Jaká bude Ukrajina zítřka? To je, oč by nám tu mělo jít - o budoucnost. Dnešní situaci a problémy známe. Na této konferenci chceme pomoci k hledání receptů, jak překonat dnešní realitu, jak vyřešit problémy a dostat se k svobodné, bezpečné a prosperující Nové Ukrajině.
Nepochybně hlavní díl práce na cestě k lepší budoucnosti musejí vykonat sami Ukrajinci. A nikdo to jistě neví lépe, než prezident Petro Porošenko a premiér Arsenij Jaceňuk. Nicméně jako Čech cítím silnou morální povinost na této cestě Ukrajině pomáhat. Už proto, že jiní po roce 1989 pomáhali nám.
Ale nejen proto. Z mnoha osobností, jež spojují dějiny Ukrajiny a mojí země, mi dovolte vzpomenout alespoň jedno jméno. V roce 1917 jeden moudrý a silný muž vedl odtud z Kyjeva boj za vznik samostatného, svobodného a demokratického Československa. Ten muž se jmenoval Tomáš Garrigue Masaryk a v roce 1918 byl zvolen naším prvním prezidentem. A mimo jiné pronesl jeden slavný výrok: Nebát se a nekrást. Myslím, že lidem na Majdanu šlo v podstatě o totéž…
Tak, jako Masaryk musel záhy po vyhlášení nového státu bojovat o udržení jeho celistvostí v hranicích, jež revizionisté prohlašovali za umělé, bojujete dnes za jednotu Ukrajiny vy. Postoj EU i postoj české vlády je v tomto jasný: Ukrajina musí být svobodná, mírová a jednotná. Neuznáváme ruskou anexi Krymu, ani případné pokusy o odtrhávání dalších území.
Pokud se zde dnes bavíme o budoucí prosperitě Ukrajiny, tak prvním krokem k tomu musí být dosažení stability. Ta musí zahrnovat nejen okamžitý mír, ale i trvalé bezpečnostní záruky. Otázka zní: jak k tomu dospět?
Stejně jako většina členů Evropské lidové strany a německá kancléřka Merkelová sdílím názor, že jednotné prosazování ekonomických sankcí vůči Rusku je účinnější, než vojenská eskalace.
Zároveň otevřeně říkáme, že Minské dohody jsou posledním pokusem o diplomatické řešení. A prezident Putin si musí být vědom toho, že pokud tento pokus jeho vinou selže, EU a USA mohou přehodnotit svůj postoj ohledně posílení obranyschopnosti Ukrajiny včetně dodávek zbraní a další vojenské pomoci. Protože nejhorší by bylo vzbudit v agresorovi dojem, že Západ není silové reakce schopen.
Toto považuji za nutné uvést. Protože pokud se tu máme bavit o prosperující a bezpečné Ukrajině, musíme mít také představu, jak k ní dospět. Stabilita je tedy podmínkou nutnou. Nikoli však postačující. K tomu je třeba ještě provést reformy.
Nepřišel jsem proto, abych vás poučoval, co vše musíte udělat. Víte to nejlépe vy sami. A stejně jako celá EU musím ocenit, že přijímáte řadu reforem k omezení korupce, byrokracie, k lepšímu fungování soudů a veřejné správy. Stejně jako mnoho často bolestivých kroků ekonomické transformace. Zvláště oceňuji deregulaci sektoru malých a středních firem. Protože právě ty jsou solí ekonomiky. Ale de facto i nástrojem demokratizace, protože jsou protiváhou koncentrace majetku a moci v rukách oligarchů.
Česká republika dobře rozumí problémům, s nimiž se Ukrajina potýká. Měli jsme podobné, byť ne v tak velké míře. Velice rádi pomůžeme Ukrajině na cestě do Evropy a podělíme se s vámi o naše zkušenosti. Ostatně Česká republika velice silně prosazovala Východní partnerství, jež bylo stvrzeno za našeho předsednictví EU.
V loňském roce jsme poskytli téměř 2 miliony EUR na podporu reforem a implementace Dohody o přidružení včetně prohloubené a všezahrnující zóny volného obchodu. V letošním roce jsme na tuto pomoc vyčlenili přes 3 mil. EUR.
Naší prioritou je již několik let reforma vzdělávacího systému a podpora nezávislých médií. Pouze vzdělaný, svobodný a informovaný národ totiž může uspět v dnešní globální konkurenci.
Věřím, že se Ukrajina brzy zapojí do evropských programů ve vědě a výzkumu a posílí se spolupráce mezi našimi univerzitami. Ostatně vědecká výměna mezi našimi zeměmi a Ukrajinou funguje už od 19. století dodnes. Oceňujeme, že současná vláda se zapojila do evropského studentského výměnného programu Erasmus. Zatímco ta minulá náš návrh před několika lety odmítla.
Vykročili jste na dlouhou cestu reforem. Bude obtížná, vždyť v důsledku bojů klesl HDP o 5,3% a Ukrajina je na pokraji bankrotu. EU, Česká republika a další instituce vám na této cestě budou pomáhat. Nepochybně je třeba se v reformách zaměřit na restrukturalizaci a podpořit rozvoj lehkého průmyslu, který dokázal růst i během konfliktu. Tak se zbavíte nezdravě velké závislosti na dovozu ropy a plynu, na vývozu surovin a na ruském trhu.
Pokud budete v reformách úspěšní, mohl by se již příští rok dostavit ekonomický růst. Chci tu ale zmínit ještě jednu refomu, s níž vám nikdo z venčí příliš nepomůže.
Onou reformou je vytvoření skutečného politického národa. Rozumím tomu, že po událostech na východní Ukrajině bude chtít hodně dobré vůle ze všech stran dojít k celonárodnímu usmíření. Bez něj však nebude Ukrajina ani stabilní, ani nedokáže účinně aplikovat reformy a v důsledku nebude ani prosperovat.
Jediným, kdo o onom usmíření může rozhodnout, jsou sami Ukrajinci. Ať už mají jakoukoli národnost a jazyk a žijí v kterékoli části země. Nikdo zvenčí vám do toho nesmí mluvit.
Pokud se podaří zajistit trvalou stabilitu a provést Ukrajinu reformami, včetně ústavních a státoprávních, pak lze doufat v lepší budoucnost a v prosperitu.
Zde jsou přítomni zástupci institucí, kteří pomáhají zajišťovat Ukrajině nutnou finanční pomoc. Ta v příštích letech dosáhne celkové výše 40 miliard dolarů. Ale pro trvalou prosperitu nelze spoléhat na přísun peněz zvenčí, na nějaký novodobý Marshallův plán, v nějž řada politiků věří. Myslím, že potřebujete nastartovat vlastní ekonomický stroj. Potřebujete Porošenkův plán. Či plán jakéhokoli jiného ukrajinského reformátora, který zatočí s ohromnou korupcí a byrokracií, zefektivní státní správu, zajistí právo a spravedlnost a učiní tak vaši zemi přitažlivou pro investory.
Obsahová část tohoto plánu je na vás. Nicméně platforma pro něj již existuje. Má sice poněkud podivný název - Deep and Comprehensive Free Trade Agreement ( DCFTA ) - ale je to velice silný nástroj. Česká republika podporuje Ukrajinu v oprávněném požadavku, aby se začátek platnosti této dohody již dále neodsouval a začala platit 1. ledna příštího roku. Pokud bude Ukrajina dostatečně odvážná a akceschopná a bude ustanovení dohody implementovat, vydá se na cestu k modernímu evropskému státu.
Všichni v tomto sále si jistě uvědomujeme, že cesta k lepší budoucnosti nebude ani snadná, ani rychlá. Ale Ukrajina v tom není sama. Úspěch nicméně závisí na vás, na každém občanu vaší velké země. Vy jste Ukrajina zítřka.
