Dámy a pánové,

dříve než Vás pozdravím, dovolte, abych vyjádřil hlubokou lítost nad tím, co se stalo v Uherském Brodě. Vím, že se setkáváme při příležitosti oslav „Vesnice roku" a Uherský Brod je samozřejmě město, ale na druhé straně tato událost se bohužel může přihodit v jakékoli obci.

Rád bych vyjádřil soustrast všem pozůstalým, odsoudil vraždu osmi nevinných lidí a pokládám za svoji samozřejmou povinnost se v pátek v Uherském Brodě zastavit a položit tam kytičku.

Takže se scházíme v poněkud smutnější atmosféře, než byla atmosféra loňská. Nicméně dovolte mi, abych blahopřál všem, kdo vyhráli soutěž „Vesnice roku", případně se umístili na čestném druhém nebo třetím místě. A ti, kteří se umístili na nižších příčkách, mohou mít stále ještě naději, že příští rok zvítězí.

Těm, kdo o to budou mít zájem, bych doporučoval, aby prostřednictvím hejtmana daného kraje požádali o zařazení „Vesnice roku" do mého programu krajských návštěv. Vzpomínám si, jak jsem nedávno navštívil Holovousy, vesničku, kde se pěstují jablka „malináče", nesmírně krásnou vesnici, ostatně v podobné jsem žil na Vysočině deset let, a myslím si, že prezident by měl jezdit ne jenom do měst, ale navštěvovat i úspěšné vesnice, protože všude žijí lidé.

Takže ještě jednou Vás vítám na Pražském hradě a až promluví pan předseda, dovolte mi, abych Vás všechny obešel a pozdravil.