Česká republika se stala členem Evropského institutu veřejné správy (dále jen "EIPA") v roce 2005 a to nejen jako členská země Evropské unie, ale i jako již v té době poměrně aktivní nositel témat z oblasti veřejné správy v evropském prostoru. Byli jsme to právě my, kteří iniciovali výzkum v oblasti efektivizace řízení metod výkonu správy. Odborníci také stáli u zrodu takových projektů jako je OAIS, aktivity DLM fórum, apod. Přestože tyto zmíněné aktivity nejsou součástí EIPA, tato organizace se pochopitelně sledování vývoje v této oblasti věnuje.
Členství v organizaci EIPA neznamená pro Českou republiku pouze možnost účasti na vzdělávacích akcích pro pracovníky ve veřejné správě, ale především pro nás znamenalo možnost aktivně se podílet na aplikovaném výzkumu v této oblasti. ČR přitom byla vždy jedou z těch inovátorských zemí, obzvláště co se týče nositelů myšlenek efektivizace a to nejen v oblasti elektronizace veřejné správy (e-governmentu).
Je nanejvýš smutné, že vláda a Ministerstvo vnitra nenašlo od roku 2006 odvahu postavit se k této šanci čelem. Dosud nebyl jmenován expert do Vědecké rady EIPA a to i přes fakt, že je naprosto nezpochybnitelné, že v naší zemi je na tuto problematiku odborníků celá řada a my bychom vědecké obci v EIPA rozhodně dokázali mnohé nabídnout. Přesto - většinou pod záminkou špatné ekonomické situace - expert dosud nebyl jmenován. Dnes vláda předkládá - také pod záminkou ekonomické nevýhodnosti - dokonce návrh na ukončení členství v EIPA. Stali bychom se tak prakticky jedinou členskou zemí EU, která v EIPA není. Sám fakt, že díky liknavosti vlády a tehdejšího ministra vnitra Ivana Langera se aktivně neúčastní naše země výzkumu a vývoje v této oblasti, je pak naprosto neomluvitelný.
Materiál k projednání vládou uvádí jako největší nevýhodu to, že poplatek za členství v organizaci EIPA je příliš velký (mimochodem, jedná se o 55.000 eur) a že nepřináší přílišné výhody. Je pravdou, že slevy poskytované členům EIPA na jimi pořádané akce nejsou velké. ČR má ale ve správní radě EIPA svého zástupce a mohla by se aktivně na práci organizace podílet. Zdá se skoro až drzé, když ve vládním materiálu stojí, že jedním z důvodů je také to, že "za nevyslání českého experta by Česká republika mohla v dohledné době platit sankce". Je třeba se ptát, kdo za toto nevyslání nese zodpovědnost? Ano, je fér přiznat, že náklady na vyslání a práci experta by hradila organizace, která jej vysílá - v našem případě nejspíše buď Ministerstvo vnitra, nebo některá z vysokých škol. Je ale otázkou, zda se vůbec někdo zabýval tím, jaké přínosy by to pro nás a pro český aplikovaný výzkum mohlo znamenat.
Je faktem, že vynaložené finanční náklady jsou asi hezkým ukázkovým důvodem, proč chce vláda z EIPA vystoupit. A ani celkový počet účastníků na akcích EIPA v loňském roce, kterých bylo 227, nehovoří lichotivě. Na druhou stranu, i naše země by se jen pravičácky neměla vymlouvat na nedostatek financí (nebo spíše nedostatek odvahy bývalého vedení MV, nebo spíš ukázkové potírání důležitosti veřejné správy v minulosti) a měla by si uvědomit, že za významné místo na světovém poli, se musí platit.
Nemohu souhlasit s ukončením našeho členství a to jak pro samotné uváděné důvody, tak i pro fakt, že jednoduše nemohu připustit pokračující úpadek a rezignaci na tak důležité téma, jako je integrace a vývoj veřejné správy.
