Bývá zasypán květinami a hořícími svíčkami nejen při různých výročích, ale při všech novodobých smutných událostech. A nejen při těch oficiálních, jako byl například odchod prezidenta Václava Havla.

Tankový pás vzali občané Liberce za svůj. Nepotřebují politiky k tomu, aby tu zapálili svíčku, když sami cítí potřebu vyjádřit svou spoluúčast, jako to učinili třeba po zmasakrování redakce francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo teroristy. Občas se ve výklenku u pásu objeví dokonce krátký anonymní text s nějakou fotografií, něčí soukromý vzkaz lidem, co jdou kolem. Pomník se stal symbolem všech smutků, ale současně také vzdoru.

Autorem stylizovaného tankového pásu s otiskem devíti jmen obětí srpnového vpádu okupačních vojsk do Liberce v roce 1968 je akademický sochař Jiří Gdovín. Žije v Liberci od roku 1977 a patří k nejvýznamnějším umělcům, se kterými jsem měla ve své funkci čest se potkat. S historickou radnicí jej nespojuje jen zmíněný pomník. Jiří Gdovín zanechal v budově nebo její těsné blízkosti své další stopy.

Například - na radniční věž byla 28. října 1991 instalována jeho plastika lva. Dokončil také tzv. pantheon, závěrečný kámen historické budovy radnice. V roce 1998 restauroval meteorologickou budku. Dalším je Ohnivý zvon, který zdobí vstupní prostor radnice. Následovala busta snad nejslavnějšího libereckého rodáka, krále komiků Vlasty Buriana, která byla v prostorách radnice odhalena v roce 2010.

„Než jsem se pustil do samotného díla, prošel jsem mnoho archivních materiálů, fotografií i filmů, abych vystihl jeho osobnost, charakterní rysy. Byl to výrazný herec a především komik s gestikulací rukou. Nakonec jsem jej ztvárnil v pohybu rukou, které doplňují jeho výraz obličeje,“ popsal práci na bustě Jiří Gdovín.

Zatím posledním dílem, které umělec pro město Liberec vytvořil, je primátorská insignie v podobě listů kapradiny, uprostřed níž je zavěšen křišťál s rytinou symbolu města – ženy. Tuto insignii vyrobili na jeho návrh studenti umělecké školy v Kamenickém Šenově. Plánovali jsme ji vystavit v jedné ze skleněných vitrín na chodbě radnice, aby detailní práci Jiřího Gdovína mohli obdivovat také návštěvníci a turisté.

Ráda bych připomněla, že 25 let od odhalení tankového pásu není jediným letošním výročím Jiřího Gdovína. Na konci roku, 18. prosince, oslaví umělec 65 let. Pro sochaře, designéra, uměleckého kováře a malíře to není žádný věk. Proto věřím, že jeho sbírku na radnici rozšíří v budoucnu ještě další díla, jež budou navždy připomínat tohoto významného libereckého kumštýře a potěší nás všechny, kteří jej obdivujeme.