdrojů méně kvalitní a necertifikované materiály. Že si stavební firmy najmou a zaměstnají na kvalifikované práce nekvalifikované pracovníky. Nebo že nebudou dodržovat potřebné technologické postupy, případně, že požadavky stanovené projektovou dokumentací rovnou ošidí. To jsou všechno věci, které na počátku mohou velmi snížit cenu zakázky, ale v důsledku jí zadavateli pěkně prodražit. Nadarmo se neříká, že kdo není bohatý, nemůže si dovolit kupovat laciné věci.

Pokud má stavební podnik dostatečně velký kapitál, tak nepochybně jednu či dvě zakázky bez zisku nebo i příjmů na reprodukci svého majetku přežije. Jenomže takovouto politiku nemůže uplatňovat dlouhodobě. A trvá-li krize ve stavebnictví již téměř pět let, pak se nemůžeme divit, že řada subjektů již stojí na pokraji fatálních rozhodnutí. Bohužel, až příliš často podávají ve veřejných soutěžích ty nejnižší, tzv. podseknuté, nabídky podniky, které mají vleklé potíže s financováním a jejichž existence visí tak říkajíc na vlásku. A právě tyto „levné“ firmy mohou odvádět nekvalitní práci s mnoha vadami a nedodělky. Nemusí být vůbec schopny za svou práci dlouhodobě ručit. Navíc tím, že právě problémové firmy by díky nejnižším nabídkám získávaly hromadně veřejné zakázky, přivedou do potíží i ty doposud finančně zdravé. Pak bychom se mohli nadít zástupu dalších pracovníků na úřadech práce, což by znamenalo zas jen další zbytečné a neproduktivní náklady pro stát. Mně přijde i podivné, ucházejí-li se s nízkou cenou o rrelativně neveliké zakázky firmy z druhého konce naší republiky bez toho, aby někde poblíž dlouhodobě provozovaly své divize. Vždyť jen přesun potřebných strojů a zařízení by měl náklady na zakázky zvyšovat.

Skutečně netvrdím, že stavební zakázky mají být neúměrně drahé. Současně ale nebudu populisticky tvrdit, že nejlacinější nabídka musí být a priori tou nejlepší. A doufám, že alespoň od lidí, kteří jsou schopni se zamyslet nad okolnostmi tvorby cen, nebudu nařčen z nezájmu o úspory. Tvrdí-li dnes vedení Libereckého kraje, že díky nedávno skončeným výběrovým řízením ušetřilo na zakázkách 42 milionů korun, berme tento údaj s rezervou. Ty zakázky nejsou dokončeny a doposud nevíme nic o tom, jak jsou vítězové schopni dostát závazkům. Nebudou-li třeba požadovat navyšování ceny za vícepráce, jak kvalitně nakonec odvedou svou práci, s kolika vadami a nedodělky tu práci odevzdají a jak budou za své dílo ručit. Úspora ceny při výběrovém řízení je jistým příslibem. Zatleskejme však až po tom, co bude znám závěrečný účet po dokončení díla a jak dobře se budou předané zakázky hodnoceny uživateli.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama