Daň z nemovitých věcí, kterou tvoří daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek upravuje zákon 338/1992 Sb. o dani z nemovitých věcí ve znění pozdějších předpisů. Obce mají zákonem danou pravomoc ovlivnit výši daně z nemovitostí, a to zejména dvěma koeficienty, kterými se násobí vypočtená daň. Zákon stanovuje základní nastavení koeficientů, a obce je mohou vyhláškou měnit. První - základní - koeficient vychází z počtu obyvatel obce a Příbram jej má ve výši 2,5 (města s 25.000 – 50.000 obyvateli). „V polovině devadesátých let došlo k tomu, že město zcela nesystémově tento koeficient snížilo na možné minimum, tedy na 1,4. Avšak pouze pro vybrané části města. Někdo tak platil daň podle koeficientu 1,4 někdo podle 2,5,“ uvedl k věci radní Václav Dvořák s tím, že novou vyhláškou se odstraní disproporce, kdy mohou dva sousedé se stejnými nemovitostmi platit velmi odlišnou daň.
„Zásadní změnou pro obyvatele Příbrami však bude to, že zastupitelé využili zákonnou možnost, jak zároveň uplatnit druhý - místní - koeficient z hodnoty 1 na 2,“ vysvětlil dále radní Dvořák a dodává, že tato změna znamená pro všechny občany města zdvojnásobení daně z nemovitostí. „V praxi to bude tak, že rodina obývající např. dvoupokojový byt zaplatí za rok asi o 350 Kč více, rodina z třípokojového bytu asi o 500 Kč,“ vysvětluje na příkladu radní Václav Dvořák a dodává, že provést tyto změny doporučil zastupitelům i Finanční výbor města Příbrami.
„K tomuto kroku jsme se rozhodli po široké diskusi. Koalice sestavila úsporný rozpočet, pilně se snaží ucpávat díry ve výdajích, které postupně zjišťuje. Přesto město čeká ke konci roku krize likvidity, nebude mít peníze na úhradu svých závazků – a to i přes veškerá přijatá úsporná opatření,“ uvedl argumenty pro tuto změnu starosta města Příbrami Jindřich Vařeka a radní Dvořák jej doplnil: „Rozhodující jsou potřeby města. Každý snad chápe, že výdaje obce mohou být jenom takové, jaké jsou příjmy – jsou to spojité nádoby,“ a dále Dvořák upřesnil, že špatný není až tak momentální stav, jako spíše vývojová tendence finanční situace města.
„Pokud chceme udržet všechny stávající služby občanům a především zachovat jejich kvalitu, musíme najít rezervy ve vlastních příjmech. Nechceme omezovat veřejné služby, proto jsme zvolili tento postup,“ dodal dále starosta Vařeka a zdůraznil, že není možné zachovat praxi z minulých let, kdy se utrácelo víc, než se vydělalo. Místostarosta Václav Švenda k tomuto dodal: „Majetek města je dlouhodobě zanedbaný, a ten, ze kterého jsme mohli něco mít, se město v předchozích volebních obdobích neuváženě zbavilo. Mnoho možností, jak zvýšit příjmy, bohužel nemáme.“
Jak jsou na tom srovnatelná města ve Středních Čechách? Tábor (asi 35.000 obyvatel) má první koeficient ve výši 2,5, tedy v základní úrovni. Mladá Boleslav (asi 45.000 obyvatel) si jej zvedla na 3,5. Březnice a Dobříš jej mají v základní úrovni, Rožmitál pod Třemšínem jej zvedl. S městem Příbram velmi srovnatelný Písek si jej zvedl na 3,5. A pohled na místní koeficient: zvedla jej např. města Benešov, Kolín, Kutná Hora, Mladá Boleslav, Nymburk. Dobříš, Sedlčany nebo Písek jej ponechaly na hodnotě 1.
„Ten, kdo bude říkat, že nepotřebujeme navýšit příjmy a přitom jako město budeme schopno potřebného rozvoje, ten jen balamutí občany,“ dodal radní Václav Dvořák a doplnil, že změna ve výpočtu z daně nemovitých věcí nabývá účinnosti dne 1.1.2016.
„Dle ČT24 letos již více než 500 obcí zvýší daň z nemovitosti. Také Zastupitelstvo Města Příbrami se rozhodlo nepokračovat řeckou cestou,“ doplnil na závěr starosta Jindřich Vařeka.
Pro srovnání uvádíme koeficienty daně z nemovitostí pro rok 2015 ve
srovnatelně velkých městech:
Pavlína Svobodová, tisková mluvčí radnice
