Od představitele demokratického státu bych totiž očekávala výrok: „My všichni si ještě dobře pamatujeme nacistický vpád do Československa, Polska, Sovětského svazu, Dánska, Norska, Lucemburska, Belgie, Holandska a Francie. Tomu je třeba zabránit.“ Není to ojedinělý jev, minulý rok ukrajinští představitelé mnohokrát ukázali, že jim evropské hodnoty jsou cizí a obnovují démony minulosti. Letošní rok, kdy si budeme připomínat 70. výročí konce druhé světové války a porážky nacismu, zahájili ukrajinští nacisté 1. ledna pochodňovým průvodem v Kyjevě na počest 106. narozenin válečného zločince Stepana Bandery. Pokud je Evropská unie ochráncem demokracie, měla by zásadně změnit svůj postoj vůči současné vládě Ukrajiny. Tato vláda si nezaslouží podporu Evropské unie a už vůbec ne jakoukoli finanční pomoc. Toto by si měla uvědomit i česká vláda a ne jen kývat na návrhy o pomoci Ukrajině přicházející z Bruselu. 

Svou návštěvu v Berlíně Jaceňuk využil k apelu na ty Němce, kteří sní o pomstě a návratu k třetí říši. Mlčení německé vlády je hrozbou – není jeho podtextem varování, že i zde narůstá nebezpečí, že podobné tendence budou narůstat i v Německu. Nelze než souhlasit s prezidentem Zemanem, že premiér Jaceňuk je premiérem války a nikoli míru.