Podle sociologů počet prarodičů, kteří jsou schopni za všech okolností pomoci svým dětem, klesá. V roce 1991 72 % rodičů, seniorů, souhlasilo s názorem, že rodiče musí svým dětem vždy pomoci. V roce 2008 už tento názor poklesl na 50 %. Je to dáno i tím, že velká část seniorů žije aktivním životem a to, že hlídání vnoučat není už na denním pořádku a není to samozřejmostí, se stává realitou. Naši rodiče jsou poměrně mladí a mají i jako senioři své vlastní zájmy, ale i povinnosti. Vnoučata mají rádi, berou je na dovolenou, tráví s nimi volné chvíle, ale rozhodně již zcela nesouhlasí s povinností denního hlídání malých dětí.

Babička a dědeček dnes radí dětem v jejich aktivitách, znají počítač a je pravdou, že už tolik nečtou pohádky a nevěnují se vnoučatům po celý den. Buďme však vděční za každou chvilku, kterou stráví senioři se svými vnoučaty, neboť právě to přispívá k dobrým vztahům mezi generacemi a děti, které jsou ochuzeny o své prarodiče, mnoho ztrácejí. Mezigenerační solidarita v české společnosti naštěstí stále silně existuje. O vnoučata se podle posledních studií více starají babičky ( zhruba 39 % ) než dědečkové ( 23 % ). 65 % rodičů uvedlo, že jim senioři výrazně pomáhají s péčí o vnoučata a to je, myslím, dobře.

Ing. Miloslava Vostrá, místopředsedkyně ÚV KSČM