Nové vedení města bohužel začalo své působení na radnici dokazováním, jak všechno za minulého vedení bylo špatně. A tak jsme si vyslechli prohlášení,  jak je na tom nemocnice zle, že může být uzavřena, že bychom snad  raději neměli přestavovat a nově vybavovat operační sály, že bychom mohli vracet dotaci. 

Na zpochybnění budoucnosti nemocnice ze strany majitele, tj. města, zareagovali lékaři vcelku pochopitelně - začali podávat výpovědi, odcházet. Pod tlakem ze strany koalice se ocitla i ředitelka, a když se za ní odmítla postavit paní starostka, odstoupila. Nastalou situaci paní starostka ještě zhoršila  tím, že za ředitele jmenovala bývalého ředitele turnovské nemocnice. Nedůvěra a nejistota se prohloubila. A když zkrachovalo jednání o partnerství s jabloneckou nemocnici, začala vypadat situace beznadějně.

Na setkání se zastupiteli k situaci v nemocnici v polovině března byla bezradnost vedení města naprostá. Nikdo z vedení města nedokázal říct, co bude dále, jaké mají vymyšlené kroky. Jen zaznívala obvinění všech kolem a přísliby, že svolají odborníky a těch se zeptají jak dál. Plánovaný seminář pro veřejnost, kde měli být občané Semil seznámeni s tím, co se děje s nemocnicí, byl proto raději zrušen.

Nejistota v nemocnici a nedůvěra ve vedení města i nemocnice postupně přivedla k výpovědím čtvrtinu lékařů. A konec března a tím i další kontrolní termín ze strany pojišťoven se blížil. Nejen zaměstnanci nemocnice, ale už i zastupitelstvo, ztratilo důvěru v to, že vedení města, které nemocnici srazilo na kolena, ji dokáže zachránit.

Měli jsme tak na výběr. Alibisticky čekat se založenýma rukama a sledovat z povzdálí konec nemocnice, nebo na sebe vzít odpovědnost a pokusit se na poslední chvíli odvrátit její konec. Zvolili jsme druhou možnost. Zatím se podařilo zažehnat nejhorší, ale vyhráno ještě není.

Ale pro její záchranu, stabilizaci a budoucnost uděláme maximum.