„Hodlám rozmrazit podněsterský konlikt“ prohlásil nedávno ukrajinský prezident Petro Porošenko na společné tiskové konferenci s rumunským prezidentem Klausem Wernerem Iohannisem. Oba státníci se dohodli na koordinaci akcí, jejich cílem by v konečné fázi bylo obnovení územní celistvosti a reintegraci Podněstří do Moldavska. Jakým způsobem by mělo „rozmrazování“ přesně vypadat oba prezidenti bohužel blíže neupřesnili.
Podněstří – území „vetknuté jako šíp“ mezi Ukrajinu a Moldavsko, je osídlené převážně etnickými Rusy a Ukrajinci. Vzniklo po rozpadu SSSR a lokální válce o ovládnutí Moldavska v roce 1992. Vládním moldavským silám se nepodařilo ovládnout toto „proruské“ území. Na dohled klidu zbraní byly povolány a dosud dohlíží jednotky OSN včetně ruských. A konflikt tím skutečně zamrzl. Samostatnou Podněsterskou republiku (PMR) dosud kromě několika podobných státních útvarů nikdo neuznal.
Proč se ukrajinský prezident chopil řešení problému s Podněstřím právě v tuto dobu, kdy nový ukrajinský režim bojuje na východě se separatismem? Jaký postup „rozmrazení“ měl Porošenko na mysli? Vojensky či ekonomickou blokádou? Je opravdu vhodná doba pro řešení problému s Podněstřím?
Vystupování Porošenka a Iohannise mělo ráz jednání dvou představitelů „mocností“, kterou ani jedna ze zúčastněných zemí není.
Sled nejnovějších událostí a incidentů v oblasti naznačuje, že může opravdu k ozbrojenému konfliktu brzy dojít.Oba dva způsoby „rozmrazení“ mohou mít za následek střet s ruskou armádou zde dislokovanou. Nebezpečí hrozí přerůst v mezinárodní konflikt mezi Ruskem a Podněstřím na jedné straně a Ukrajiny, Moldavska případně Rumunska na straně druhé. Riziko války je velmi silné.
Proto se nabízí otázka, zda bylo vyjádření Petra Porošenka jen „plácnutí do vody“ adresované hlavně do Kremlu a Tiraspolu, nebo zda bylo míněno vážně. V každém případě se bude čekat, zda překročí oba státníci pověstný Rubikon, tentokráte v podobě řeky Dněstr. V kladném případě již však nebude cesty zpět.
