Jsem přesvědčen, že je nutno si Mezinárodní den žen stále připomínat, nikoliv jako svátek bývalého komunistického režimu, ale jako mezinárodně uznávaný svátek Organizace spojených národů k výročí stávky newyorských švadlen 8.března 1908. Ono totiž postavení žen v moderní společnosti není tak samozřejmé, jak vypadá. Byla to sociální demokracie, která ve spolupráci s organizacemi sdružujícími ženy bojovala za volební právo a za rovnoprávnost žen. Dnes se stačí podívat do některých kulturně či nábožensky odlišných zemí, kde ženám jsou upírány práva, tak běžná v české společnosti a v Evropské unii.
Ovšem i v současné době existují značné problémy, které je v rámci emancipace nutno řešit. Například otázka výše odměňování žen za stejnou práci či nedostatek pracovních příležitostí na zkrácený úvazek či nízký počet předškolních zařízení. Samostatnou kapitolou jsou sociální situace žen – samoživitelek a reálné vymáhání soudem určeného výživného na děti. Proto také moderní společnost a zodpovědné politické strany podporují taková opatření, která umožní napravit některé křivdy, které se naše společnost na ženách dopouští. Ovšem je nutno zdůraznit, že ne vždy se tato opatření setkávají s pochopením veřejnosti či politické reprezentace.
Mezinárodní den žen má však ještě jeden důvod, proč jej slavit. Je to den poděkování nás mužů ženám za jejich každodenní starostlivost a obětavost. K tomuto poděkování se hodí kytička květin, kterou žádná žena neodmítne či pozvání na večeři či na nějaký kulturní zážitek. Nejde však pouze o tento jediný den v roce, ale o to, abychom si jako společnost uvědomili proč je třeba řešit stále nedořešené problémy a proč je třeba pomoci ženám v jejich každodenních povinnostech. Je na nás mužích, zda to pochopíme a zda budeme s nimi slavit každý společný den. Proto přeji všem ženám k MDŽ hodně lásky, štěstí, zdraví, osobní a rodinné pohody a spokojenosti.
