Kalné vody našich médií rozbouřily v posledních týdnech i dvě zdánlivě nesouvisející zprávy.  V pražské Libuši se staví delfinárium, kde má v následujících měsících probíhat nejen unikátní show delfínů, ale i plavání s delfíny. Proti vznikající obří stavbě, pod kterou by se vešlo prý až 68 rodinných domů a i proti samotné akci protestují nejen ochránci práv zvířat, ale i část politického spektra a občanské veřejnosti.

U Mladé Boleslavi je zase postavené a prázdné Letecké muzeum Metoděje Vlacha, z kterého chce po odkoupení od Středočeského kraje město Mladá Boleslav udělat krytý bazén.

Divím se, že bulvár ještě nepřišel na myšlenku, že by se obě akce daly zkombinovat. V Mladé Boleslavi by pak mohli návštěvníci v bazénu leteckého muzea plavat mezi „utlačovanými“ delfíny a historickými letadly vybavenými pontony. Spojili by tak osvětu se sportem.

Ale buďme při zemi – prodat architektonicky zajímavou budovu Leteckého muzea Metoděje Vlacha městu, které z ní většinově z evropských dotací udělá tolik pro Boleslav potřebný krytý bazén, se zdá, z ekonomického hlediska, pro Středočeský kraj samozřejmě nejvýhodnější. A pro Mladou Boleslav, která má alokované zdroje v operačním programu, též.  Obzvláště v době, kdy kraj nemá zdroje ani na zaplacení stavby, ani na interiéry a ani na provoz.

Ale dá se vždy moderní edukativní projekt, ve kterém navíc mohou hrát roli i další partneři, jako jsou technická muzea, vzdělávací instituce, výrobní a obchodní firmy, posuzovat jen přímými ekonomickými ukazateli, navíc krátkodobými?

Rozvoj kraje závisí i na zlatých českých rukách a přemýšlivých hlavách. I ve Středočeském kraji je určitý hlad po absolventech technických oborů a i absolventech řemeslných profesí – proto existuje program podpory učňovského školství.  Jakou roli by mohlo správně řízené, živé letecké muzeum sehrát právě v těchto procesech?  Navíc když na Mladoboleslavsku máme nejen oborově, ale i historicky na co navazovat?

Jedno už jisté ale je - že delfíni za nás osud této stavby nerozhodnou…